48 C 157/2018-216 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou původně domáhala po žalované zaplacení částky 145.496,80 Kč s příslušenstvím a vydání potvrzení o zdanitelných příjmech, evidenčního listu důchodového pojištění a výplatních pásek za období od 9/ 2015 do 12/ 2015. Dle žalobních tvrzení žalobkyně pracovala pro žalovanou od [datum] do [datum], dle smlouvy na místě výkonu [obec], ale ve skutečnosti ve městě [anonymizováno] v Ruské federaci ve spol. [anonymizována dvě slova], kde měla žalovaná pronajaté kanceláře. Žalobkyně sem byla vysílána na dlouhodobé služební cesty – délka pobytu do 90 dnů, poté vždy přiletěla zpět do ČR, aby si vyřídila nové vízum, a následně odjela zpět do [anonymizováno]. Po dobu pobytu v ČR byla doma a pracovala na dálku, jelikož nemohla svou nepřítomností ohrozit chod společnosti v Rusku. Toto žalobkyně považovala za čerpání náhradního volna za přesčasy a státní svátky, které byly nad rámec dohodnutých 150 hodin ročně. Jelikož žalovaná žalobkyni ani přes upozornění nevydávala výplatní pásky, nevěděla, že tuto dobu žalovaná počítá jako dovolenou. Žádné formuláře na dovolenou žalobkyně nikdy nepodepisovala, žalovaná dovolenou nenařizovala. [ulice] srpna 2015 společník pana [příjmení] pan [příjmení], vlastník [právnická osoba], odvolal kolegu a nadřízeného žalobkyně pana [jméno] [příjmení]. Dne [datum] pan [příjmení] e-mailem žalobkyni oznámil, že jí končí služební cesta, tedy aby se dopravila do ČR, pan [příjmení] zabavil žalobkyni notebook a vstupní kartu do objektu. Až po naléhání nového ředitele pan [příjmení] zrušil rozhodnutí o okamžitém ukončení služební cesty žalobkyně s tím, že zůstane ještě týden na místě a zaučí nového zaměstnance. Žalobkyně tedy na místě setrvala a předávala agendu. Poté, co neobdržela mzdu a sdělila to panu [příjmení], bylo jí řečeno, že si peníze nezaslouží, jelikož rok nic nedělali. Mzda za srpen 2015 byla žalobkyni vyplacena až v březnu 2016 po kontrole [anonymizováno] práce. Dne [datum] při návratu do ČR žalobkyně kontaktovala pana [příjmení], tento však na dotaz na termín schůzky neodpověděl. Dne [datum] žalobkyně zaslala vyúčtování zahraniční služební cesty a písemně oznámila, že bude čerpat dovolenou do [datum] E-mailem ze dne [datum] jí bylo odpovězeno, že na dovolenou nemá nárok a že pracovní poměr byl ukončen dohodou ke dni [datum]. Dne [datum] žalobkyně zaslala žalované urgenci o výplatu náhrad za služební cestu. Dne [datum] obdržela e-mailem dokument s označením„ zrušení pracovního poměru dohodou“, na nějž nereagovala, poštou tento dokument neobdržela. Dne [datum] žalobkyně zaslala žalované poštou okamžité zrušení pracovního poměru. Dne [datum] byla žalobkyni přiznána výplata mzdy ve výši 15 475 Kč, což však nedopovídá mzdovým nárokům žalobkyně. Dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k výplatě mzdy a náhrad za služební cestu a dále k zaslání dokumentů, které má zaměstnavatel povinnost vydat po ukončení pracovního poměru. Na to zástupce žalované reagoval tak, že zpochybnil většinu finančních požadavků a oznámil provedení výplaty částky 62 911,44 Kč, kterou žalobkyně obdržela dne [datum]. Na to žalobkyně požádala o vyplacení zbývající částky 128 682 Kč a vydání požadovaných dokumentů. Dne [datum] bylo žalobkyni doručeno potvrzení o zdanitelných příjmech a evidenční list důchodového pojištění, zápočtový list jí nebyl vydán, proto žalobkyně navrhla rovněž zaplacení částky 9 169 Kč za pojistné od 11/ 2015 do 6/ 2016, tj. za dobu, kdy díky absenci dokumentů nemohla najít práci ani se registrovat na ÚP. Dále žalovaná nepřevedla dovolenou ve výši 1,5 pracovního dne do roku 2015, za což žalobkyně požaduje náhradu ve výši 2 200,80 Kč. Dále žalobkyně požadovala vyplacení částky 5 445 Kč za služby advokátní kanceláře [jméno] [příjmení]. 2. Dále žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že požaduje mzdu za období od [datum] do [datum], kdy se jedná pouze o mzdové nároky, cestovní náhrady uhrazeny byly. Částku vypočetla z hrubé mzdy 30 400 Kč s přihlédnutím na počet odpracovaných hodin s přesčasy, a to bez přesčasů 150 hod. ročně, které byly zahrnuty do hrubé mzdy, dále pak náhradu mzdy za 11/ 2015 a 12/ 2015. Částku za nepřevedenou dovolenou dopočetla žalobkyně z hodinového výdělku 183,40 Kč x 12 hodin (1,5 dne) = 2 200,80 Kč. [příjmení] 5 445 Kč byla zaplacena za služby advokáta dle faktury č. 2016 na 3 630 Kč a příjmového pokladního dokladu na částku 1 815 Kč, a to za vyhotovení přípisu pro žalovanou. Úroky žalobkyně stanovila od [datum], neboť v tomto datu nebyla vyplacena mzda za říjen 2015. 3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že ji navrhla v plném rozsahu zamítnout, a to z těchto důvodů. Účastníci uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu na dobu určitou, a to do [datum], s tím, že základní hrubá měsíční mzda byla stanovena na 24 320 Kč a pohyblivá složka na 6 080 Kč. Žalovaná nebyla s prací žalobkyně spokojena, proto ji vyzvala k návratu do ČR. Žalobkyně se vrátila a zbytek času trávila v [obec], aniž by žalované sdělila, z jakého důvodu se nedostavila do zaměstnání. Na základě skutečnosti, že žalobkyně se od [datum] do [datum] nedostavila do zaměstnání, ani svou absenci neomluvila, byla žalobkyni zaslána dne [datum] výpověď z pracovního poměru. Veškerá komunikace mezi žalobkyní a žalovanou probíhala e-mailem. Přípisem ze dne [datum] požádala žalobkyně žalovanou o úhradu služební cesty, na to žalovaná požádala žalobkyni o zaslání pracovního výkazu, dokladu o vrácení pracovních pomůcek a přístrojů a vyúčtování poskytnutých záloh. Na to žalobkyně zaslala dne [datum] okamžité zrušení pracovního poměru, na což žalovaná reagovala dne [datum] a požádala o zaslání finančních požadavků spolu s dřívějšími podklady. Žalovaná opět dne [datum] vyzvala žalobkyni k zaslání týchž podkladů. Na to žalobkyně zaslala v dopise z [datum] evidenci pracovní doby za září 2015, na což žalovaná navrhla, jak bude dále postupovat. Žalovaná zaslala v únoru 2016 žalobkyni na účet doplatek srážky exekuce, avšak tyto částky se vrátily s tím, že účet žalobkyně neexistuje, proto žalovaná vyzvala žalobkyni ke sdělení aktuálního čísla účtu. Žalobkyni byla za září a říjen 2015 vyplacena Úřadem práce částka 15 475 Kč, kterou žalovaná uhradila. Následně žalobkyně nereagovala a obrátila se na advokátní kancelář, požadovala uhrazení mzdových nároků, aniž by částku specifikovala. Na přípis zástupce žalobkyně žalovaná vyplatila žalobkyni částku 62 915,44 Kč a zaslal veškeré doklady. Na to bylo žalované doručeno přípisem ze dne 25. 5. další vyúčtování, v němž žalobkyně požaduje úhradu částky 128 682 Kč. Žalobkyni byly veškeré doklady zaslány doporučeným dopisem ze dne [datum], který si však v úložní době nevyzvedla, a ten se vrátil zpět. Dále žalovaná vznesla námitku promlčení. 4. Žalobkyně na jednání dne [datum] uvedla, že byla domluvena s panem [příjmení], že bude čerpat náhradní volno, takto bylo i v docházkovém listě, který vyplňovala. Dovolená nebyla nijak odsouhlasena, žalovaná nereagovala ani telefonicky, ani mailem. Žalovaná neposílala žalobkyni výplatní pásky, k těm se dostala až v září 2015. Vždy žalobkyně byla 3 měsíce v Rusku, pak 3 měsíce v ČR, pak 3 měsíce v Rusku, v ČR čerpala náhradní volno, jelikož zde žádnou práci nevykonávala. Po telefonu ji řídil pan [příjmení]. Žalobkyně do evidence docházky zapracovala údaje z elektronického systému – čipové karty při průchodu turnikety, co dostala na bráně na vyžádání, a doplnila, kde pracovala mimo pracoviště, účetní, pošta, banka apod. Neví, kdy a jakým způsobem byla žalované předávána evidence pracovní doby – docházka, vyjma září 2015, kdy má od žalované zpětnou vazbu. To, že jí přesčasy nebyly vypláceny, se žalobkyně dozvěděla až v září 2015 po zaslání výplatních lístků. Inspektorát práce konstatoval, že žalovaná nevedla evidenci přesčasových hodin. Žalobkyně následně vzala žalobu co do částky 2 200,80 Kč jako náhrady za nepřevedenou dovolenou zpět, jelikož jí byla v květnu 2015 vyplacena, a co do vydání výplatních pásek za listopad a prosinec 2015, jelikož pracovní poměr již v tuto dobu netrval. Rovněž uvedla, že obdržela zápočtové listy u mediátorky, a doplnila, že si hradila zdravotní pojištění od [datum] do [datum], jelikož neměla zápočtový list, nevzali ji na ÚP a další zaměstnavatel ji nechtěl zaměstnat. 5. Řízení bylo proto co do částky 2 200,80 Kč a vydání výplatních lístků za listopad a prosinec 2015 zastaveno, a to usnesením ze dne 15. 7. 2020, čj. 48 C 157/2018-102. 6. Žalovaná na jednání dne [datum] uvedla, že přímým nadřízeným žalobkyně byl jednatel žalované, informace o odpracované době dostával od žalobkyně nebo pana [příjmení]. Sporovala všechny přesčasy podle evidence pracovní doby založené do spisu žalobkyní. Všechny přesčasy byly vyřešeny náhradním volnem, to žalobkyně čerpala, kdy se vrátila z Ruska a čekala na další vízum. Dále se žalovaná zavázala předat žalobkyni výplatní pásky za září a říjen 2015. 7. Žalovaná k výzvě soudu doplnila, že nesouhlasí s výpočty žalobkyně, není z nich zřejmé, zda jde o mzdu hrubou nebo čistou. Dále nesouhlasila s tím, že žalobkyni vznikl náro