10 C 98/2023-425 — Obvodní soud pro Prahu 4

I. Předmět řízení a argumentace účastníkůI.1 Tvrzení a argumentace žalobce1. Žalobce se žalobou podanou k soudu , datum, (po změně a částečném zpětvzetí žaloby podaným k soudu , datum, a změně a žaloby podané k soudu dne , datum, ) domáhal zaplacení částky 6 134 926 Kč představující dílčí nároky z náhrady újmy způsobené nemocí z povolání a další nároky z pracovněprávního vztahu účastníků.2. Dle žalobních tvrzení byl žalobce na základě pracovní smlouvy z , datum, zaměstnancem žalovaného, náplní jeho práce bylo provádění zahradnických služeb. Při výkonu práce byl žalobce dlouhodobě vystaven nadměrným vibracím překračujícím hygienické limity a v důsledku toho se u něj rozvinula nemoc z povolání v podobě syndromu karpálního tunelu. Již v roce 2012 se tato nemoc projevila na pravé ruce žalobce, žalobce musel podstoupit operaci a byl v období od , datum, do , datum, v pracovní neschopnosti. V roce 2019 se následně syndrom karpálního tunelu projevil rovněž na levé ruce žalobce. Žalobce musel podstoupit operaci a dlouhodobou rekonvalescenci a v důsledku toho byl v pracovní neschopnosti v období od , datum, do , datum, a znovu pak od , datum, do , datum, . Dne , datum, pracovní poměr žalobce u žalovaného skončil z důvodu výpovědi žalovaného dle § 52 písm. d) zákoníku práce, tj. pro nemoc z povolání. Od následujícího dne je žalobce v evidenci uchazečů o zaměstnání; současně žalobce zažádal o invalidní důchod.3. V souvislosti se svou nemocí z povolání spočívající v syndromu karpálního tunelu pravé a levé ruky a s pracovním poměrem u žalovaného požaduje žalobce konkrétně následující nároky[footnoteRef:1]: [1: V zájmu přehlednosti odůvodnění rozsudku soud uplatněné nároky řadí a čísluje odlišně oproti žalobci.]1) Náhrada za ztížení společenského uplatnění vzniklého v důsledku nemoci z povolání spočívající v nemoci karpálních tunelů na pravé ruce žalobce ve výši 303 387 Kč.2) Náhrada další nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nemoci z povolání ve výši 500 000 Kč: Další nemajetková újma spočívá v tom, že v dlouhodobé pracovní neschopnosti žalobce přišel o množství prožitků a nemohl vést plnohodnotný život. Žalobce se nemohl věnovat svému synovi, nalézt náhradní zaměstnání, navazovat nové vztahy a nacházel se ve stavu existenční nouze. Zdravotní problémy se pak projevily do psychiky žalobce do té míry, že je prakticky neschopen najít nové zaměstnání, rozvinula se u něj epilepsie, nemůže řídit motorová vozidla a musí užívat předepsané léky. U žalobce se také rozvinula funkční sexuální porucha. Žalobce je v současnosti odkázán na pomoc druhých a jeho život je omezen na pouhé přežívání, nemá možnost zajistit si příjemné prožitky a psychicky je zcela zdevastován. Původem veškerých těchto potíží je nemoc z povolání a z toho vyplývající existenční krize.3) Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od , datum, do , datum, ve výši 129 095 Kč: Nebýt nemoci z povolání, žalobce by si v uvedeném období u žalovaného vydělal celkem částku 309 506 Kč (vycházeje z pravděpodobného výdělku 26 500 Kč měsíčně), na nemocenské a náhradě mzdy mu oproti tomu byla vyplacena částka 180 411 Kč. Žalobce má tedy nárok na náhradu rozdílu mezi uvedenými částkami.4) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a na starobním důchodu za dobu od , datum, ve výši 4 836 048 Kč – tuto částku žalobce vypočetl tak, že při přiznání invalidního důchodu ve výši 8 044 Kč mu bude od listopadu 2022 po dobu 158 měsíců do ledna 2036, kdy předpokládá odchod do starobního důchodu, ucházet částka 18 456 Kč měsíčně (celkem tedy 2 916 048 Kč do ledna 2036). V následujícím období pak bude žalobci vznikat ztráta na starobním důchodu ve výši 8 000 Kč měsíčně, a při průměrné době starobního důchodu 20 let mu tedy ujde dalších 1 920 000 Kč.5) Náhrada nákladů na posudky k ohodnocení újmy ve výši 14 200 Kč (10 700 Kč za žalobcem opatřený posudek , tituly před jménem, , jméno FO, a 3 500 Kč za lékařský posudek Fakultní nemocnice Královské Vinohrady).6) Bolestné ve výši 56 759 Kč odpovídající 150 bodům po 378,39 Kč za postižení levé ruky žalobce syndromem karpálního tunelu – ve vztahu k levé ruce žalobce byla dána nemoc z povolání, popřípadě přinejmenším ohrožení nemocí z povolání.7) Doplatek odstupného ve výši 123 592 Kč: žalobci vzniklo v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru právo na odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku. V daném případě bylo s ohledem na pracovní neschopnost žalobce na místě vycházet z pravděpodobného výdělku žalobce, který by odpovídal jeho mzdě v době, kdy byl v plném pracovním nasazení a činil by 26 500 Kč měsíčně. Žalovaný však při výpočtu odstupného nesprávně vycházel z průměrného výdělku odpovídajícího minimálním mzdě (16 200 Kč měsíčně), a vyplatil tak žalobci odstupné v nižší než zákonné výši. Žalovaný tedy žalobci na odstupném nadále dluží částku 123 592 Kč.8) Náhrada za 20 dnů nevyčerpané dovolené v roce 2022 ve výši 24 845 Kč: Žalobce byl od začátku roku 2022 až do rozvázání pracovního poměru 30. 10. 2022 v pracovní neschopnosti, a nevyčerpal tedy svou zákonnou dovolenou. Vycházeje z pravděpodobného výdělku 26 500 Kč měsíčně by náhrada mzdy za jeden den dovolené činila 1 242,25 Kč, a žalobce má tedy právo na náhradu za nevyčerpanou dovolenou v uvedené výši.9) Dorovnání mzdy a odstupného do výše, kterou u žalovaného pobírali jiní zaměstnanci na obdobné pozici jako žalobce za dobu od května 2020 do října 2022 ve výši 147 000 Kč. Tuto částku žalobce vypočetl tak, že zaměstnanci žalovaného na stejné pozici , jméno FO, a , jméno FO, pobírali mzdu ve výši 30 000 Kč hrubého, zatímco žalobce 26 500 Kč. Za každý z 30 měsíců nárokovaného období má tedy žalobce právo na dorovnání ve výši 3 500 Kč (celkem tedy 105 000 Kč). Nadto by žalobci, nebýt nerovného odměňování, náleželo dalších 42 000 Kč na odstupném.I.2 Tvrzení a argumentace žalovaného a vedlejší účastnice4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a ve věci uvedl, že poté, co obdržel lékařský posudek o zdravotní nezpůsobilosti, předal žalobci výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. d) zákoníku práce a následně mu vyplatil odstupné 194 408 Kč hrubého. Mezi účastníky pak byla 16. 11. 2022 uzavřena dohoda o narovnání, jejímž předmětem bylo narovnání sporných nároků z údajné nemoci z povolání zjištěné v roce 2012. Účelem této dohody bylo vyhnout se soudním sporům a učinit definitivní tečku za předchozí spoluprací – žalovaný dohodu podepsal, ač se neztotožňoval s argumenty žalobce, neboť žalobce dodržoval povinné přestávky a značnou část pracovní doby strávil pracemi, při nichž nebyl vystaven vibracím. Na bolesti rukou si nestěžoval a po návratu po operaci z roku 2012 několikrát potvrdil, že je v pořádku. Žalovaný měl navíc podezření, že žalobce pracoval souběžně ještě pro jiného zaměstnavatele. Po uzavření dohody o narovnání však žalobce začal stupňovat své požadavky a doplňovat další nároky, které v předcházejících jednáních nevznesl. K jednotlivým nárokům pak žalovaný uvedl následující:1) Požadavek na náhradu za ztížení společenského uplatnění vychází stejně jako požadavek na bolestné z nesprávné hodnoty jednoho bodu. Žalobce pak neprokázal, že by u žalovaného utrpěl nemoc z povolání a ta že by byla příčinou ztížení společenského uplatnění. Žalobce po operaci pravé ruky bez obtíží vykonával dalších deset let práci pro žalovaného, ani současná vyšetření žalobcovy ruky pak nezjistila zdravotní obtíže, které by odpovídaly nemoci z povolání. Žalobce měl navíc zdravotní problémy již před nástupem do zaměstnání k žalovanému a tyto problémy zamlčel – již v lékařských záznamech z roku 2012 je uvedeno, že žalobce v dané době již 5 let brněly ruce. Nemoc z povolání tedy u žalobce vznikla již před nástupem do zaměstnání u žalovaného. Uplatněný požadavek je navíc dle žalovaného promlčen.2) Ohledně požadavku na náhradu další nemajetkové újmy by žaloba měla být zamítnuta z již uvedených důvodů. Žalobce navíc v řízení neprokázal, že by jeho nemoc vedla k tomu, že by se nemohl věnovat svým koníčkům, přátelům rodině, nemohl pracovat a dostal se do existenční nouze.3) Požadavek na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti žalobce odvíjí od nesprávného výpočtu pravděpodobného výdělku. Žalobce navíc nebyl v pracovní neschopnosti z důvodů problémů z pravou rukou, ale z důvodů problémů s levou rukou, u níž nikdy nebyla nemoc z povolání uznána. I tento požadavek je navíc dle názoru žalovaného promlčen.4) Požadavek na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti je dle žalovaného zcela neurčitý a spekulativní. Příčinou žalobcovy ztráty na výdělku není nemoc z povolání, nýbrž obecné onemocnění. Žalobce pak vychází ze spekulativního předpokladu ohledně výše svého invalidního a starobního důchodu. Žalovaný má navíc podezření, že žalobce tají svého současného zaměstnavatele. Náhrada za ztrátu na výdělku navíc zaměstnanci přísluší jen do data přiznání starobního důchodu.5) Žalobci dle žalovaného nelze přiznat náhradu nákladů na oba jím předkládané znalecké po