ECLI: ECLI:CZ:OSPH05:2021:28.C.10.2018.1 Datum: 2021-05-10 Předmět: 17 502 400,00 Kč (pohledávky) Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1 ["hospodářská soutěž""péče řádného hospodáře""peněžité plnění"]
O co šlo: 17 502 400,00 Kč (pohledávky) (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/20)
1. Žalobkyně se svou žalobou podanou k zdejšímu soudu dne 9. 1. 2018 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 17 502 400 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby uvedla, že v souvislosti s rekonstrukcí mostu ev. [číslo] probíhající nad železniční tratí v úseku [obec] – [obec] se na žalobkyni obrátila společnost odpovědná za projektovou část veřejné zakázky, za účelem vypracování stanoviska k dokumentaci předmětné stavby vypracované pro účely stavebního povolení. Žalobkyně v té souvislosti vydala souhrnné stanovisko, ve kterém stanovila jako obecný požadavek zavedení výluk pro všechny stavební práce. V následném období došlo k ukončení zadávacího řízení a uzavření příslušných dohod mezi žalovanou, jako zhotovitelem a Ředitelstvím silnic a dálnic, jako zadavatelem veřejné zakázky. Před zahájením stavby probíhala komunikace mezi žalovanou a žalobkyní. Na základě předložené realizační dokumentace bylo jednáno již také o zavedení pomalých jízd. Následně bylo žalovanou oficiálně zažádáno o schválení technologického postupu, na což reagovala žalobkyně doplňujícím stanoviskem, kde především s ohledem na skutečnost, že realizační dokumentace již obsahovala podrobnější popis jednotlivých prací a změnu technologického postupu žalobkyně upustila od požadavku na zavedení výluk po celou dobu realizace stavebních prací. Výluky byly ponechány pouze po dobu realizace určitých prací. Ve svém doplňujícím stanovisku žalobkyně požadovala zavedení pomalých jízd primárně po dobu uložení nosné konstrukce na podpěrných skružích, jejich zavedení bylo nezbytné s ohledem na riziko ohrožení stability konstrukce v důsledku tlakových vln způsobovaných rychlostí projíždějících vlaků. Následně se uskutečnilo jednání mezi Ředitelstvím silnic a dálnic, žalovanou a žalobkyní, kde byl řešen harmonogram omezení na dráze. Žalovaná požádala o zavedení pomalých jízd od 21. 8. 2014 do 16. 12. 2014 a výluk ve dnech 1. 9., 2. 10., 29. 10. a 16. 12. 2014. Mezi žalovanou a žalobkyní pak byla uzavřena dne 25. 8. 2014 smlouva, ve které bylo dojednáno zavedení výše uvedených pomalých jízd a výluk a úplata žalobkyni za jejich zavedení. Poté uzavřela žalobkyně se žalovanou dne 18. 12. 2014 smlouvu č. S 54947/2014 o provedení omezení na síti SŽDC, státní organizace (dále jen Smlouva 1“), jejímž předmětem bylo omezení rychlosti jízdy vlaků kolem pracovního místa zavedením bezpečnostních pomalých jízd 50 km/h v 1. a 2. traťové koleji v úseku [obec] – [obec] v km 87 100 – 87 250, opakovaně v termínu od 21. 12. 2014 do 31. 8. 2015, a dále uzavřela dne 31. 8. 2015 smlouvu č. S 35469/2015 (dále jen„ Smlouva 2“), jejímž předmětem bylo omezení rychlosti jízdy vlaků kolem pracovního místa zavedením bezpečnostních pomalých jízd 50 km/h v 1. a 2. traťové koleji v úseku [obec] – [obec] v km 87 100 – 87 250, opakovaně v termínu od 1. 9. 2015 do 7. 11. 2015. Podle čl. I odst. 2 uvedených smluv se žalobkyně zavázala omezit rychlost jízdy vlaků kolem pracovního místa označením úseku pomalých jízd a vydáním depeše o zavedení pomalých jízd podle požadavku žalované. Žalobkyně v souladu s uvedeným omezila rychlost jízd kolem pracovního místa. Žalovaná opakovaně žádala o zrušení pomalých jízd, pomalé jízdy však nebylo možno z důvodu stálé přítomnosti konstrukce a zajištění bezpečnosti na trati ukončit dříve než 3. 11. 2015. Následně žalobkyně vyúčtovala žalované úplatu podle čl. II smluv, a to částku 13 350 743,80 Kč + 21 % DPH, celkem 16.154.400 Kč vč. DPH za zavedení pomalých jízd dle Smlouvy 1 v období od 21. 12. 2014 do 31. 8. 2015 na základě faktury [číslo] vystavené dne 8. 9. 2015 se splatností 8. 10. 2015. Faktura [číslo] byla původně vystavena na částku 19 485 289,26 Kč + 21 % DPH, celkem tedy 23 577 200 Kč vč. DPH. Na základě reklamace žalované žalobkyně vystavila opravný daňový doklad [číslo] kterým žalobkyně fakturu [číslo] dobropisovala o částku ve výši 6 134 545,46 Kč + 21 % DPH, celkem 7 422 800 Kč. Žalovaná reklamací namítala, že žalobkyně do fakturace nesprávně zahrnula také období od 26. 8. 214 do 20. 12. 2014, které však bylo řešeno jinou smlouvou. Dále fakturovala částku 1 114 049,59 Kč + 21 % DPH, celkem 1 348 000 Kč vč. DPH za zavedení pomalých jízd dle Smlouvy 2 v období 1. 9. 2015 do 3. 11. 2015 na základě faktury [číslo] vystavené dne 18. 11. 2015 se splatností 18. 12. 2015. Žalovaná vystavené faktury žalobkyni do dnešního dne neuhradila, ačkoli byla žalobkyní opakovaně k zaplacení vyzývána.
<b>2. Žalobkyně se tedy podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 17 502 400 Kč s příslušenstvím.</b>
3. Žalovaná nárok žalobkyně neuznávala, a to ani částečně. Ve vyjádření ze dne 22.2.2018 uvedla, že nesporuje uzavření uvedených smluv, avšak nebyla podle ní naplněna hmotněprávní podmínka pro zavedení pomalých jízd a hmotněprávní podmínka pro vznik nároku na úhradu pomalých jízd podle těchto smluv. Podle textu smluv (čl. I) měly být pomalé jízdy zavedeny na základě písemné žádosti žadatele předložené Oblastnímu ředitelství [obec], žalobkyně se pak zavázala omezit rychlost jízdy vlaků kolem pracovního místa označením úseku pomalé jízdy a vydáním depeše o zavedení pomalé jízdy podle požadavku žadatele. Čl. II předmětných smluv pak stanoví, že„ žadatel se zavazuje uhradit na účet SŽDC za omezení rychlosti jízdy vlaků okolo pracovního místa, uskutečněného podle odstavce 1, části I této Smlouvy“. Uvedené podle žalované upravuje hmotněprávní podmínku, která musí být splněna, aby žalované vznikla povinnost hradit úplatu za omezení rychlosti jízdy, a to uskutečnění pomalé jízdy pouze na žádost žalované. Žalovaná však za účinnosti smluv žádnou takovou žádost nepodala, žalobkyni tak nárok na úplatu dle smlouvy nevznikl. Žalovaná dále uvedla, že i v případě, že by byly pomalé jízdy zavedeny po její žádosti, byla žalobkyně tyto povinna zrušit na základě požadavku žalované adresovanému Oblastnímu ředitelství [obec] s minimálním předstihem dvou dnů. Oprávnění neukončit pomalé jízdy po žádosti žalované o jejich ukončení smlouva nestanovuje. Žalovaná požadovala zrušení pomalé jízdy dopisem ze dne 12. 3. 2015, neboť její další trvání nebylo podle ní důvodné. Pokud tedy žalobkyně v pomalých jízdách pokračovala, bylo to pouze na základě její svobodné vůle a na její náklad. Nedůvodné bylo dle žalované zavedení pomalých jízd celkově, když po prostudování projektové dokumentace žalovaná zavedení pomalých jízd nevyžadovala a požádala tak pouze o výluky po dobu instalace a demontování ochranných zařízení.
4. Ujednání o úplatě za zavedení pomalých jízd je navíc podle žalované neplatné, neboť žalobkyně je státní organizací, která jedná v postavení státu, uplatní se tedy zásada, že žalobkyně může činit pouze to, co je jí právními předpisy výslovně dovoleno. Vybírání poplatků za zavedení pomalých jízd však neupravuje žádný právní předpis.
5. Dále žalovaná sporovala výši požadované úplaty, kterou žalobkyně za zavedení pomalých jízd požaduje. Úplata podle smluv byla podle žalované upravena pouze na dobu trvání pomalé jízdy, tedy skutečný čas, kdy v daném místě vlaky projíždí a jsou skutečně v rychlosti omezeny. Nikoli za celé dny, ve kterých byla rychlost jízdy omezena. Úplata požadovaná žalobkyní nemá oporu ani v jejích metodických pokynech. S ohledem na nejednoznačnost ujednání o podmínkách úplaty za zavedení pomalé jízdy je nutné na ni pohlížet jako na nicotná a tedy zdánlivá právní jednání, která nezakládají žádná práva ani povinnosti.
6. Uzavřené smlouvy jsou podle žalované navíc neplatné z důvodu zneužití dominantního postavení žalobkyně na trhu, neboť žalobkyně je jediným subjektem, který je oprávněn pomalé jízdy zavést. Zneužití dominantního postavení je zakázáno a je za něj považováno zejména přímé a nepřímé vynucování nepřiměřených podmínek a uplatňování rozdílných podmínek při shodném nebo srovnatelném plnění vůči jednotlivým účastníkům trhu, jimiž jsou tito účastníci v hospodářské soutěži znevýhodňováni. Žalobkyně naplnila obě skutkové podstaty, když si jednak vynucovala uzavření smluv s tím, že možnost realizace díla podmiňovala uzavřením smluv, přestože v rámci přípravy projektové dokumentace zavedení pomalých jízd nevyžadovala a souhlasila s tím, že budou zavedeny výluky pro určitý typ prací a jednak stanovila nepřiměřeně vysoké ceny s ohledem na ceny sjednávané s jinými subjekty, ale i s cenou, která byla sjednaná v původní smlouvě a s ohledem na skutečnost, že smlouvou z roku 2012 byla zavedena pomalá jízda bezúplatně. Žalovaná tak nebyla schopna jakkoli ovlivnit výši požadované úplaty nebo znění smluv.
7. Kromě uvedeného jsou cit. smlouvy neplatné také z důvodu jejich rozporu s dobrými mravy a také z důvodu zneužití postavení žalobkyně proti žalované jako slabší straně. Žalovaná neměla reálně možnost ovlivnit ani podmínky smlouvy, ani výši úplaty a nemohla také smlouvu uzavřít s jiným subjektem. Výše úplaty byla stanovena nepřiměřeně, a je ve zjevném nepoměru a diskriminační vůči úplatám sjednaným s jinými subjekty. Žalobkyně požaduje po žalované uhrazení částky ve výši 18 00
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.