10 C 328/2021-143 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 20.9.2021 domáhá po žalovaných zaplacení částky 443 619,69 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 20.8.2019 uzavřela se žalovanou č. 1 smlouvu o úvěru, jejím předmětem bylo financování vozidla Audi A6. Úvěr byl poskytnut ve výši 1 087 649 Kč, měsíční splátka byla stanovena na částku 22 947,75 Kč, úvěr měl být splacen ve 24 splátkách. V důsledku posílení právní jistoty žalobkyně byl závazek z této smlouvy zajištěn ručitelským prohlášením žalovaného č. 2. V důsledku využití ochranné doby dle zákona v souvislosti s pandemií COVID-19 byla žalovaná č. 1 povinna hradit od července 2020 do října 2020 pouze splátky úroků z úvěru ve výši 5 891,01 Kč měsíčně. Smlouva byla předčasně ukončena ke dni 16.12.2020 z důvodu žádosti žalované č. 1. Dne 9.4.2021 provedla žalobkyně finanční vypořádání smlouvy, na základě něhož byla žalovaná č. 1 povinna žalobkyni uhradit částku 443 619,69 Kč do 19.4.2021. Vzhledem k tomu, že tak v dané lhůtě neučinila, vyzvala žalobkyně dne 15.7.2021 k úhradě této částky žalovaného č. 2, avšak taktéž bezúspěšně. 2. Žalovaní nárok žalobkyně zcela neuznali. Nesporovali uzavření smlouvy ani problémy se splátkami, a to z důvodu poklesu měsíčního obratu na 5 % oproti předchozímu období z důvodu pandemie COVID-19. V návaznosti na to žalovaní kontaktovali žalobkyni se žádostí o svolení, aby mohli vozidla postupně začít prodávat a tím uspokojit její pohledávky za nimi. Toto jim bylo odsouhlaseno. Po velmi krátké době však žalobkyně změnila svůj postoj k věci a vozidla žalovaným začala odebírat s tím, že je prodávají moc pomalu. Následně začala žalobkyně vozidla prodávat, avšak zásadně pod tržní hodnotou, což má přímý dopad na žalované. Žalovaní jsou přesvědčeni, že si žalobkyně velkou část škody, kterou činí předmětem řízení, způsobila sama. Žalovaní proto navrhli zamítnutí žaloby. 3. K jednání soudu konanému dne 22.6.2022 se žalovaní nedostavili. Jejich právní zástupkyně zaslala soudu žádost o odročení tohoto jednání z důvodu kolize jednání, která však nebyla nijak doložena, nadto v té to věci se za žalované k soudu vždy dostavil substituční zástupce. Soud proto žádosti žalovaných o odročení jednání nevyhověl a v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaných i jejich právní zástupkyně. Platí přitom, že v případě, že žádosti o odročení jednání soud nevyhoví, není povinen účastníka o nevyhovění vyrozumět; je proto věcí účastníka přesvědčit se, zda jeho návrhu na odročení bylo vyhověno (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1962/2003). 4. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí. 5. V řízení byl prokázán následující skutkový děj: 6. Dne 20.8.2019 uzavřela žalobkyně se žalovanou č. 1 smlouvu o úvěru, jejímž předmětem bylo financování vozidla Audi A6, pořizovací cena vozidla činila 1 087 649 Kč, úvěr byl poskytnut v této výši, měsíční splátka činila 22 947,75 Kč; při předčasném ukončení smlouvy stanoví pořizovací cenu vozidla žalobkyně (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne 22.3.2018, obchodními podmínkami, splátkovým kalendářem). 7. Závazek ze smlouvy byl zajištěn ručitelským prohlášením žalovaného č. 2 (prokázáno ručitelským prohlášením žalovaného č. 2 ze dne 16.4.2019). 8. Vozidlo bylo předáno žalované č. 1 dne 14.10.2019 (prokázáno protokolem o převzetí předmětu financování ze dne 14.10.2019). 9. V období od 1.7.2020 do 31.10.2020 byla žalovaná č. 1 povinna hradit pouze splátku ve výši 5 891 Kč měsíčně (prokázáno informací o dopadech ochranné doby ze dne 1.7.2020, splátkovým kalendářem). 10. Smlouva byla ukončena ke dni 16.12.2020 dohodou stran (prokázáno dohodou o předčasném ukončení smluv o úvěru ze dne 16.12.2020). 11. Dne 9.4.2021 provedla žalobkyně finanční vypořádání smlouvy, v němž vyčíslila dluh žalované č. 1 na částku 443 619,69 Kč a vyzvala žalovanou č. 1 úhradě této částky ve lhůtě do 19.4.2021 (prokázáno finančním vypořádáním ze dne 9.4.2021 včetně průvodního dopisu, poslední upomínkou před podáním žaloby ze dne 15.7.2021). 12. Dne 3.8.2021 vyzvala žalobkyně k úhradě nárokované částky žalovaného č. 2 (prokázáno upomínkou ručiteli před podáním žaloby ze dne 3.8.2021). 13. Za zprostředkování uzavření smlouvy o úvěru vyplatila žalobkyně společnosti [právnická osoba] provizi ve výši 1 500 Kč (prokázáno dokladem o vyplacení provize). 14. Nákupní cena vozidla po ukončení smlouvy činila 710 000 Kč, za posudek účtovala [právnická osoba] 1 390 Kč (prokázáno posudkem [příjmení] ze dne 22.12.2020, fakturou). 15. Vozidlo vylo prodáno za částku 647 192,74 Kč (prokázáno daňovým dokladem). 16. Žalovaná uhradila splátky v celkové výši 92 803 Kč (prokázáno přehledem přijatých plateb). 17. Znalec Ing. Josef Jílek ohodnotil vozidlo ke dni 9.4.2021 na částku 912 000 Kč, vycházel z výchozí ceny vozidla ve výši 1 690 000 Kč (prokázáno znaleckým posudkem Ing. Jílka ze dne 27.4.2022). 18. Z ostatních důkazů nezjistil soud žádné informace relevantní pro toto řízení. 19. Veškeré provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Z ostatních předložených důkazů (zejména z dokladů o úmrtí bratra žalovaného) nezjistil soud žádné informace relevantní pro toto řízení. 20. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 21. Po právní stránce posoudil soud věc jako smlouvu o úvěru uzavřenou mezi účastníky smyslu ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „občanský zákoník“), a jako ručitelský závazek dle § 2018 a násl. občanského zákoníku. 22. Mezi účastníky nebylo sporné, že na základě smlouvy o úvěru ze dne 20.8.2019 poskytla žalobkyně žalované č. 1 úvěr ve výši 1 087 649 Kč k financování vozidla Audi A6, úvěr byl zajištěn ručitelským prohlášením žalovaného č. 2. Sporována nebyla ani výše dluhu stanovená žalobkyní na základě vypořádání smlouvy, kromě částky za zpeněžení předmětu financování, kdy žalovaní měli za to, že žalobkyně předmětné vozidlo prodala pod cenou. 23. Soud proto žalované na jednání soudu konaném dne 13.4.2022 dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. vyzval, aby doložili, že vozidlo bylo možno prodat za cenu vyšší. Žalovaní k této výzvě doložili znalecký posudek Ing. Josefa Jílka, který vozidlo ocenil ke dni 9.4.2021 na částku 912 000 Kč, která je sice o 264 807,26 Kč vyšší než cena, za kterou bylo vozidlo prodáno, na druhou stranu znalec vycházel z výrazně vyšší výchozí ceny vozidla, a to z částky 1 690 000 Kč (po redukci 1 674 400 Kč), přičemž nijak nevysvětlil, jak k této hodnotě dospěl. Přitom dle smlouvy byla pořizovací cena vozidla 1 087 649 Kč, tj. přibližně o 600 000 Kč nižší. Soud proto z tohoto znaleckého posudku nemohl vycházet. Pro úplnost je vhodné dodat, že znalec původní cenu vozidla snížil o částku 778 000 Kč (1 690 000 – 912 000), tj. o 53 %. Pokud by byla o uvedenou částku či o uvedené procento snížena pořizovací cena vozidla dle smlouvy (1 087 649 Kč), činila by v obou případech výsledná částka hodnotu výrazně nižší, než za jakou žalobkyně vozidlo prodala. K poškození žalovaných tímto způsobem tedy v žádném případě nedošlo. 24. Soud tedy konstatuje, že žalovaní neprokázali, že bylo možno vozidlo prodat za vyšší cenu. Pokud soud vytýká žalovaným, že neunesli břemeno tvrzení a břemeno důkazní, pak také odkazuje na judikaturu Městského soudu v Praze (srov. např. rozhodnutí 14Co 426/2002, ale i 39Co 420/2007):„ Není-li účastník, jemuž se má dostat procesního poučení (např. podle ust. § 118a o.s.ř.), přítomen v jednací síni při jednání, při němž je věc rozhodnuta, může soud jednat podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., avšak není povinen poučovat takového účastníka podle ust. § 119a odst. 1 o.s.ř., neboť toto poučení není určeno účastníkům, kteří se k jednání z jakéhokoliv důvodu, tedy omluveně nebo bez omluvy, nedostavili. Stejně tak poučení podle ust. § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. se poskytují jen tomu účastníkovi (jeho zástupci či zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníka či jeho zástupce, zabránil tento účastník (zástupce) svou nepřítomností soudu, aby mu poskytl potřebná poučení. Nemůže proto ani absence poučení podle ust. § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. být vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jen z důvodu, aby bylo možno poskytnout nepřítomnému účastníkovi či jeho zástupci uvedené poučení, není potřebné jednání odročovat. Přitom není rozhodné, zda se účastník či jeho zástupce nedostavili k jednání omluveně či bez omluvy“. 25. Protože žalovaní nevyužili možnosti se k jednání soudu konanému dne 22.6.2022 dostavit, zabránili tak soudu, aby jim mohlo být poskytnuto příslušné p