10 C 400/2021-18 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 6.12.2021 domáhal po žalovaném ochrany osobnosti. Uvedl, že z elektronické adresy [email] obdržel dne 20.11.2021 zprávu ve znění: Jdi do prdele, neočkovaný debile. A už mě neotravuj. S pozdravem, [celé jméno žalovaného] [anonymizována dvě slova] [obec] [část obce]“. Označení za neočkovaného debila žalobce hrubě urazilo. Za citovanou e-mailovou zprávu proto žalobce po žalovaném požaduje omluvu v navrženém znění a dále finanční zadostiučinění ve výši 10 000 Kč. Žalobce žalovaného k uvedenému plnění vyzval, avšak bezúspěšně, žalovaný pouze jeho výzvu uveřejnil na sociálních sítích, v důsledku čehož nějaká osoba uveřejnila na sociální síti údaje o jiné osobě jménem [celé jméno žalobce]. 2. Žalobce se proto po žalovaném domáhal omluvy v navrženém znění a zaplacení nemajetkové újmy v penězích ve výši 10 000 Kč. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Žalobce i žalovaný byli podle § 115a o.s.ř. vyzváni, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda se výslovně vzdávají práva osobní účasti na projednání věci a aby ve stejné lhůtě soudu sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 5. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že nemají proti tomuto postupu námitky a rozhodne věc bez nařízení jednání. Žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. 6. Soud provedl dokazování všemi listinami, které žalobce předložil (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí. 7. V řízení byl prokázán následující skutkový děj: 8. Dne 20.11.2021 zaslal žalovaný žalobci e-mailovou zprávu ve znění: Jdi do prdele, neočkovaný debile. A už mě neotravuj. S pozdravem, [celé jméno žalovaného] [anonymizována dvě slova] [obec] [část obce]“, zpráva byla zaslána pouze žalobci (prokázáno e-mailem ze dne 20.11.2021). 9. Žalobce tato e-mailová zpráva urazila, proto vyzval žalovaného k zaslání omluvy v navrženém znění a zaplacení částky 10 000 Kč jako zadostiučinění (prokázáno výzvou ze dne 22.11.2021, podacím lístkem). 10. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 11. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ust. § 81 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a podle ust. 2956 a násl. občanského zákoníku. 12. Podle ust. § 81 odst. 1 občanského zákoníku chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. 13. Podle ust. § 81 odst. 2 občanského zákoníku ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. 14. Podle ust. § 82 odst. 1 občanského zákoníku člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. 15. Podle ust. § 2956 občanského zákoníku vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. 16. Podle ust. § 2971 občanského zákoníku odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit. 17. Podle ust. § 2951 odst. 2 občanského zákoníku nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. 18. Žalovaný zaslal žalobci e-mailovou zprávu, v níž žalobce označil za neočkovaného debila. 19. Předpokladem úspěšného uplatnění práva na ochranu osobnosti ve smyslu ust. § 81 a násl. občanského zákoníku je jednak to, že došlo k neoprávněnému zásahu, a jednak to, že tento zásah byl objektivně způsobilý přivodit újmu na právech chráněných zmíněnými zákonnými ustanoveními. Oba předpoklady musí být splněny zároveň, aby vznikl právní vztah, jehož obsahem je právo domáhat se ochrany podle ust. § 82 občanského zákoníku a povinnost soudem uložené sankce snášet. Přitom nikoliv každý zásah (zejména do práva na ochranu občanské či profesní cti) je objektivně způsobilý újmu vyvolat. Záleží mimo jiné na prostředí, v němž k zásahu došlo, na subjektu a objektu zásahu, na jeho obsahu, pokud spočíval ve skutkových tvrzeních, na intenzitě a na ostatních okolnostech, za nichž byl proveden. 20. V rámci všeobecného osobnostního práva se tak poskytuje občanskoprávní ochrana jen proti takovým jednáním, která jsou objektivně způsobilá přivodit újmu na osobnosti subjektu práva tím, že snižují jeho čest u jiných lidí a tím ohrožují vážnost jeho postavení a uplatnění ve společnosti. Předmětem práva na čest ve smyslu občanského práva není čest abstraktní, nýbrž výlučně vážnost, jíž subjekt práva požívá v očích členů společnosti, k níž náleží. Není proto porušením práva na čest v tomto smyslu např. slovní urážka pronesená jen mezi čtyřma očima a vůbec jakékoliv jednání, které není objektivně způsobilé čest subjektu práva u jiných lidí snížit (srov. Knap, Karel; Švestka, Jiří a kol.„ Ochrana osobnosti podle občanského práva“, 4. podstatně přepracované a doplněné vydání, Linde Praha, a.s. 2004, str. 309). 21. Ze žaloby i z příloh k ní je patrno, že se žalobce nároku na náhradu nemajetkové újmy domáhá z důvodu obsahu e-mailové zprávy ze dne 20.11.2021. Tato zpráva však byla zaslána pouze žalobci, nikoli dalším osobám, proto její obsah není objektivně způsobilý dobrou pověst či čest žalobce u jiných lidí snížit, jak shora vyloženo. Žalobci proto na základě tohoto skutku nárok na jakékoli zadostiučinění, natož ve formě relutární satisfakce, nevznikl. Pro úplnost pak soud dodává, že ani uveřejnění kopie výzvy žalobce na sociálních sítích žalovaný do osobnostních práv žalobce nezasáhl, neboť ani tímto jednání žalobci žádná újma nevznikla, ostatně to ani sám žalobce netvrdil, nadto byly uveřejněné údaje vztaženy k jiné osobě jménem [celé jméno žalobce], odlišného bydliště, nikoli k žalobci. 22. Ze všech uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu nedůvodná, a proto ji zamítl. 23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když procesně zcela úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.