26 C 138/2022-217 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 81 589 Kč s příslušenstvím s tím, že usnesením Okresního soudu v Berouně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], bylo ve věci projednání dědictví po zemřelé [jméno] [příjmení] rozhodnuto tak, že tři pozůstalé dcery po zemřelé [jméno] [příjmení] se stávají podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí - bytové jednotky [číslo] vymezené v bytovém domě [adresa] stojícím na pozemku parc. č. st. [číslo] s podílem na společných částech domu a pozemku parc. č. st. [číslo] o velikosti [číslo], to vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce], k.ú. [obec], na [list vlastnictví] (dále jen„ Byt“), a to každá ideální 1/3. Byt do podílového spoluvlastnictví nabyly žalobkyně, žalovaná a paní [jméno] [příjmení]. Výše uvedený Byt s veškerým příslušenstvím užívala výhradně jen žalovaná, a to i přes snahu o domluvu ze strany žalobkyně. Žalobkyně podala k Okresnímu soudu v Berouně žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k Bytu. Okresní soud v Berouně rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] tak, že podílové spoluvlastnictví se zrušuje a je nařízen prodej Bytu. K prodeji došlo na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum], kdy novými vlastníky se stal pan [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení], a to každý ideální 1/2. V době, kdy byl předmětný Byt v podílovém spoluvlastnictví mezi žalobkyní, žalovanou a paní [jméno] [příjmení], užívala ho žalovaná výlučně pro svou osobní potřebu a odmítala se podílet na úhradě nájemného ve prospěch ostatních spoluvlastnic, zároveň ostatním podílovým spoluvlastnicím zamezila užívání předmětného Bytu. Tímto způsobem žalovaná [příjmení] užívala v období od října 2016 do června 2019, celkem 31 měsíců. Žalobkyně se při stanovení dlužné částky opírala o rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], podle kterého by podíl každé podílové spoluvlastnice Bytu činil měsíčně částku ve výši 2 772 Kč, kdy v tomto řízením bylo žalovanou a třetí spoluvlastnicí [jméno] [příjmení] učiněné nesporné, že obvyklý nájem pro Byt v žalovaném období činil částku mezi 8 000 Kč a 10 000 Kč a že nesporná část obvyklého měsíčního nájemného v daném místě a čase činila částku ve výši 8 314,90 Kč, tedy jedna třetina z této částky je ve výši 2 772 Kč měsíčně, kdy tato částka se vynásobí počtem měsíců, tedy 31, tedy celkem částka ve výši 81 589 Kč. V řízení pod sp. zn. [spisová značka] se soud také věcně zabýval otázkou, zda žalovaná [příjmení] nadužívala nad rozsah svého spoluvlastnického podílu. Žalobkyně uvádí, že mezi spoluvlastnicemi nebyla uzavřená žádná, ani ústně, žádná dohoda o užívání Bytu, se způsobem užívání žalované obě zbylé spoluvlastnice nesouhlasily, což ostatně svědčí i z podané žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k Bytu. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši 81 589 Kč výzvou ze dne [datum], žalovaná ovšem dosud ničeho žalobkyni neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum], došlým soudu dne [datum], ve kterém uvedla, že neuznává žalobkyní uplatněný nárok. Podle žalované žalobkyně úmyslně po celou dobu zatajovala výši svých dluhů a blokovala možnost vyřešení sporu. Žalobkyně dělala naschvály, například do Bytu schválně poslala plynaře na odpojení plynu s tím, že za něj sama dlužila poplatky a uvedla jim jinou adresu. Navíc manžel žalobkyně při posledním stání v jiné žalobě uvedl, že nic nechtějí a spor byl prodejem Bytu vyřešen, tedy nejspíše vypovídal křivě. Žalovaná dále uvedla, že může žádat 300 000 Kč na náhradu výdajů za péči o matku a žalobkyně taktéž převzala částku ve výši 30 000 Kč na nákup kadeřnického kufru pro dceru, kdy tvrdila, že je to tím vyrovnané. Rovněž v podání ze dne [datum], v návaznosti na poučení soudem při jednání, žalovaná zopakovala, že žalobkyně způsobila blokaci a vyplacení dané částky, když schválně zadržovala informace, navíc dostala částku 30 000 Kč plus byl proveden nákup. Dodala, že je schopná zabezpečit maximálně 50 000 Kč. 3. Ve věci se konala ústní jednání dne [datum], [datum] a [datum]. Soud konstatuje, že omluvu žalobkyně z jednání nařízeného na den [datum] obdržel až po tomto jednání; tato omluva přitom nebyla ničím doložena. Omluvu žalobkyně z jednání nařízeného na [datum] soud neshledal důvodnou ani včasnou; pokud jde o důvodnost, důvody nebyly soudu doloženy, a to ani k emailové výzvě soudu v reakci na emailovou omluvu žalovanou, v níž byla upozorněna, že při nedoložení omluvy nebude žádosti o odročení vyhověno. Přitom ani dodatečně doručená listina – vstupenka na [příjmení] [příjmení] [jméno] – by nebyla způsobilá omluvu a žádost žalované doložit, neboť se jedná o listinu, z níž nevyplývá ani to, že je určena žalované a že se na akci dostavila (měla dostavit), ani to, že souvisí s jejími pracovními povinnostmi, natož nepostradatelnost žalované pro jejího zaměstnavatele při této akci a její povinnost se zúčastnit. 4. Soud z provedených důkazů učinil tato skutková zjištění: 5. Podáním ze dne [datum], došlým soudu téhož dne, vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 38 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 38 Kč od [datum] do zaplacení, a to s ohledem na propočet aktuální výše dlužné částky po specifikaci dlužného období, kdy původně požadovala po žalované úhradu dlužné částky za období od měsíce října 2016 do června 2019 a nově požaduje úhradu dlužné částky za období od [datum] do [datum], tedy za období 29 měsíců a 13 dnů. 6. Z usnesení Okresního soudu v Berouně z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že žalobkyně, žalovaná a jejich sestra [jméno] [příjmení] nabyly z dědictví po jejich matce [jméno] [příjmení], která zemřela dne [datum], do svého vlastnictví každá spoluvlastnický podíl o velikosti 1/3 k výše uvedenému Bytu (prokázáno usnesením Okresního soudu v Berouně z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). 7. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že v předmětném sporu byla žalovaná opět v pozici žalované a žalobkyní byla paní [jméno] [příjmení], bývalá podílová spoluvlastnice ideální 1/3 Bytu. Žalobkyně v tomto řízení se po žalované domáhala zaplacení částky 81 589 Kč z titulu alikvotní části (1/3) obvyklého nájemného za užívání Bytu výhradně žalovanou ve výši 2 772 Kč měsíčně a dále pak zaplacení částky ve výši 8 993 Kč z titulu náhrady škody, kdy tuto částku žalobkyně v tomto řízení vynaložila na zpřístupnění Bytu zájemcům o koupi. Obvodní soudu pro Prahu 5 rozhodl ve věci tak, že žaloba se zamítá co do částky 13 336 Kč a žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 81 589 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku a uhradit náhradu nákladů řízení. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 1. 6. 2022, č. j. [číslo jednací] (prokázáno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Zároveň z podstatné části spisu bylo zjištěno, že účastnice učinily na jednání soudu dne [datum] nesporným, že obvyklý nájem bytu odpovídajícího Bytu v daném místě a v žalovaném období činil částku 8 000 Kč až 10 000 Kč a že nesporná částka obvyklého nájemného v daném místě a čase tedy činila částku 8 314, 90 Kč (prokázáno protokolem o jednání ze dne [datum rozhodnutí] ve sp. zn. [spisová značka] vedené u [název soudu]). 8. Z rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], vzal soud za prokázané, že na základě žaloby žalobkyně bylo vypořádáno podílové spoluvlastnictví žalobkyně, žalované a jejich sestry [jméno] [příjmení] k Bytu tak, že toto spoluvlastnictví bylo zrušeno a byl nařízen prodej Bytu s tím, že výtěžek z prodeje bude rozdělen mezi dosavadní spoluvlastnice podle jejich spoluvlastnických podílů ve výši ideální 1/3; žaloba byla odůvodněna tím, že Byt užívala výhradně žalovaná, přestože byla po skončení dědického řízení opakovaně vyzývána ke zrušení podílového spoluvlastnictví a vyplacení podílů svým sestrám. Dále bylo zjištěno, že na základě darovací smlouvy (dárkyně – matky účastnic a obdarované – žalované, namítané v dědickém řízení žalovanou) nebyl příslušným katastrálním úřadem povolen vklad vlastnického práva (žalované k Bytu), protože v darovací smlouvě nebyly uvedeny obě budovy, v nichž se nachází Byt a nebyl v ní zahrnut převod spoluvlastnického podílu na společných částech pozemku, kromě toho nebyla plná moc pro [jméno] [příjmení] učiněna součástí smlouvy; tato darovací smlouva proto nebyla v rámci projednání dědictví po zemřelé matce účastnic vzata v úvahu. Tamní soud dále výrokem III. rozsudku zamítl nároky žalované vůči jejím sestrám ohledně jí tvrzených uskutečněných investic do Bytu, prováděných za života mat