70 C 317/2023-123 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 3.6.2023 domáhala uložení povinnosti žalovaným zaplatit jí společně a nerozdílně dlužnou částku ve výši 89 948 Kč se smluvním úrokem z prodlení s tím, že žalobkyně s žalovanými uzavřela dne 1.8.2020 podnájemní smlouvu, jejímž předmětem byl podnájem bytové jednotky č. , hodnota, v domě č.p. , adresa, . Účastníci si sjednali měsíční nájemné ve výši 20 000 Kč a paušální částku na služby ve výši 2 010 Kč/osoba, splatné vždy k 25. dni měsíce předcházejícího. Služby nezahrnovaly cenu za dodávku plynu a elektrické energie. Součástí dohodnutých plateb ve smlouvě bylo i pojištění. Smlouvou byl sjednán (čl. III bod 12) pro případ prodlení s úhradu jakékoliv peněžité platby úrok z prodlení ve výši 2 % měsíčně z dlužné částky za každý započatý měsíc prodlení.2. Nájemní vztah skončil ke dni 31.7.2022. Žalovaní neuhradili nájemné a cenu služeb spojených s užíváním bytu za měsíc července 2022. Žalovaná částka byla tvořena i dlužnou úhradou za pojištění z měsíce říjen 2021, listopad 2021, únor 2022 a červenec 2022 v částce 1 132 Kč.3. Žalovaní předali byt neuklizený a se zničenými matracemi. Na výměnu matrací a úklid vynaložila žalobkyně celkem částku 20 010 Kč, které žalobkyně žalovaným vyúčtovala a následně na tuto pohledávku započetla jistotu ve výši 20 000 Kč, proto tato pohledávka není předmětem žaloby.4. Žalovaní dále nezaplatili náklady na opravu plynového kotle, které žalobkyně vyúčtovala žalovaným fakturou č. , hodnota, ze dne 15.8.2022 se splatností 29.8.2022 v částce 1 838 Kč.5. Žalovaní dále neuhradili cenu za služby na dodávku elektrické energie za období od 10.5.2022 do 1.8.2022, které žalobkyně vyúčtovala na částku 1 890 Kč se splatností 23.2.2023 (fakturou ze dne 9.2.2023 č. , hodnota, ) po zohlednění uhrazené zálohy a cenu za služby na dodávku plynu za období od 7.5.2021 do 31.7.2022, které žalobkyně vyúčtovala na částku 63 078 Kč se splatností 27.2.2023 (fakturou ze dne 13.2.2023 č. , hodnota, ) po zohlednění uhrazené zálohy.6. Žalovaní dlužnou částku neuhradili ani po zaslané předžalobní upomínce.7. Žalovaní se k žalobě vyjádřili. Uvedli, že nárok žalobkyně neuznávají, žalobkyně užívá nekalé praktiky spočívající ve vznášení neopodstatněných nároků.8. Uvedli, že mají za rozporné s dobrými mravy a diskriminační, pokud žalobkyně svoje nároky uplatnila pouze vůči dvěma nájemcům, ačkoliv smlouva byla uzavřena s třemi subjekty. Žalovaní žádali soud o provedení lustrace věcí, v níž figuruje žalobkyně, a to za účelem ověření, zda se nejedná o rozsáhlou činnost a neustálé zneužívání práva, zejm. vůči cizincům a pokud by se premisa potvrdila, pak žalovaní navrhují, aby z tohoto byly vyvozeny příslušné důsledky a soud dal případně též podnět orgánům činným v trestním řízení.9. Zdůraznili, že žalovaní žalobkyni nedlužní žádné nájemné, tj. v žalobě uvedené nájemné za měsíc červenec 2022.10. Doplnili, že celý spor vznikl z důvodu, že nebylo zasíláno řádné vyúčtování žalovaným spojené s užíváním bytu a následně nebyla zaslána ani řádná předžalobní výzva s tím, že žalobkyně zaslala výzvu před podáním žaloby na adresu, o které ji muselo být známo, že se na ni již žalovaní nenacházejí.11. Dále uvedli, že žalobkyně by měla uvést, na základě jakého titulu žádá žalovanou částku, zda se jedná o pohledávku z titulu smlouvy, nebo zda ji žádá jako bezdůvodné obohacení, přičemž pokud by byl nárok posuzován jako pohledávka ze smlouvy, tak na uzavřenou podnájemní smlouvu by mělo být nahlíženo jako na smlouvu nájemní, a to s odkazem na rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp.zn. 26 Co 230/2021 k výkladu podnájemní smlouvy, kdy předmětem je podnájem bytu.12. Žalobkyně svůj nárok zakládá na předložených fakturách, u kterých neprokázala jejich doručení žalovaným. Žalobkyně vystavila faktury žalovaným na základě fakturace od dodavatelů služeb s tím, že předložila neúplná znění faktur těchto dodavatelů, navíc žalobkyně není ani přímým příjemcem faktur, z faktur také vyplývá, že byly zcela uhrazeny a není zřejmé, kdy byly faktury od dodavatelů doručeny. Pro uvedené mají žalovaní za to, že žalobkyně tak není ani věcně legitimována k podání žaloby.13. Uvedli, že nebyl prokázán závazkový vztah mezi žalobkyní a společnostmi, které dodávaly služby, proto nelze bez dalšího vycházet z předložených faktur. Faktura nelze považovat za titul zakládající právo na plnění.14. Ve vztahu k nárokům žalobkyně na úhradu ceny za dodávky energií a provedené opravy žalovaní uvedli, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno, neboť tyto pohledávky odůvodňuje pouze svými vystavenými fakturami a různými dokumenty, které lze nazvat hromadnou fakturou od energetických společností, které neumožňují přezkum oprávněnosti a výše nároku.15. S odkazem na ust. § 2247 o.z. uvedli, že žalobkyně zajišťovala dodávky elektrické energie a plynu, žalovaní byli vyloučeni z rozhodování o těchto dodávkách a došlo tak k fatickému zahrnutí těchto služeb pod pojem „služby“ jak ho pojímá občanský zákoník i zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě a bytě. Jedná se tedy o služby, na které dopadá právě uvedený zákon č. 67/2013 Sb. Žalovaní tak mají za to, že se jednalo o paušální platbu za služby, přesto z procení opatrnosti uvedli, že se i v případě zálohových plateb a následného vyúčtování existuje judikatura ve vztahu k náležitostem a splatnosti takového vyúčtování (viz Nejvyšší soud ČR sp.zn. 21 Cdo 803/2002) s tím, že novela dle zákona č. 424/2022 Sb., která se vztahuje splatnosti vyúčtování na daný vztah nedopadá, neboť novela nabyla účinnosti 1.1.2023 a nájemní vztah účastníků skončil před tímto datem, dopadá na něj tedy dřívější právní úprava i tomu odpovídající judikatura, tj. v případě, že chybí řádné a včasné vyúčtování není založeno ani právo na úhradu nedoplatku.16. Skutečnost, že žalovaní nemohli ovlivnit smluvního dodavatele energií se promítla také do existence nevýhodných tarifů (spotové dodávky) a žalovaní nebyli ze strany žalobkyně poučeni o předpokládané výši nákladů spojených s užíváním bytu, nebyla nastavena optimálně ani záloha.17. Dále uvedli, že nájemní smlouva hovoří o dodávkách elektřiny a plynu do bytu jako „službách“, ač v části, kde se popisují zálohy byly využity pojmy „záloha za služby“ a „paušální platba za služby“ (tj. v částech, které řeší pouze finanční stránku), v následujících ustanoveních pojem „služby“ je uváděn již jednotně, a zahrnuje též služby, spojené s dodáním elektřiny a plynu do nájemního bytu. V tomto případě došlo k potvrzení skutečnosti, že se jedná o služby, tj. o služby ve smyslu citovaných ustanovení občanského zákoníku a zákona č. 67/2013, se všemi důsledky z toho vyplývajícími (zejm. v případě, pokud cena služeb nebyla sjednána paušální částkou, tak poskytnout nájemci řádné a včasné vyúčtování, a pokud takové není, žalovaní nejsou povinni platit žalobkyni na službách nic (resp. nic ve formě nedoplatků). Ve smlouvě bylo ujednáno (čl. VI odst. 2): „V případě prodlení podnájemce s placením podnájemného nebo jiných závazků (paušální částky na služby, záloh za služby), je nájemce výslovně oprávněn dodávku služeb do bytu dle této smlouvy přerušit do doby, kdy budou všechny dlužné částky zaplaceny. Podnájemce tímto uděluje, v tomto případě, nájemci předchozí výslovný neodvolatelný souhlas k přerušení dodávky služeb do bytu.“ Žalobkyně pro uvedené ve smlouvě jednoznačně deklarovala, že dodávku plynu a elektřiny vnímá jako „služby“ a zavázala se k vystavení vyúčtování (nikoli faktur) již v nájemní smlouvě v čl. III odst. 8, kde bylo uvedeno: „Vyúčtování záloh na služby bude provedeno nájemcem, na základě odečtů měřidel elektrické energie a plynu a na základě skutečně uhrazených záloh podnájemcem.“ Pojem „vyúčtování“ je terminologicky používán zejm. v zákoně č. 67/2013, jehož ustanovení dle žalovaných plně dopadá na vztahy mezi účastníky řízení.18. Namítli nesrovnalosti v předložené fakturaci za zemní plyn s tím, že částka 16 653,43 Kč, která je žádána za období od 7.5.2021 do 16.10.2021 a dále za období od 17.10.2021 do 20.12.2021 je uváděna ve faktuře č. , hodnota, s tvrzením, že byla uhrazena, přičemž je opětovně tato částka žádána na základě faktury č. , hodnota, . Žalobkyně nemá řádně vedené záznamy o úhradách a jedná se o nepoctivý přístup žalobkyně vůči žalovaným, a proto předložené faktury nemají ani důkazní sílu.19. Uvedli, že žalovaní uhradili na zálohách částku převyšující žalovanou pohledávku s tím, že celkem bylo ve prospěch žalobkyně uhrazeno 597 759 Kč z toho nájemné činilo 460 000 Kč a dále částka 137 759 Kč představuje platby za služby spojené s užíváním bytu a tato částka převyšuje žalovanou částku. Dále mají také žalovaní proti nároku žalobkyně pohledávku ve výši nevrácené jistoty, tj. ve výši částky 20 000 Kč s příslušenstvím s tím, že tuto částku z opatrnosti namítají k započtení. Tato částka měla být započtena na nedoplatky za služby dle smlouvy (čl. VIII odst. 5). Žalobkyně existenci jistoty nesporovala, pouze t