15 C 51/2026-62 – Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný dne 19. 3. 2025 uzavřel se žalobkyní smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které mu žalobkyně dne 19. 3. 2025 poskytla na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 68 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit v 48 měsíčních splátkách ve výši 5 328 Kč počínaje dubnem 2025, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Protože žalovaný nehradil úvěr řádně a včas, dostal se do prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů u splátky č. , hodnota, splatné dne 12. 4. 2025, žalobkyně úvěr ke dni 16. 6. 2025 zesplatnila a žalovaného vyzvala ke splacení celého úvěru ve výši 81 312,23 Kč. Do zesplatnění žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně po žalovaném požaduje dlužnou částku sestávající se z nové jistiny úvěru v celkové výši 81 312,23 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty dle bodu 6.1.smlouvy v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2.smlouvy celkové výši 400 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 81 312,23 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 18. 6. 2025 do zaplacení, úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 68 000 Kč ode dne 18. 6. 2025 do zaplacení a úhrady za pojištění schopnosti splácet ve výši celkem 1 306 Kč. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.2. Žalovaný s k žalobě nevyjádřil.3. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 29. 4. 2026, účastníci byli k tomuto jednání řádně obesláni a zároveň byli poučeni o následcích nedostavení se k jednání. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, doručení bylo vykázáno, soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), jednal v jeho nepřítomnosti.4. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Žalobkyně ani žalovaný po poučení soudem podle ust. § 119a o.s.ř. ve spojení s ust. § 205a o.s.ř. neuvedli žádné další skutečnosti a nenavrhovali další důkazy.5. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o. s. ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.6. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:7. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 19. 3. 2025 prostřednictvím komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 68 000 Kč převodem na účet č. , č. účtu, , a žalovaný se zavázal poskytnutou částku splatit formou 48 měsíčních splátek ve výši 4 675 Kč (5 628 Kč včetně měsíční úhrady za pojištění schopnosti splácet). Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 78,57 % ročně. Celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činila 224 400 Kč. Mezi žalobkyní a žalovaným bylo dne 19. 3. 2025 sjednáno i pojištění schopnosti splácet (zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru č. 9103391127na č. l. 17-19 spisu, oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, na č. l. 11 spisu, splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, na č. l. 12 spisu, Dodatku č. , hodnota, k Návrhu smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru č. , hodnota, na č. l. 33-34, informace o podpisu na dálku na č. l. 32 spisu, Přílohy č. , hodnota, k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru – Pojištění schopnosti splácet na č. l. 35, přihlášky do pojištění skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry na č. l. 37-38 spisu, informačního dokumentu o pojistném produktu).8. Před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI (zjištěno z hodnocení klienta na č. l. 26 spisu, předsmluvního formuláře na č. l. 27-30 spisu, prohlášení klienta na č. l. 21-22 spisu, výpisy z účtu o příchozí úhradě – mzda o , právnická osoba, na č. l. 23-25 spisu, základní informace o klientovi na č. l. 42 spisu, výpisu z registru SOLUS na č. l. 41 spisu, výpisu z registru NRKI na č. l. 40 spisu)9. Úvěr ve výši 68 000 Kč byl žalovanému po verifikační SMS zprávě vyplacen na účet č. , č. účtu, s v.s. , var. symbol, (zjištěno z dokladu o vyplacení úvěru na č. l. 20 spisu, důkazu o odeslání 1 Kč, zaslané SMS a důkazu o přijaté SMS na č. l. 42 p.v. - 43 p.v.).10. Žalovaný neuhradil splátku č. 1, žalobkyně jej výzvou ze dne 12. 6. 2025 vyzvala k úhradě dlužné částky a upozornila ho na možnost zesplatnění celého úvěru (zjištěno z výzvy k zaplacení na č. l. 6 spisu, karty klienta na č. l. 44 spisu).11. Ke dni 16. 6. 2025 žalobkyně úvěr žalovaného zesplatnila, o čemž žalovaného vyrozuměla dopisem ze dne 16. 6. 2025, a vyzvala jej k okamžitému uhrazení částky v celkové výši 84 016 Kč (prokázáno oznámením na č. l. 8 spisu).12. Předžalobní výzvou ze dne 27. 1. 2026 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do 15 dnů od data odeslání výzvy (prokázáno předžalobní výzvou na č. l. 43, včetně podacího archu na č. l. 26 spisu).13. Ostatní provedené listinné důkazy soud nehodnotil a nevyvozoval z nich žádné skutkové ani právní závěry, neboť to bylo pro posouzení věci nadbytečné. Na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro své rozhodnutí.14. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalobkyně vyplatila žalovanému na jeho bankovní účet finanční prostředky v celkové výši 68 000 Kč, které měl žalovaný vrátit formou 48 měsíčních splátek spolu se smluvním úrokem ve výši 78,57 % p. a. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 224 400 Kč, RPSN 78,57 %. Protože žalovaný i přes výzvy žalobkyně nesplácel úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr ke dni 16. 6. 2025 zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě celého dluhu. Žalovaný do dne podání žaloby neuhradil ničeho.15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.17. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů („zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.19. Podle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.20. Podle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.21. V obecné rovině lze konstatovat, že žalobkyně si se žalovaným v souladu s § 1 odst. 2 o. z. mohou ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004: „Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ V předmětné věci je hledisko zachování dobrých mravů o to významnější, neboť žalovaná vystupuje ve smluvním vztahu jakožto spotřebitel a s