Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplácaní částky , částka, s příslušenstvím s tím, že společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jako „právní předchůdkyně žalobkyně“), dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na základě, které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, (dále jen „úvěr“), a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal splatit úrok v pevné výši v částce , částka, a dále poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a poplatek za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, . Celkovou dlužnou částku ve výši , částka, se žalovaný zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po částce , částka, a poslední splátka měla být uhrazena nejpozději do , datum, . Žalovaný však nehradil sjednané splátky včas a řádně, celkově uhradil částku , částka, , přičemž poslední a zároveň jediná evidovaná splátka byla uhrazena dne , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, s účinností ode dne , datum, . Po započtení plnění žalovaného žalobkyně požadovala úhradu celkové částky , částka, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, , poplatku za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, . Dále žalobkyně požadovala zaplacení úroku z dlužné jistiny ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , úroku z úvěru ve výši 8 % p. a. z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % p. a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak žalovaný ničeho nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně i žalovaný byli podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), usnesením zdejšího soudu č.j. EPR , č. účtu, -10 vyzváni, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně i žalovaný se v uvedené lhůtě nevyjádřili, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o. s. ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání.4. Soud proto věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu i z listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. Soud učinil za použití § 132 o. s. ř. tento závěr o skutkovém stavu.5. V řízení bylo z listinných důkazů zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Ve smlouvě si sjednali, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému částku ve výši , částka, v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaný ji následně vrátí spolu s úrokem v pevné výši , částka, , poplatkem za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , poplatkem za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a poplatkem za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, . Celková částka, kterou se žalovaný zavázal uhradit, činila , částka, a sestávala z úvěru ve výši , částka, a souhrnných nákladů ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal splatit úvěr v 14 měsíčních splátkách ve výši , částka, s tím, že poslední splátka byla stanovena na , datum, . RPSN byla sjednána ve výši 272,44 % (prokázáno smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ). Žalovaný uhradil ke dni podání žaloby částku ve výši , částka, (prokázáno potvrzením o uhrazení platby ze dne , datum, ). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, ). Žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení dlužné částky (prokázáno předžalobní výzvou ze dne , datum, s podacím lístkem).6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.11. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný si v uzavřené úvěrové smlouvě ujednali RPSN ve výši 272,44 % ročně. Jako problematické shledal soud ujednání o souhrnném poplatku za poskytnuté služby ve výši , částka, , který ve vztahu k jistině úvěru představuje zjevně nepřiměřenou zátěž. Tento poplatek fakticky fungoval jako tzv. skrytý úrok, jímž si úvěrující navýšil cenu úvěru. Soud shledal daná ujednání jako neplatná, neboť ve spojení s RPSN 272,44 % ročně vedou k nepřiměřenému zatížení dlužníka, což je v rozporu s dobrými mravy.13. Podle údajů zveřejněných Českou národní bankou činila v dubnu 2024, tedy v době uzavření smlouvy, obvyklá výše RPSN u spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem 8,71 %. Soud tuto skutečnost ověřil z databáze ARAD vedené Českou národní bankou. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný si ujednali RPSN více než třicetinásobně převyšující tehdejší obvyklou hodnotu, a současně dohodly souhrnný poplatek za poskytnuté služby ve výši , částka, . Takto extrémní navýšení celkových nákladů úvěru představuje zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud proto došel k závěru, že smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je ve smyslu § 588 o. z. neplatná. Rozpor tohoto ujednání je se zřetelem k rozdílu ve výši ujednaného a obvyklého úroku zcela zřejmý, a proto jde o neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu (§ 588 o. z.).14. Žalobkyně se proto může po žalované domáhat pouze úhrady finanční částky, která byla právní předchůdkyní na základě neplatné smlouvy poskytnuta, a to z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného, ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši , částka, . Proto soud vyhověl žalobě v části jistiny ve výši , částka, a uložil žalovanému zaplatit tuto částku, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.15. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.16. Pod bodem II. výroku soud žalobu ve zbývající části jako nedůvodnou zamítl, neboť částka poplatku a úrok požadovaný žalobkyní měl svůj původ v úvěrové smlouvě, kterou soud shledal neplatnou, v daném případě soud zamítl žalobu, co do částky , částka, .17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výroku III. podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy zčásti úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.18. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal důvody pro jejich prodloužení a místo plnění s odkazem na § 149 odst. 1 o. s. ř.