19 C 77/2018-226 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu [datum] ve znění změny žaloby, jež byla připuštěna usnesením č.j. 19 C 77/2018-37, které nabylo právní moci dne [datum], domáhal po žalované zaplacení částky 2 136 320 Kč. Žalovaná částka představuje dle žalobce přiměřenou náhradu za užívání žalobcova pozemku parc. [číslo] o výměře 106 816 m², v [katastrální uzemí] (dále jen„ předmětný pozemek“), a to za období od [datum] do [datum]. Žalobce tvrdil, že je výlučným vlastníkem předmětného pozemku, pozemek mu byl vydán podle § 9 odst. 4 zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, a to rozhodnutím Pozemkového úřadu - Okresního úřadu [obec] ze dne [datum] čj. [číslo] (dále jen„ rozhodnutí PÚ“). Při vydání předmětného pozemku žalobci rozhodl Pozemkový úřad o zřízení věcného břemene k tíži pozemku, věcné břemeno bylo do katastru nemovitostí vloženo pod sp. zn. Z [číslo] 1993 [číslo] ve prospěch [anonymizováno] [obec] a to v rozsahu„ trpět letecký provoz a zdržet se činnosti, která by tento provoz rušila. V souvislosti se zřízením věcného [anonymizováno] jsou spojena práva a povinnosti stanovená letovým řádem [anonymizováno] – 9- 3- údržba letišť vydaných v roce 1979 [anonymizována tři slova] – [anonymizováno] včetně dodatku letového řádu [anonymizováno] [obec]“ (dále jen„ věcné břemeno“). V souladu s rozhodnutím PÚ byla [datum] mezi žalobcem a žalovanou uzavřena nájemní smlouva na dobu neurčitou, v níž si strany sjednaly podrobnosti užívání předmětného pozemku se zpětnou účinností od [datum], kdy rozhodnutí PÚ nabylo právní moci. Smlouvou byla sjednána náhrada za užívání pozemku žalovanou ve výši 3 Kč, nájemní smlouva nebyla po celou dobu svého trvání měněna. Dopisem z [datum] navrhl žalobce žalované zvýšení nájemného s odkazem na výměr Ministerstva financí, jímž bylo upraveno nájemné k pozemku tak, že maximální nájemné pro příslušnou obec činí v případě [územní celek] 30 Kč. Žalobce uváděl, že od uzavření nájemní smlouvy uplynulo 22 let, přitom za tuto dobu došlo ke změnám obvyklých cen v užívání pozemku, žalovaná dopisem z [datum] odpověděla, že bude zadáno vypracování znaleckého posudku na stanovení obvyklého nájemného. Znaleckým posudkem z [datum] byla obvyklá výše nájemného stanovena částkou 0, 957 Kč, tedy pětinásobně nižší, než dosavadní nájemné. Žalobce vyslovil s posudkem nesouhlas dopisem z [datum], nato žalovaná reagovala odpovědí z [datum], že věc znovu prověří. Dále žalovaná v dopisu z [datum] přislíbila, že bude zadána aktualizace znaleckého posudku. Žalobce se z důvodu liknavého přístupu žalované obrátil dopisem z [datum] přímo na [anonymizována dvě slova]. Dopisem náměstka pro řízení sekce ekonomické a majetkové sekce [stát. instituce] Ing. [jméno] [příjmení] z [datum] bylo žalobci sděleno, že uživatelem letiště je vyhodnocován rozsah pronájmu žalobcova pozemku, který bude předán znalci jako jeden z podkladů ke zpracování aktualizace znaleckého posudku, přičemž záměrem žalované mělo být odpovědné a komplexní posouzení opakovaného požadavku žalobce na zvýšení nájemného, nejpozději do konce srpna 2017. V září 2017 obdržel žalobce od žalované dopis označený jako„ výpověď nájemní smlouvy [číslo] z [datum]“, žalovaná v dopise sděluje, že dle článku III. nájemní smlouvy dává výpověď a současně upozorňuje na existenci věcného břemene k tíži pozemku, uvádí, že důvodem pro ukončení nájemní smlouvy je přesunutí činností prováděných nad rámec věcného břemene na cvičiště a pozemky v majetku žalované. Žalobce s ukončením nájmu nesouhlasil, vyzval žalovanou k pokračování nájemního vztahu a to dopisem z [datum]. Žalovaná reagovala dopisem ředitele [anonymizována dvě slova] z [datum], jímž sdělila, že na ukončení nájemního vztahu trvá a trvá i na dalším užívání pozemku v rámci věcného břemene. Ve stejném duchu odpovědělo i oddělení [anonymizována dvě slova] majetku [obec], v dopise z [datum]. Žalobce v mezidobí zjistil, že výpověď nájemní smlouvy obdržela i další vlastnice pozemku na letišti [obec] RNDr. [jméno] [příjmení], která je vlastníkem pozemku parcelní [číslo] v k.ú. [obec]. Žalobce zjistil, že v případě RNDr. [příjmení] došlo mezi ní a žalovanou postupně k uzavření tří dodatků k nájemní smlouvě, jimiž bylo zvyšováno nájemné, postupně až na současných 20 Kč. Žalobce poukazoval na znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba] [číslo] 2017 z [datum], podle nějž činí obvyklé roční nájemné předmětného pozemku 16 – 23 Kč. Žalobce se proto obrátil na žalovanou dopisem z [datum] a požadoval uzavření dohody o úplatném užívání pozemku za úplatu ve výši 20 Kč. Žalovaná dopisem z [datum] takovou dohodu odmítla. Žalobce poukazoval na znění rozhodnutí PÚ a tvrdil, že další vztahy mezi vlastníkem a uživatelem vyplývající z věcného břemene měly být řešeny formou nájemních smluv, dle žalobce je věcné [anonymizováno] neoddělitelně spjato s existencí nájemního vztahu. Provázanost nájemní smlouvy a věcného břemene plyne i z ust. nájemní smlouvy z [datum], která konstatovala užívání pozemku ze strany žalované jako letiště (článek II) a především se zpětnou činností ode dne [datum] (tj. ode dne vydání rozhodnutí Pozemkového úřadu čj. [číslo]), byla sjednána úplata za užívání pozemku žalovanou. Dle žalobce bylo věcné břemeno zřízeno za podmínky, že zároveň budou vztahy mezi žalobcem a žalovanou podrobně upraveny nájemní smlouvou a existence věcného břemene bude žalobci jako vlastníku pozemku finančně kompenzována. Postup žalované vnímal jako neoprávněný zásah do svého vlastnického práva, tvrdil, že věcné břemeno váznoucí na pozemku mu zcela znemožňuje užívání pozemku, resp. jeho poskytnutí k užívání třetí osobě, když jakékoliv užívání pozemku by mohlo ohrozit bezpečnost letového provozu a letecký provoz by na druhou stranu mohl způsobit škody na čemkoliv, k čemu by byl pozemek využíván. Žalobce poukazoval na smysl příslušné právní úpravy, podle níž byl žalobci pozemek v restituci vydán a dále i na zásadu úplatnosti věcných břemen, konkrétně i věcného břemene provozování letiště, která je respektována příslušnými zákony. Žalobce se tak s odůvodněním, že od [datum] neobdržel od žalované žádnou náhradu za existenci věcného břemene a užívání předmětného pozemku žalovanou, domáhal žalobou ve znění připuštěné změny zaplacení částky, která představuje obvyklé nájemné za užívání předmětného pozemku žalovanou od [datum] do [datum], tedy zaplacení částky 2 136 320 Kč jako násobku výměry pozemku částkou 20 Kč. 2. Žalovaná uplatněný nárok nejprve jako co do základu nedůvodný odmítala. Potvrdila, že předmětný pozemek byl žalobci vydán v restituci a rozhodnutím pozemkového úřadu jako správním orgánem bylo současně k předmětnému pozemku zřízeno ve prospěch žalované věcné břemeno v rozsahu tak, jak jej žalobce tvrdí. O úplatě věcného břemene správní orgán nerozhodl, pouze v odůvodnění uvedl, že další vztahy budou vymezeny formou nájemních smluv. Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena nájemní smlouva, neboť žalovaná využívala pozemek žalobce i k činnostem směřujícím nad rámec zřízeného věcného břemene, když až do roku 2017 prováděla na pozemku žalobce pozemní výcvik vojsk spočívající v nácviku bojové činnosti menších jednotek po provedení vzdušného výsadku. Žalovaná tvrdila, že později výcvik probíhal na vlastních pozemcích, proto byla předmětná nájemní smlouva vypovězena. Žalovaná sporovala tvrzení žalobce, že nájemní vztah souvisí s existencí věcného břemene a stanoví úplatu právě za existující břemeno, tvrdila, že předmětná nájemní smlouva byla uzavřena právě v důsledku využívání pozemku nad rámce věcného břemene, tedy v rozsahu větším než věcné břemeno zřízené pozemkovým úřadem. V souvislosti s existencí věcného břemene zatěžujícího předmětný pozemek, odmítala žalovaná žalobci cokoli hradit. 3. Zdejší soud mezitímním rozsudkem č.j. 19 C 77/2018-78 ze dne 18. 6. 2019 rozhodl, že žaloba je co do základu plně důvodnou s tím, že o výši nároku a náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí. Nárok žalobce posoudil soud ve smyslu § 2991 a § 2999 odst. 1 věta první o.z. a dospěl k závěru, že žalobce má při neexistenci jiného právního důvodu (např. nájemní smlouvy) za rozhodné období nárok na poskytnutí přiměřené náhrady za užívání předmětného pozemku žalovanou, respektive přiměřené náhrady za omezení vlastnického práva vyplývajícího z věcného břemene zřízeného ve prospěch žalované, a to břemena trpět letecký provoz a zdržet se jeho zrušení. Žalobu proto soud shledal co do základu po právu s tím, že výše nároku (přiměřené náhrady) má být stanovena jako obvyklé tržní nájemné v daném místě a čase. 4. K odvolání žalované Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem č.j. [číslo jednací] ze dne 19. 2. 2020, který nabyl právní moci dne [datum], mezitímní rozsudek zdejšího soudu potvrdil. Dle odvolacího soudu zdejší soud provedl, pokud jde o základ nároku, potřebné dokazování, náležitě zjistil skutkový stav a věc správně posoudil po stránce právní. I dle odvolacího soudu je nárok žalobce co do základu po prá