19 C 250/2023 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou, došlou zdejšímu soudu dne , datum, , domáhala po žalovaném zaplacení částky 75 764 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastníky byla dne 17. 8. 2021 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), podle které byl žalovanému žalobkyní poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 64,59 % ročně, který žalobkyně žalovanému vyplatila na účet dne 18. 8. 2021. Žalovaný měl úvěr splatit ve 48měsíčních splátkách po 4 004 Kč, své povinnosti ze smlouvy však nesplnil, když úvěr nehradil řádně a včas, pročež se ocitl v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Žalovaný na úvěr uhradil do zesplatnění úvěru toliko 12 splátek ve výši 4 004 Kč v celkové výši 48 048 Kč. Ke dni 20. 11. 2022 došlo v souladu se Smlouvou k zesplatnění úvěru, přičemž žalobkyně se domáhá zaplacení: a) částky 59 210 Kč odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru s příslušenstvím, b) smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím, c) náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 1000 Kč s příslušenstvím, d) smluvní pokuty dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s úhradou počínaje 22. 11. 2022 do zaplacení, ke dni podání žaloby tedy ve výši 16 554,78 Kč, e) úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru 55 383,17 Kč ode dne 22. 11. 2022 do zaplacení, přičemž žalobkyně požaduje úrok v nominální sazbě 64,59 % ročně, od 91. dne prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, maximálně však do doby, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 202 348 Kč. Podáním ze dne 24. 10. 2023 žalobkyně doplnila podrobnosti ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.2. Soud nařídil na , datum, jednání, ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. K žalobě se žalovaný nijak nevyjádřil.3. Z Výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu soud zjistil, že žalobkyně je držitelkou povolení České národní banky (dále jen „ČNB“) k poskytování spotřebitelských úvěrů.4. Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla dne 17. 8. 2021 uzavřena písemná smlouva o úvěru, ve které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 60 000 Kč (dále také jen „úvěr“). Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 64,59 % ročně splácet v 48měsíčních splátkách ve výši 4 004 Kč měsíčně počínaje měsícem po vyplacení úvěru.5. Z Oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně akceptovala návrh žalovaného na uzavření smlouvy a informovala ho o výši splátek, jejich četnosti a výši roční procentní sazby nákladů ve výši 64,59 % ročně.6. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný zaplatil pře zesplatněním úvěru celkem 56 056 Kč v celkem 13 platbách. Toto potvrdil rovněž zástupce žalobkyně na jednání konaném dne , datum, .7. Z Dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne , datum, žalobkyně vyplatila žalovanému na účet č. , č. účtu, , který žalovaný označil ve Smlouvě, částku ve výši 60 000 Kč.8. Z kopie občanského průkazu soud zjistil, že žalobkyně ověřovala pomocí tohoto dokladu totožnost žalovaného.9. Z Výzev k zaplacení dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru, Oznámení o zesplatnění úvěru a Předžalobní výzvy a Karty klienta soud zjistil, že žalovaný neplnil sjednané smluvní podmínky a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek došlo dnem , datum, k zesplatnění celého úvěru, přičemž žalovaný byl dopisem informován o zesplatnění úvěru a nové výši jistiny úvěru a úroku z úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru. Žalovaný byl následně opakovaně vyzván k vrácení finančních prostředků a byla mi zaslána předžalobní výzva.10. Z dalších soudem provedených důkazů nezjistil soud žádné další skutečnosti rozhodné pro zjištění skutkového stavu ve věci.11. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázané níže uvedené skutečnosti: Žalobkyně jako držitelka povolení ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů uzavřela se žalovaným dne , datum, písemnou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , když akceptovala návrh žalovaného na uzavření smlouvy a informovala ho o výši splátek, jejich četnosti, výši úrokové sazby 64,59 % ročně a výši roční procentní sazby nákladů ve výši 88,27 %. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala žalovanému poskytnout na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě splácet ve 48měsíčních splátkách ve výši celkem 4 004 Kč měsíčně počínaje měsícem po vyplacení úvěru. Žalobkyně následně vyplatila žalovanému na jím vlastněný účet č. , č. účtu, částku ve výši 60 000 Kč. Žalovaný sjednané smluvní podmínky neplnil a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byl žalobkyni uhrazeno celkem 13 splátek v celkové výši 56 056 Kč. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek došlo dnem 20. 11. 2022 k zesplatnění celého úvěru, přičemž žalovaný byl dopisem informován o zesplatnění úvěru a nové výši jistiny úvěru a úroku z úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván předžalobní výzvou.12. Soud se i přes procesní pasivitu strany žalované zabýval nejprve otázkou platnosti uzavřené smlouvy.13. Podle § 576 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.14. Podle § 577 o. z., je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.15. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.17. Podle § 1796 o. z. je neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.18. Podle § 1798 o. z. platí ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit (odst. 1). Použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem (odst. 2).19. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.20. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.21. Na základě výše uvedeného pak soud dospěl k následujícím závěrům. Účastníci mezi sebou uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru. Žalovaný na straně úvěrovaného smlouvu uzavřel v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele s tím, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem a rovněž podléhá režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soudu je z úřední činnosti známo, že Městský soud v Praze jako soud odvolací posuzoval obdobnou věc téže žalobkyně rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . V něm odvolací soud uzavřel, že úvěrová smlouva na částku 65 000 Kč, kterou měl dlužník splatit v 36měsíčních splátkách, s efektivním úrokovou sazbou 101,79 % ročně a nominální úrokovou sazbou 72,3 % ročně, je za daných skutkových okolností absolutně neplat