4 C 301/2020-14 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni 29 793 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 19. 10. 2017 uzavřela žalobkyně se žalovanou 1. smlouvu o pronájmu nebytových prostor, na základě které žalobkyně zprostředkovala souhlas s umístěním sídla žalované 1. na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo], za úplatu 4 788 Kč bez DPH za každých započatých 12 kalendářních měsíců umístění sídla na uvedené adrese. Žalovaná 1. měla předplaceno umístění sídla do 26. 9. 2018, přičemž úplata za následující období byla splatná vždy do 5. dne následujícího měsíce po uplynutí předplaceného období. V opačném případě měla žalovaná 1. změnit své sídlo a učinit k tomu potřebné kroky, aby došlo k výmazu této skutečnosti z obchodního rejstříku. Žalovaná 1. za další období ničeho neuhradila a nadále má své sídlo evidované na uvedené adrese poskytnuté žalobkyní. Zavázala se přitom, že v případě prodlení s úhradou úplaty je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení, přičemž žalobkyně požaduje smluvní pokutu za 12 měsíců prodlení. Přílohou ke smlouvě je rovněž ručitelské prohlášení žalovaného 2. ze dne 19. 10. 2017, kterým se žalovaný 2. zavázal uspokojit žalobkyni závazek žalované 1., pokud jej sama nesplní. 2. Žalovaní zůstali ve věci nečinní a k podané žalobě se nikterak nevyjádřili. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud z listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela dne 19. 10. 2017 se žalovanou 1., za níž jednal jako jednatel žalovaný 2., smlouvu o pronájmu nebytových prostor na dobu neurčitou, na základě které žalobkyně pronajala sdílenou kancelář a umožnila umístění sídla na adrese na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. V č.l. II. bod 1. smlouvy bylo sjednáno nájemné ve výši 4 788 Kč bez DPH za každých započatých 12 kalendářních měsíců, přičemž splatnost byla stanovena vždy do 5. dne kalendářního měsíce poté, co uběhne předplacená doba. Žalovaná 1. se v čl. IV. bod 2. smlouvy zavázala k úhradě smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč za každý byť jen započatý kalendářní měsíc prodlení se splněním povinnosti zajistit výmaz umístění sídla do 30 dnů od prvního dne prodlení s úhradou nájemného, resp. od ukončení nájemní smlouvy. Splatnost smluvní pokuty pak podle smlouvy nastává vždy bezprostředně poté, co je k její úhradě žalovaná 1. vyzvána, nejpozději však do 14 dní ode dne doručení výzvy k její úhradě (smlouva o pronájmu nebytových prostor ze dne 19. 10. 2017). Žalovaný 2. se svým ručitelským prohlášením výslovně zavázal uspokojit žalobkyni dluh žalované 1., spočívající v úhradě sjednaného nájmu a případných smluvních pokut, pokud žalovaná 1. svůj závazek sama nesplní (ručitelské prohlášení ze dne 19. 10. 2017). Žalobkyně dopisem ze dne 22. 11. 2018 vyzvala žalovaného 2., aby zaplatil za užívání sídla žalované 1. na adrese poskytnuté žalobkyní s poučením, že nebude-li žalovaná 1. nadále využívat služby žalobkyně, nemá nájemné hradit, pokud zajistí výmaz sídla z obchodního rejstříku (dopis ze dne 22. 11. 2018). Následně byl žalovaný 2. žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky, neboť žalovaná 1. nesplnila dobrovolně své závazky vyplývající ze smlouvy ze dne 19. 10. 2017 (výzva k úhradě dluhu a předžalobní upomínka ze dne 7. 3. 2019, včetně dodejky). 5. Podle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2018 odst. 1 o. z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Podle § 2302 odst. 1 o. z. ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu. Podle § 2018 odst. 2 o. z. ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu. Podle § 2019 odst. 1 o. z. ručení předpokládá platný dluh dlužníka; ručení lze poskytnout i pro dluhy budoucí nebo podmíněné, jakož i za soubor dluhů určitého druhu vznikajících dlužníku v určité době nebo soubor různých dluhů z téhož právního důvodu. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Soud uzavřel, že žalobkyně se žalovanou 1. uzavřela dne 19. 10. 2017 smlouvu dle ustanovení § 2201 o. z. a § 2302 a násl. o. z., na základě které poskytla žalované prostor a umístění sídla na výše uvedené adrese. Žalovaná 1. však nájemné za období po 27. 9. 2018 neuhradila, v souladu se smlouvou nezajistila výmaz sídla na uvedené adrese z obchodního rejstříku, přičemž byla na tuto skutečnost i upozorněna s vyúčtováním nájmu na další období. Z tohoto důvodu žalobkyni podle čl. II. bodu 1. smlouvy náleží odměna ve výši 4 788 Kč bez DPH (tj. 5 793 Kč s DPH) za každých následujících i jen započatých 12 kalendářních měsíců, ve kterých žalovaná 1. užívá služeb žalobkyně, spočívajících v umístění sídla na poskytnuté adrese. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu částky 5 793 Kč za požadované dlužné nájemné s DPH. Jelikož žalovaná 1. neuhradila včas splatné nájemné, aniž by sídlo vedené na poskytnuté adrese z obchodního rejstříku řádně včas odstranila, dostala se s jeho úhradou do prodlení, pročež žalobkyni rovněž vznikl nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud zároveň rozhodl, že se žalovanou 1. je povinen dlužnou částku, představovanou neuhrazeným nájemným s příslušenstvím, uhradit společně a nerozdílně i žalovaný 2., neboť vystupuje ve věci jako ručitel žalované 1. Nárok žalobkyně vůči žalovanému 2. totiž vyplývá z jeho ručitelského prohlášení ve smyslu ustanovení § 2018 odst. 1 o. z., které bylo platně učiněno v písemné formě podle ustanovení § 2018 odst. 2 o. z. Pro úplnost soud konstatuje, že smlouvu se žalobkyní uzavřel žalovaný 2. za žalovanou 1. jako její jednatel. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, týkající se oprávněnosti nároku na úhradu nájemného, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 8. Soud výrokem II. tohoto rozsudku zamítl žalobu co do požadavku úhrady smluvní pokuty ve výši 24 000 Kč s požadovaným úrokem z prodlení, kterou mělo představovat prodlení žalované 1. s úhradou nájmu po dobu 12 měsíců. Ve smyslu čl. IV. bod 2. smlouvy ze dne 19. 10. 2017 totiž nastává splatnost smluvní pokuty až poté, co žalobkyně žalovanou 1. vyzve k její úhradě, resp. nejpozději do 14 dnů od doručení takové výzvy. V řízení nebylo nikterak prokázáno, natož tvrzeno, že by žalobkyně vyzvala žalovanou 1. k úhradě smluvní pokuty. Proto ve smyslu uvedeného článku citované smlouvy nenastala dosud splatnost smluvní pokuty a tento požadovaný nárok žalobkyně je v současnosti předčasný. Pokud žalobkyně žalovanou 1. vyzvala k úhradě smluvní pokuty, nebylo to, jak je uvedeno výše, žalobkyní tvrzeno, natož prokázáno, přičemž s ohledem na postoj žalobkyně, která souhlasila s postupem podle § 115a o. s. ř., tedy rozhodnutím bez nařízení jednání podle listinných důkazů, nedošlo k poučení při jednání ve