26 C 182/2021 — Obvodní soud pro Prahu 8

<i>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 14 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</i> <i>II. Co do částky 6 795,66 Kč s příslušenstvím se žaloba zamítá.</i> <i>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 769 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.</i> Žalobce proti napadenému rozsudku podává v zákonné lhůtě 15 dnů toto <b>odvolání,</b> z důvodu, že rozhodnutí soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci dle § 205 písm. g) občanského soudního řádu a na nesprávném skutkovém zjištění ve smyslu § 205 odst. 2 písm. e) občanského soudního řádu. Toto odvolání směřuje proti výroku II. a III. napadeného rozsudku. <b>II. </b> Odvolání ohledně úroku zamítnutého pod výrokem II. napadaného rozsudku je podáváno toliko v rozsahu, ve kterém soud nepřiznal částku 692,57 Kč (přirostlý úrok k jistině ke dni zesplatnění přepočítaný na 20 % p.a.) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení a úrok ve výši 20 % ročně z částky 14.000 Kč od [datum] do [datum] a ve výši 8,25 % ročně z částky 14.000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 36.504 Kč. Odvolání není podáváno v rozsahu převyšujícím sjednaný úrok 20 % p. a. Odvolání je dále podáváno co do: -) nepřiznaných smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy ve výši 498 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, -) nepřiznaných nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy ve výši 400 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, -) smluvní pokuty dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 3.824,66 Kč. <b>III. </b> Žalobce své odvolání odůvodňuje následovně: Jak již žalobce podotknul v žalobním návrhu, smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím emailové komunikace. Ověření totožnosti a vůle žalovaného uzavřít smlouvu o úvěru vyplývá především z technického popisu podpisu na dálku. Klient požádá o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Komunikuje v této věci s poradcem, a to prostřednictvím telefonu nebo osobně. Při této komunikaci je Klient povinen poskytovateli poskytnout požadované informace a doklady. Klient je dále informován o zpracování svých osobních údajů a o souhlasech ke zpracování osobních údajů, které je oprávněn udělit. Následně je ověřována identita klienta spolu s úvěruschopností, které se toto vyjádření věnuje výše. Pokud je dospěno k závěru, že žadatel je úvěruschopný a jsou splněny i další předpoklady viz výše, je žadateli o úvěr na uvedenou e-mailovou adresu zaslána nepodepsaná smluvní dokumentace a další listiny, které se k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru vážou. Na telefonní číslo, které žadatel uvedl je současně zaslána SMS zpráva s potvrzením, že na e-mailovou adresu byly zaslány potřebné dokumenty. Poradce, který zprostředkovává úvěr pak zadá žádost do systému žalobce. Tento systém vygeneruje jedinečný podpisový kód a platební příkaz, na základě kterého je odeslána na uvedený účet žadatele částka ve výši 1 Kč. Jako variabilní symbol je pak uveden jedinečný podpisový kód. Pokud vše proběhne v pořádku, je žadateli zaslána další sms zpráva, kterou má, a to i za pomoci jedinečného podpisového kódu, v odpovědi potvrdit, že souhlasí s parametry úvěru a s podpisem smlouvy a dalších souvisejících dokumentů. Vzhledem k tomu, že se jedná o jedinečný podpisový kód, který byl žadateli zaslán ve formě variabilního symbolu platby ve výši 1 Kč, je tímto zaručeno, že osobou, která dokumentaci takto podepsala, je skutečně žadatel (pouze žadatel má přístup ke svému účtu vedenému na jméno žadatele). Pokud poskytovatel úvěru souhlasí s návrhem smlouvy o úvěru podepsaným ze strany žadatele, poskytovatel tento návrh smlouvy a další uvedené dokumenty akceptuje a podepíše. Schválení úvěru je oznámeno klientovi oznámením doručeným na e-mailovou adresu, kterou klient uvedl. Součástí tohoto Oznámení o schválení úvěru je mj. i oznámení o Základních parametrech úvěru (včetně údaje o přesné výši RPSN úvěru), platný splátkový kalendář a jedno vyhotovení smlouvy o úvěru včetně dodatku. Následně je úvěr vyplacen. <b>Vzhledem k výše uvedenému, kdy žadatel musí poskytnou své osobní informace a veškeré tyto informace jsou předem ověřovány, a to včetně účtu i totožnosti žadatele, která je prokazována dvěma doklady totožnosti, má žalobce za to, že je dostatečně prokázáno, že smlouvu podepsal právě žalovaný. Stejně tak je prokázán obsah uzavřené smlouvy. Použité prostředky umožňují jednoznačné a prokazatelné zachycení obsahu uzavřené smlouvy a určení jednající osoby.</b> <b>IV. </b> Žalobce má dále za to, že úrok byl sjednán v zákonných limitech a nebyl tedy důvod ho ani částečně nepřiznat. Je třeba vzít v potaz, že žalobce je nebankovním poskytovatelem úvěrů, přičemž v této sféře nebankovních poskytovatelů úvěrů a obdobných finančních produktů (např. zápůjček) je zcela běžné a spravedlivé, že úrok je o něco vyšší než u bankovních subjektů, když je třeba zohlednit vyšší rizikovost poskytování úvěrů. Žalobce odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 4. 2018, sp. zn. 8 Co 36/2018, podle kterého platí: <i>„ Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Nově je podmínkou neplatnosti právního jednání zjevný rozpor s dobrými mravy, tedy nikoliv jakýkoliv, ale jen určitým způsobem kvalifikovaný rozpor s dobrými mravy, který vyvolá následek v podobě uvedené soukromoprávní sankce. Zjevný rozpor s dobrými mravy má za následek absolutní neplatnost právního jednání. Současně vedle neplatnosti právního jednání pro rozpor s dobrými mravy nově zavedl občanský zákoník pro účely posuzování platnosti právního jednání v závislosti na hodnotě vzájemných plnění smluvních stran neplatnost smlouvy z důvodu lichvy dle § 1796 o. z. Dle tohoto platí, že neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo někomu jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Druhým institutem je neúměrné zkrácení dle § 1793 o. z.</i> <i>S lichvou spojuje občanský zákoník sankci relativní neplatnosti a aby byla smlouva o úvěru zneplatněna jako lichevní, musely by být současně splněny dvě podmínky, tedy jedna ze smluvních stran musí zneužít tísně, nezkušenosti.... druhé smluvní strany a současně si zneužívající smluvní strana musí nechat přislíbit nebo přijmout plnění, které je v hrubém nepoměru jejímu protiplnění. Z pouhé výše úroků nelze dovozovat neplatnost.</i> <i>Pokud se týká posouzení sjednané výše úroku 109,46 % ročně, bylo na místě, jak to učinil okresní soud, posuzovat obvyklý úrok, tj. obvyklou úrokovou sazbu úvěrů, které poskytovaly banky domácnostem v ČR v době uzavření smlouvy o úvěru. V tomto směru okresní soud zcela správně vyšel ze zjištění, že maximální výše úroků z úvěru mohla dosahovat 30 % a při zohlednění trojnásobku maximálních bankovních sazeb okolo 90 %.</i> <i>K tomu, jak určit, že míra, o kterou odměna věřitele přesáhla nejvyšší obvyklou odměnu za úvěry poskytované bankami, je v rozporu s dobrými mravy, se vyjádřil Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, ze kterého vyplývá, že pokud„ dohodnutá výše úroků podstatně téměř čtyřnásobně přesahovala horní hranici obvyklé úrokové míry v době uzavření smlouvy, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy ve smyslu ust. § 39 obč. zák. neplatné.“</i> <i>Sjednaný úrok ve výši 109,46 % nedosahuje čtyřnásobku obvyklé úrokové míry, tedy 30 %. Z toho důvodu má odvolací soud za to, že požadavek žalobkyně na zaplacení částky 5.536 Kč jako úroku z úvěru do jeho zesplatnění je možné žalobkyni s ohledem na shora uvedené přiznat a takovéto ujednání není neplatným pro rozpor s dobrými mravy. Pokud by se týkalo neplatnosti z důvodu lichvy, takovéto neplatnosti by se musel žalovaný dovolat, což neučinil. Smluvní úrok z částky 30.000 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 109,46 % činí 9.806,42 Kč, jak je zřejmé z žaloby žalobkyně, požaduje částku nižší ve výši 5.536 Kč, za dobu od [datum] ode dne uzavření smlouvy to činí částku 10.346,22 Kč a žalovaná částka tedy dosahuje 50 % úroku. Z toho důvodu má odvolací soud za to, že bylo na místě tuto částku žalobkyni přiznat.</i> <i>Pokud dospěl okresní soud k absolutní neplatnosti ujednání o výši úroku, s ohledem na to, že podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru je povinnost platit úrok, bylo by na místě přiznat žalobkyni obvyklý úrok požadovaný za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště úvěrovaného v době uzavření smlouvy o úvěru.“</i> K tomuto žalobce upozor