25 C 141/2020-190 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] došlou soudu dne [datum] domáhá určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru daného žalobkyni žalovaným z důvodu zvlášť hrubého porušení povinnosti zaměstnance podle § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně v žalobě uvádí, že žalovaný je obchodní společností s předmětem podnikání pojišťovací agent, pojišťovací makléř, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona. Žalobkyně je zaměstnancem žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na pozici manažerky oddělení vztahů se zákazníky. Přestože po celou dobu trvání pracovního poměru plnila své pracovní povinnosti řádně, bylo jí v místě výkonu práce dne [datum] předáno okamžité zrušení pracovního poměru dané zaměstnavatelem z důvodu dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce pro porušení povinnosti mlčenlivosti žalobkyně tím, že měla zpřístupnit report domluvených a realizovaných schůzek 2019 2020 třetí osobě, a to panu [celé jméno svědka], jehož e-mail [email] měla žalobkyně v rámci platformy dokumenty [anonymizováno] zahrnout mezi kontakty oprávněné sdílet tyto informace, čímž měla hrubě porušit svou povinnost nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy žalovaného. Toto jednání žalobkyně hodnotil žalovaný jako porušení povinností zaměstnance zvlášť hrubým způsobem ve smyslu § 301 odst. d) zákoníku práce. Dopisem z [datum] žalobkyně vyslovila svůj nesouhlas s okamžitým zrušením pracovního poměru a uvedla, že trvá na dalším zaměstnávání ve smyslu § 69 odst. 1 zákoníku práce. Prostřednictvím své právní zástupkyně pak odeslala žalovanému dne [datum] další dopis, ve kterém opětovně sdělila svůj nesouhlas s okamžitým zrušením pracovního poměru. 2. Podle žaloby žalobkyně se nedopustila žádného porušení svých povinností a už vůbec nejednala v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, ani neporušila žádné právní předpisy vztahující se k jí vykonávané práci. Zmiňovaný report domluvených a realizovaných schůzek byl zpřístupněn panu [jméno] [celé jméno svědka] dlouhodobě, a to po dobu asi tři čtvrtě roku, když podle žalobkyně byl pan [celé jméno svědka] osobou externě spolupracující s žalovaným, když spolupracoval právě na vývoji databází. Pan [celé jméno svědka] žalobkyni vypomáhal s funkcionalitou databází a s předmětným reportem domluvených a realizovaných schůzek. Předmětný report de facto vymyslel pan [celé jméno svědka] z těchto důvodů ho i sdílel, aby v něm mohl průběžně opravovat chyby. Podle žalobkyně jednatel žalovaného pan [příjmení] věděl o tom, že pan [celé jméno svědka] bude pracovat na jeho vývoji. Jednatel žalované společnosti pověřil žalobkyni, aby se nějak zařídila, pokud některé z funkcionalit není schopna připravit. Žalobkyně žalovaného informovala, že neovládá vzorce, které bylo nezbytné vytvořit pro správnou funkcionalitu reportu a žalobkyně tak logicky využila osobu, se kterou již dříve bylo spolupracováno. Podle žalobkyně pan [příjmení] současně věděl, že pan [celé jméno svědka] má do reportu umožněný přístup za účelem opravy chyb. O spolupráci na vývoji této databáze – reportu byl žalovaný srozuměn a byla mu bezpochyby jednoznačně známa, když ze strany žalovaného docházelo nejen ke schvalování panem [celé jméno svědka] vystavených faktur za poskytnuté služby, které byly průběžně vystavovány na manželku pana [celé jméno svědka] – paní [příjmení] („ [anonymizováno]“), ale jednatel žalovaného byl rovněž osobně přítomen i na některých jednáních, kde byl přítomen i pan [celé jméno svědka]. Jednání se zúčastnil dále například pan [celé jméno svědka], který měl pro žalovaného na starosti IT záležitosti. Žalobkyně nesouhlasí s tvrzeními žalovaného v dopise ze dne [datum], že pana [celé jméno svědka] nezná a rozhodně s ním nikdy nespolupracoval a žádné faktury mu neproplácel. Vzhledem k tomu, že pan [celé jméno svědka] byl osobou spolupracující se žalovaným, nemohla se žalobkyně dopustit vytýkaného jednání, když neporušila žádnou z povinností stanovených pracovní smlouvou či právními předpisy a jednání žalovaného tak považuje za účelové a nezákonné. Účelovost jednání žalovaného spatřuje žalobkyně i v dalších souvislostech, zejména pak v dříve obdržených výtkách ohledně výkonu jejích pracovních povinností, na které vždy reagovala a výtku vyvrátila. Konkrétně se jednalo o vytýkací dopis doručený žalobkyni dne [datum], ve kterém je žalobkyni vytýkáno nedostavení se na pracoviště bez řádné omluvy. Dopisem z [datum] žalobkyně vyjadřuje svůj nesouhlas a uvádí, že se se svým přímým nadřízeným dohodla pro dny [číslo] a [datum] na výkonu práce formou home office. Vytýkací dopis doručený žalobkyni dne [datum], kterým je žalobkyni vytýkáno údajné nevykonávání základních povinností spojených s pracovní pozicí. Na tento dopis žalobkyně reagovala nesouhlasným dopisem ze dne [datum], ve kterém vyvrací všeobecně vytýkané skutečnosti a poskytuje konkrétně data setkání s podřízenými zaměstnanci. Konečně vytýkací dopis předaný žalobkyni dne [datum], který byl předán zároveň s okamžitým zrušením pracovního poměru a na který žalobkyně reagovala dopisem z [datum]. Účelovost jednání žalovaného spatřuje žalobkyně i v tom, že jí byla v jeden den předložena výtka a současně okamžité zrušení pracovního poměru, každé z jiného důvodu. Žalobkyně považuje okamžité zrušení pracovního poměru za nedůvodné, když neporušila žádnou z povinností stanovených pracovní smlouvou či právními předpisy. Dále pak žalobkyně namítá formální vady okamžitého zrušení, a to jednak nedostatečně určité vymezení, jakého konkrétního jednání se měla dopustit, kdy a jakým způsobem se žalovaný o údajném porušení dozvěděl a jaké oprávněné zájmy žalovaného měly být uvedeným jednáním narušeny. Poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15.8.2005 sp.zn. 21 Cdo 254/2005, podle kterého důvod výpovědi musí být v písemné výpovědi uveden tak, aby bylo zřejmé, jaké jsou skutečné důvody, které vedou druhého účastníka pracovního poměru k tomu, že rozvazuje pracovní poměr, aby nevznikaly pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit, tj. který zákonný důvod ve výpovědi uvedený uplatňuje a aby bylo zajištěno, že uplatněný důvod nebude možné dodatečně měnit. Dále pak odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14.2.2021 sp. zn. 21 Cdo 735/2000, podle kterého při zkoumání intenzity porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahující se k zaměstnancem vykonávané práci může soud přihlédnout k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu apod. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21.5.2008 sp. zn. 21 Cdo 2542/2007 má zaměstnavatel důkazní povinnost prokázat, že se zaměstnanec skutečně dopustil jednání, v němž byl spatřován důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru a že jde o jednání představující porušení pracovní kázně. 3. Žalovaný se vyjádřil (č. l. 35) tak, že navrhuje zamítnutí žaloby. Žalovaný považuje za nesporné, že žalobkyně byla na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] jeho zaměstnancem na pozici manažerky oddělení vztahů se zákazníky, jakož i to, že jí bylo ze strany žalovaného předáno osobně dne [datum] okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu, že navzdory zákonným i smluvním povinnostem žalobkyně porušila povinnost mlčenlivosti, když zpřístupnila [anonymizováno] domluvených a realizovaných schůzek 2019 2020 třetí osobě, a sice [celé jméno svědka], jehož email [email] v rámci platformy [anonymizována dvě slova] zahrnula mezi kontakty oprávněné sdílet tyto informace, čímž žalobkyně porušila povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. [příjmení] je rovněž to, že žalovaný předal žalobkyni vytýkací dopisy ze dne [datum], [datum] a [datum], jakož i to, že obdržel k nim reakce žalobkyně ze dne [datum] a [datum], a dopis žalobkyně ze dne [datum] ohledně nesouhlasu rozvázání pracovního poměru a trvání pracovního poměru, dále pak i dopis právní zástupkyně žalobkyně ze dne [datum], na který reagoval dopisem ze dne [datum]. [příjmení] je dále, že žalobkyně zpřístupnila [anonymizováno] domluvených a realizovaných schůzek 2019 2020 třetí osobě, a sice [celé jméno svědka], jak sama uvádí v žalobě. 4. Žalobkyně zejména uvádí, že pro zrušení pracovního poměru nebyly žádné důvody, neboť se žalobkyně údajně nedopustila porušení svých povinností. K vytýkanému porušení povinnosti, a sice zpřístupnění [anonymizováno] domluvených a realizovaných schůzek 2019 2020 [celé jméno svědka] se žalobkyně v žalobě vyjádřila v tom směru,