28 C 235/2021-76 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Dne 15. 4. 2019 asi v 15 hodin došlo v Praze 3 na křižovatce ulic [ulice] a [ulice] k dopravní nehodě motocyklu řízeného klientem žalobkyně [jméno] [příjmení], narozeným [datum], a osobního automobilu řízeného klientem žalované [jméno] [příjmení], narozeným [datum], který porušil povinnost řidiče odbočujícího vlevo dát přednost vozidlům jedoucím rovně ve směru jeho odbočení. Pan [příjmení] proto motocyklem naboural do osobního automobilu pana [příjmení], v důsledku čehož utrpěl otevřenou zlomeninu pravé stehenní kosti a další mnohočetná zranění, za jejichž léčení žalobkyně uhradila 566 003 Kč Křižovatka, na které se dopravní nehoda stala, je velmi nepřehledná a komplikovaná. Nehoda byla projednána Magistrátem hl. m. Prahy, který za spáchání přestupku - překročení max. povolené rychlosti, udělil panu [příjmení] (klientovi žalobkyně) pokutu. Spoluodpovědnost za nehodu na straně pana [příjmení] (klienta žalované) nebyla správním orgánem shledána. Žalobkyně má však za to, že pan [příjmení] nese občanskoprávní odpovědnost na náhradu škody dle míry jeho zavinění nehody, a to z 50 %, případně minimálně pak z 10 % (což poprvé uvedla až ve své závěrečné řeči), proto požaduje náhradu 50 % nákladů vynaložených na léčení pana [příjmení]. Spoluodpovědnost za nehodu na straně pana [příjmení] spatřuje žalobkyně v tom, že měl zákonnou povinnost řidiče vozidla odbočujícího vlevo dát přednost vozidlům jedoucím rovně ve směru jeho odbočení, neboť mohl vjíždět na křižovatku v nižší rychlosti nebo v ní zastavit, a v čase cca 2,85 s před střetem již mohl začít motocykl pana [příjmení] registrovat, a mohl a měl tedy na křižovatce dát motocyklu přednost v jízdě a zabránit tak dopravní nehodě. Dle žalobkyně je reakční doba 1,2 s . V tomto žalobkyně odkázala také na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 25 Cdo 553/2014, a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. 25 Cdo 1097/2014. Žalobkyně dne 17. 5. 2021 zaslala žalované předžalobní výzvu. 2. Žalovaná žalobu považuje za nedůvodnou a neoprávněnou, nárok žalobkyně zcela neuznává a navrhla zamítnutí žaloby. Vinu na dopravní nehodě již přezkoumala Policie ČR a následně Magistrát Hl. m. Prahy, a oba vyloučili vinu pana [příjmení] a jednoznačně shledali zavinění na straně pana [příjmení]. S ohledem na samotný nehodový děj, výpovědi svědků a závěry znaleckého posudku Ing. [příjmení] nelze u pana [příjmení] shledat ani menší spoluzavinění. Pan [příjmení] na motocyklu se v čase cca 5,1 s před nehodou pohyboval rychlostí 90 – 99 km/h, a v čase předcházejícím střetu rychlostí 75 – 83 km/h, tj. překročil nejvyšší povolenou rychlost celkem o 50 až 70 %. Pana [příjmení] v osobním automobilu do křižovatky najížděl rychlostí 20 – 22 km/h, tj. zcela bezpečnou a adekvátní rychlostí pro dané místo a danou situaci, a nemohl očekávat od žádného z účastníků silničního provozu, že v daném místě pojede téměř dvojnásobnou rychlostí než maximální povolenou. Příjezd pana [příjmení] do křižovatky byl tak rychlý, že jej pan [příjmení] nemohl ani zaregistrovat a to zejména v tak komplikované křižovatce. Dle znaleckého posudku předloženého žalobkyní by ke střetu nedošlo, pokud by se motocykl pana [příjmení] pohyboval nejvyšší povolenou rychlostí 50 km/hod. Dokonce i pokud by pan [příjmení] překročil nejvyšší povolenou rychlost o 50 % a motocykl se pohyboval rychlostí 70 km/h, automobil pana [příjmení] by odbočovací manévr stihl dokončit a ke střetu by nedošlo. Spoluzavinění pana [příjmení] jako řidiče osobního automobilu je zde tedy zcela vyloučeno, neboť tento nemohl nehodě nijak zabránit. Rozhodnutí Nejvyššího soudu, na které žalobkyně odkazuje, se pak týkají skutkově zcela odlišných situací. 3. Soud učinil na základě provedených důkazů následující skutková zjištění: Dne 15. 4. 2019 v 15:04 hodin došlo v Praze 3 na křižovatce ulic [ulice], [ulice] a [ulice] k dopravní nehodě motocyklu řízeného [jméno] [příjmení], narozeným [datum], a osobního automobilu řízeného [jméno] [příjmení], narozeným [datum]. [příjmení] při dopravní nehodě utrpěl zranění. Policie ČR rozhodla o odevzdání věci Magistrátu hl. m. Prahy k projednání přestupků obou osob – překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci u [příjmení] a nevěnování se plně řízení vozidla a sledování situace v provozu u [příjmení] Policie ČR konstatovala, že v daném případě došlo k tak výraznému překročení maximální povolené rychlosti řidičem motocyklu [příjmení], a to v obci, v městském provozu, na křižovatce s velkou mírou dopravní složitosti, kdy řidič motocyklu mohl a měl vnímat nebezpečnost svého jednání pro okolí, že pouze výrazné překročení rychlosti řidičem motocyklu je příčinou dopravní nehody. V jednání řidiče [osobního automobilu příjmení] a následku dopravní nehody – zranění řidiče [příjmení] – proto není spatřována příčinná souvislost (rozhodnutí Policie ČR ze dne 6. 2. 2020, č. j. KRPA-153151/TČ-2019-000005-406, o odevzdání věci k projednání přestupku na č.l. 6-7). [jméno] [příjmení] byl pravomocně shledán vinným spácháním dvou přestupků, a to překročením nejvyšší dovolené rychlosti v obci o více než 20 km/h a dále porušením své povinnosti přizpůsobit rychlost jízdy svým schopnostem, vlastnostem vozidla a jiným okolnostem, které je možno předvídat tak, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. Za toto mu byla uložena peněžitá pokuta (příkaz Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 14. 4. 2020 na č.l. 9-11). 4. Znalec [příjmení] nehodový děj analyzoval od času 5,1 s před střetem, kdy se na kamerovém systému (fotografie č. 6 posudku) objevuje v levém jízdním pruhu motocykl [příjmení]. [příjmení] je cca 121 m před místem střetu, pod úrovní horizontu vrcholu křižovatky a jede rychlostí 90 – 99 km/h, projíždí kolem tramvajového ostrůvku se zastávkou zaplněnou chodci, pár metrů za ním se nachází přechod pro chodce, v pravém pruhu na jeho úrovni je druhý motocykl. Osobní [automobil příjmení] je vzdálen asi 30 m před místem střetu, vjíždí do křižovatky a jede rychlostí 20 – 22 km/h. Do křižovatky vjíždí zelená dodávka ze směru a jízdního pruhu [příjmení] proti směru [příjmení]. V čase 4,1 s před střetem je [příjmení] cca 95 m před místem střetu, na úrovni horizontu vrcholu křižovatky, zakrytý zvýšeným ostrůvkem a jede stále rychlostí 90 – 99 km/h, projíždí kolem tramvajového ostrůvku se zastávkou zaplněnou chodci. [příjmení] již může vidět situaci v křižovatce, pro [příjmení] je však zatím skryt. [příjmení] je vzdálen asi 24 m před místem střetu, projíždí křižovatkou a jede rychlostí 20 – 22 km/h. V křižovatce se nachází a začíná odbočovat doleva zelená dodávka ze směru a jízdního pruhu [příjmení] proti směru [příjmení], který kromě dodávky může vidět z protisměru prázdnou silnici. V čase 3,4 s před střetem je [příjmení] cca 76 m před místem střetu, jede rychlostí 90 – 99 km/h, opouští úroveň tramvajového ostrůvku. [příjmení] je vzdálen asi 20 m před místem střetu, a jede rychlostí 20 – 22 km/h. V křižovatce se nachází a plynule odbočuje doleva zelená dodávka ze směru a jízdního pruhu [příjmení] proti směru [příjmení]. Mezi [příjmení] a [příjmení] je v křižovatce zelená dodávka, která jim znemožňuje vzájemný výhled. V čase 2,4 s před střetem je [příjmení] cca 51 m před místem střetu a jede rychlostí 83 – 92 km/h, výrazně předjel motocykl jedoucí vedle něj v pravém pruhu. [příjmení] je vzdálen asi 14 m před místem střetu, jede rychlostí 20 – 22 km/h, plynule zahajuje odbočení doleva přes protisměrný pruh. Zelená dodávka dokončuje odbočení a uvolňuje výhled. [příjmení] může jasně vidět situaci v křižovatce, [příjmení] může vidět siluetu přijíždějícího motocyklu [příjmení] velikosti obdobné rozměrům sloupům tramvajového vedení a semaforů na ostrůvku v křižovatce pohledově ve stejných místech, kde je [příjmení]. V čase 1,3 s před střetem je [příjmení] cca 25 m před místem střetu a jede rychlostí 75 – 83 km/h, vjíždí do křižovatky a patrně začíná brzdit. [příjmení] je vzdálen asi 7 m před místem střetu, jede rychlostí 20 – 22 km/h, provádí odbočení doleva přes protisměrný levý pruh vozovky, v němž jede [příjmení], kterého již může jasně vidět. V čase 0,7 – 0,8 s před střetem je [příjmení] cca 13 m před místem střetu, v křižovatce, a jede rychlostí 72 – 79 km/h, intenzivně brzdí. [příjmení] je vzdálen asi 4 m před místem střetu, jede rychlostí 20 – 22 km/h, provádí odbočení doleva přes protisměrný levý pruh vozovky a bezprostředně za ním jede další již odbočující vozidlo. Ke kolizi dochází v rychlosti 54 – 60 km/h u [příjmení] a rychlostí 20 – 22 km/h u [příjmení], motocykl naráží do pravých předních dveří osobního automobilu. Dle znalce, pokud by [příjmení] zaregistroval [příjmení] v čase 2,85 s před střetem, kdy to bylo poprvé možné, a ihned zabrzdil, mohl nehodě teoreticky zabránit. Z pohledu [příjmení] pak znalec uvedl, že pokud by ten v místě jel nejvyšší povolenou rychlostí 50 km/h, a dokonce i kdyby tuto nejvyšší povolenou rychlost překročil až n