10 C 71/2022 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobci se žalobou podanou dne [datum] k Městskému soudu v Praze, ve znění celé řady doplnění (ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]), nakonec domáhali shora uvedeného určení s odůvodněním, že jsou vlastníky bytové jednotky, která je součástí budovy, v níž se nachází celkem 70 bytových jednotek. Vznik žalovaného 2 byl podmínkou privatizace bytů v roce 2009. Přestože žalobci splatili celý podíl člena družstva již při jeho vzniku, převody jednotek byly zahájeny až v roce 2014 po celkové rekonstrukci, přičemž došlo pouze k převodu celkem 12 jednotek. Následně došlo na počátku roku 2016 k založení žalovaného 1 a schválení stanov společenství. V září 2016 využil žalovaný 2 toho, že má majoritu ve výši 86% a prosadil změnu těchto stanov spočívající ve změně počtu členů výboru společenství a úpravě hlasovacího kvóra. Žalobci se domnívají, že žalovaný 2 nepřevedl na účet žalovaného 1 veškeré zálohy příspěvků na správu za období od července 2016 do prosince 2016 Vedle toho žalovaný 2 nezajistil u správní firmy po zahájení převodu jednotek změny v účetní evidenci, které by umožnily řádně vypořádat náklady na správu od roku 2009 do okamžiku vniku žalovaného 1 převedením nečerpaného zůstatku na účet společenství. Žalovaný 2 dále v letech 2014 – 2016 řádně neprovedl vyúčtování nákladů na správu, přičemž jím vystavené dokumenty nemají vypovídací schopnosti a v některých položkách nesplňují ani podmínku oprávněné nezbytnosti nákladů vlastníka. Bez řádného a srozumitelného vyúčtování pak žalobci nejsou schopni účinné kontroly a připomínkování. K narovnání poměrů ve [název žalované] ve smyslu řádného vyúčtování příspěvků na správu nedošlo ani v následujících letech. Předmětnou žalobou chtějí docílit toho, aby přehledy hospodaření měly vypovídací hodnotu, neboť za současného stavu vyvolávají klamný dojem. Podáním ze dne [datum] žalobci upravili závěrečný návrh tak, jak je uvedeno shora s tím, nedostatky v hospodaření při správě nemovitosti nadále trvají. Součástí podání pak byl výpočty žalobců, ze kterých vyplývají namítaná pochybení při hospodaření a chyby ve vyúčtováních. Důsledek toho je pak nesprávné vypořádání ročních přeplatků a nedoplatků a stanovení nesprávné výše zálohy v návaznosti na velikost jednotky. Naléhavým právním zájmem na požadovaném určení je: -) v případě určovacího výroku pod písm. a) - vyjasnění účelu a cíle transformace družstva na společenství vlastníků a zabránění nadužívání práva na odměnu členů výboru a zabránění neúměrným nákladům za situace, kdy technika a zařízení pro potřeby zajišťování správy byla pořízena nákladem všech v době před zahájením převodů jednotek -) v případě určovacího výroku pod písm. b) - právo na řádné vyúčtování/vypořádání nedoplatku nečerpaného zůstatku příspěvků do fondu provozních záloh družstva v souvislosti s převodem jednotek do osobního vlastnictví, kdy se žalobci bezúspěšně domáhali po žalovaném 2 řádného vyúčtování správy za roky 2015 [číslo], k čemuž došlo opožděně až k [datum], přičemž tato vyúčtování vykazují celou řadu nedostatků -) v případě určovacího výroku pod písm. c) - právo na vyúčtování zálohových plateb dle skutečných nákladů, právo na rovnou úhradou povinnost členů podle § 1180 odst. 1,2 o.z. a § 1208 o.z., právo na vyrovnaný rozpočet včetně vypořádání přeplatků a nedoplatků a právo na úpravu rozpočtu pro další období podle rozumně očekávatelných nákladů, kdy žalovaný 2 nereflektoval změněné potřeby správy po zahájení převodů jednotek v roce 2014 -) v případě určovacího výroku pod písm. d) – právo na výklad jedné ze základních povinností výboru SVJ a zabránění uplatnění praktik zavedených představenstvem žalovaného 2 bez respektování pravidel společenství, kdy předkládané přehledy o hospodaření SVJ neumožňují členům SVJ schválení skutečného stavu hospodaření se zálohami rozpočtu, ani schválení návrhu rozpočtu s odůvodněnou úpravou měsíčního rozpisu plateb spoluvlastníků ve prospěch vyrovnaného rozpočtu a ani nejsou způsobilé informovat o výhledu hospodaření pro následující účetní období. Právě samostatné vykázání příjmů a výdajů pro dvě oblasti správy se samostatně stanovenými zálohami jsou nezbytným předpokladem pro naplnění účelu přehledu hospodaření. -) v případě určovacího výroku pod písm. e) - právo na rovný přístup k úhradové povinnosti členů společenství, kdy naléhavý právní zájem je totožný jako v případě určovacího výroku pod písm. b) -) v případě určovacího výroku pod písm. f) – právo na zabránění diktátu představenstva družstva, zastupujícího člena SVJ s majoritním podílem na společných částí nemovitosti a právo na zajištění rovného přístupu při rozhodování o členských záležitostech podle § 1208 písm. a) až d) občanského zákoníku pro všechny členy společenství. 2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby s tím, že z neustále se měnících žalobních tvrzení nelze jednoznačně dovodit, zda se jedná o žalobu na určení dle ust. § 80 o.s.ř. nebo o žalobu na určení právní skutečnosti. Pokud by se mělo jednat o žalobu na určení, pak žalobci neprokázali naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Obdobná žaloba žalobců byla již v minulosti pravomocně odmítnuta v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp.zn. [spisová značka]. 3. Soud při jednání dne [datum] vyzval žalobce na doplnění tvrzení ohledně naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, k čemuž žalobci uvedli, že vyúčtované zálohy neodpovídají tomu, jak by to mělo být, přičemž žalobou se snaží docílit toho, aby přehledy hospodaření měly vypovídající hodnotu. Žalobci obdrželi poprvé podklady týkající se vyúčtování příspěvků až v lednu 2021 po podání žaloby s tím, že i poté mají za to, že nespotřebované zálohy nebyly vyúčtovány v pořádku. O tom svědčí i jimi provedené výpočty předložené soudu jako příloha jejich posledního podání. 4. Žalobci se podanou žalobou domáhali celé řady určovacích výroků, přičemž výroky a) až c) směřující vůči žalovanému 2 a výroky d) až f) vůči žalovanému 1. Úvodem soud uvádí, že na podanou žalobu skutečně pohlíží jako na určovací žalobu dle ust. § 80 o.s.ř. a nikoliv jako na žalobu na určení právní skutečnosti rozhodnutím soudu, kdy se lze takového určení s úspěchem domáhat pouze v zákonem upravených případech. 5. Podle ust. § 80 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudní řádu (dále jen o.s.ř.) se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Ze shora uvedeného vyplývá, že rozhodnutí soudu o určovací žalobě má povahu deklaratorního rozhodnutí (soud svým rozhodnutím pouze deklaruje, že tu určité právo či právní poměr je, či není). Rozsudkem na určení soud žádná práva nekonstituuje (tj. žádná práva nezakládá, nemění ani neruší), neboť skutečnost, od níž se odvíjí právo, jehož určení se žalobce domáhá, nastala v minulosti, v době před rozhodnutím soudu. 6. Z ustanovení § 80 o.s.ř. dále vyplývá, že žaloby na určení existence či neexistence práva a právního poměru jsou podmíněny naléhavým právním zájmem žalobce na požadovaném určení, jehož posouzením soud dospívá k závěru, zdali právě rozhodováním o určovací žalobě vůbec může být naplněn smysl občanského soudního řízení, jak je vymezen v ustanovení § 6 o.s.ř., tj. aby ochrana práv účastníků řízení byla rychlá a účinná. Podle ustálené judikatury soudů naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (srov. například rozsudek býv. Nejvyššího soudu ČSR ze dne 24.2.1971, sp. zn. 2 Cz 8/71). Pomocí určovací žaloby nelze řešit otázky, které mají význam jen pro jiné již probíhající řízení (v němž je lze řešit jako předběžné otázky) nebo které mají být podle zákona řešeny v jiném řízení; určovací žaloba je nepřípustná tam, kde neslouží potřebám praktického života, ale jen ke zbytečnému rozmnožování sporů. Právě v poskytnutí preventivní ochrany žalobci spočívá rozdíl určovacího návrhu od návrhu na plnění povinnosti, jehož uplatnění přichází v úvahu tehdy, když bylo právo žalobce porušeno, takže jeho cílem je reparace. Jakmile již bylo právo žalobce porušeno, ztrácí prevence jakýkoliv smysl a žalobce již nemůže mít žádný právní zájem na určování daného práva, nýbrž má už jedině zájem na odstranění následků porušení práva, tedy na plnění. Jestliže soud dospěje k závěru o nedostatku naléhavého právního zájmu na určení, zamítne žalobu, aniž by se současně zabýval meritem věci. Nedostatek doložení naléhavého právního zájmu je totiž samostatným a prvořadým důvodem, pro který nemůže určovací žaloba obstát a který sám o sobě bez dalšího vede k jejímu zamítnutí. 7. Soud má za to, že žalobci přes poučení soudu nedotvrdili naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Soud konstatuje, že z obsáhlého žalobního návrhu, který je v mnoha případech velmi volným nebo i významově poupraveným zněním zákona (např. definice účelu bytového družstva, úprava správy domu a pozemku bez vzniku společenství včetně stanovení rozsah