16 C 211/2020-226 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 30. 9. 2020 domáhala zaplacení částky 490 533,76 Kč představující náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za období od 18. 8. 2017 do 12. 8. 2019, částky ve výši 273 118,62 Kč představující náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od 13. 8. 2019 do 30. 11. 2019 a částky 90 100 Kč jako náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne 17. 8. 2017 utrpěla žalobkyně pracovní úraz, kdy v pracovní době při výkonu pracovní činnosti upadla ze své kancelářské židle, následně vyhledala lékařskou pomoc. Taxík do Nemocnice , adresa, volala paní , jméno FO, . O vzniku pracovního úrazu žalobkyně informovala, jakmile jí to umožnil její zdravotní stav, a to telefonicky dne 22. 8. 2017. Předmětným pádem utrpěla akutní blokaci bederní páteře. Přijímající lékař v Nemocnici , adresa, se žalobkyni neptal, zda její zranění bylo způsobeno pracovním úrazem, proto tato skutečnost není uvedena v Lékařské zprávě. Praktický lékař, který následně vystavoval doklad o dočasné pracovní neschopnosti zas žalobkyni sdělil, že jemu nepřísluší posuzovat, zda se jedná o pracovní úraz či nikoliv. Pracovní neschopnost trvala od 18. 8. 2017 do 12. 8. 2019. Žalobkyně zdůraznila, že došlo k pracovnímu úrazu, neboť k úrazu došlo v pracovní době, v místě výkonu práce a při výkonu pracovní činnosti žalobkyně. Dne 18. 12. 2019 byl žalobkyni z důvodu utrpěného zranění přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.2. Ke svému zdravotnímu stavu žalobkyně uvedla, že do předmětného úrazu žalobkyně žila aktivním společenským i sportovním životem, zajímala se o zdraví životní styl, plavala provozovala cyklistiku jakož i další typy sportů. V období před úrazem trpěla pouze onemocněním krční páteře, degenerativní postižení provázené drobnou myelopatií ne zcela jasného původu. O dobrém zdravotním stavu svědčí i skutečnost, že pracovala u Armády ČR.3. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala. Namítala, že žalobkyně tvrdí, že v průběhu pracovní činnosti upadla ze své kancelářské židle, žalovaná má však za to, že k žádnému pádu žalobkyně nedošlo. Tvrzeného pádu měla být přítomna , jméno FO, , která pracovala u žalované v období od 1. 8. 2017 do 3. 1. 2018 a byla nadřízenou žalobkyně. Svědkyně , jméno FO, však žalované při prošetřování události sdělila, že k žádnému pádu nedošlo. Žalobkyně si toho dne sama začala stěžovat, že jí bolí záda. Krom toho žalobkyně sama potvrdila, že k žádnému pádu nedošlo ve svém vyjádření ze dne 6. 10. 2017. Žalovaná dále zdůrazňuje, že pracovním úrazem je myšleno porušení zdraví, ke kterému došlo krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů, například prudkým, nenadálým, násilným a nevyváženým pohybem. V případě žalobkyně však k pracovnímu úrazu nedošlo, žalobkyně sama uvedla, že usedala na židli obvyklým způsobem, který nevybočil ze standardních postupů usedání. Hlavní příčinou vzniku škody tak bylo obecné onemocnění žalobkyně, a nikoliv pracovní úraz. V daném případě tak není dána ani příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vznikem škody. Dále žalovaná uvádí, že žalobkyně bezodkladně nenahlásila vznik pracovního úrazu. Žalobkyně jistě nebyla v tak nepříznivém zdravotním stavu, aby nejpozději druhý den po události nebyla schopna kontaktovat žalovanou, žalobkyně tak porušila svou povinnost dle ust. § 106 odst. 4 písm. h) zákoníku práce.4. Soud provedl dokazování všemi listinami nacházejícími se ve spise. Zamítl návrh žalované na výslech svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl navržen k prokázání tvrzení, že žalovaná konzultovala postup při prošetřování úrazu se společností , právnická osoba, z důvodu nadbytečnosti, když toto tvrzení nebylo podstatou proběhlého dokazování. Dále soud zamítl návrh žalobkyně na zadání revizního znaleckého posudku k prokázání příčiny poškození zdraví z hlediska úrazového mechanismu z důvodu nadbytečnosti. Z provedeného dokazování má soud skutkový stav za dostatečně prokázaný. Navíc z vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, i , tituly před jménem, , jméno FO, má soud za prokázané, že zpětně nelze příčinu poškození zdraví určit. Ze stejného důvodu soud zamítl návrh žalobkyně vyžádat si lékařské zprávy, ze kterým , tituly před jménem, , jméno FO, vycházel, když tyto byly navrhovány k prokázání závažnosti újmy žalobkyně. Dále soud neprovedl k důkazu kopii z vojenské knížky žalobkyně, když tato nebyla soudu předložena. Soud rovněž zamítl návrh žalobkyně na vyžádání si knihy úrazů, k prokázání tvrzení, že úraz nebyl zaznamenán v knize úrazů žalované. S ohledem na právní hodnocení má soud takový návrh za nadbytečný.5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.6. Z Pracovní smlouvy ze dne 3. 4. 2017 má soud za prokázané, že žalobkyně pracovala pro žalovaného na pozici , Anonymizováno, od 3. 4. 2017 na dobu neurčitou s místem výkonu práce v Praze.7. Z Osnovy školení BOZP pro zaměstnance má soud za prokázané, že žalobkyně byla ke dni 3. 4. 2017 proškolena mimo jiné k pracovním úrazům.8. Z dopisu ze dne 6. 10. 2017 bylo zjištěno, že žalobkyně v dopisu paní , jméno FO, (zaměstnankyni žalované) popisuje průběh úrazu tak, že dne 17. 8. 2017 na svém pracovišti, při sedání na židli ke stolu s počítačem, kde hodlala plnit své pracovní povinnosti utrpěla úraz. Na židli usedala obvyklým způsobem, nikterak nevybočila ze standardních postupů. Při usedání se mírně naklonila, a přitom ucítila náhlou prudkou bolest vystřelující do bederní oblasti, dolních končetin a břicha.9. Z dopisu , právnická osoba, ze dne 14. 4. 2021 bylo zjištěno, že dne 17. 8. 2017 došlo k objednání taxíku v čase 13:28.10. Z dohody o rozvázáni pracovního poměru ze dne 9. 9. 2019 má soud za prokázané, že ke dni 10. 9. 2019 byl pracovní poměr mezi účastníky rozvázán dohodou.11. Z Vyjádření k pracovní neschopnosti ze dne 29. 8. 2017 bylo zjištěno, že žalovaná obdržela dne 22. 8. 2017 telefonické hlášení od žalobkyně, že dne 17. 8. 2017 utrpěla pracovní úraz, kdy žalovaná tento úraz neuznala. Toto rozhodnutí žalovaná odůvodnila tím, že žalobkyně bezodkladně nenahlásila pracovní úraz na personální oddělení, úraz nebyl zapsán do knihy pracovní úrazů a na pracovní neschopnosti není dle vyjádření lékaře zaškrtnuta kolonka, že se jedná o pracovní úraz.12. Z propouštěcí zprávy , Anonymizováno, nemocnice , adresa, ze dne 19. 6. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně prodělala dne 14. 6. 2018 operaci k řešení spondylózy L3-L4, kdy žalobkyně udávala chronický VAS LSp. s paresteriemi DKK po L4.13. Z Lékařské zprávy ze dne 17. 8. 2017 bylo zjištěno, že žalobkyně přišla do Nemocnici , adresa, pro bolesti zad. V práci se naklonila a pak bolesti bederní, úraz nebyl, včera nic nebolelo. Po cvičení bez efektu. Závěr lékaře je Akutní VAS LS.14. Z Odborného lékařského posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, ze dne 30. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně lékaři popsala úrazový děj tak, že špatně dosedla a pocítila prudké bolesti v dolní bederní páteři. Lékař současně v anamnéze popisuje, že žalobkyně při posazování ke svému stolu zakopla o židli, upadla na její okraj a poté na zem. V závěru lékař uvádí, že pracovní úraz spočíval v tom, že při posazování žalobkyně upadla na zem na hýždě. Lékař dochází k závěru, že došlo k výhřezu meziobratlové ploténky, která byla postižena degenerativními patologickými změnami. Výhřez ploténky mohl vzniknut a vznikl přímým následkem úrazového mechanismu tak, že došlo k pádu žalobkyně. Dále se lékař zabýval onemocněním krční páteře žalobkyně a dospěl k závěru, že zde není příčinná souvislost mezi onemocněním krční páteře a úrazem utrpěným den 17. 8. 2018.15. Z výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, dne 2. 2. 2022 bylo zjištěno, že výhřezy meziobratlových plotének vznikají výhradě na ploténkách, které jsou postiženy degenerativním procesem, tak jako u žalobkyně. Lékař dále konstatoval, že kdyby k žádné události nedošlo tedy žalobkyně by nespadla, tak by výhřez ploténky s událostí nespojoval. K výhřezu je třeba určitého tlaku, třeba i malého v případě těžce degenerativních změn, tedy ani dosednutí na židli se úplně vyloučit nedá. Z následků však nelze jasně identifikovat příčinu výhřezu.16. Z vyjádření ortopeda primáře , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že výhřez meziobratlové ploténky může vzniknout úrazovým mechanismem (pádem, úderem), ale může vzniknout i bez úrazového mechanismu. Obecně nelze posoudit jakým mechanismem k poškození došlo, jelikož k výřezu ploténky dochází v terénu pokročilých degenerativních změn.17. Z výslechu , jméno FO, dne 15. 9. 2021 a ze dne 28. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně byla v době události její podřízená. Pracovali spolu s žalobkyní v jedné kanceláři, stoly měli naproti sobě, dobře na sebe viděli. Dne 17. 8. 2017 si žalobkyně měla začít stěžovat, že jí bolí záda, a že si chce odskočit, že má nějaké vyzkoušené cviky na záda,