7 C 119/2022-325 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne , datum, se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 14.190,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % od , datum, do zaplacení a s 13,96 % úrokem od , datum, do zaplacení a částky 707,- Kč.2. V návrhu uvádí, že mezi žalobcem jako věřitelem, žalovanou jako dlužníkem a panem , jméno FO, , r.č. , RČ, jako spoludlužníkem byla dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které byla dne , datum, vyplacena na účet uvedený ve smlouvě částka 20.000,- Kč. Následně byl žalobcem odeslán splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, . Tento úvěr měl být žalovanou a panem , jméno FO, spolu s úrokem za jeho poskytnutí splacen ve 24 měsíčních splátkách po 1.573,- Kč počínaje měsícem zářím 2010. V souladu s čl. 4 smluvních ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru byl žalované a panu , jméno FO, dne , datum, poskytnut automatický revolving ve výši 28.314,- Kč s částkou k výplatě ve výši 14.440,- Kč. Částka k výplatě byla snížena o 495,- Kč na splatný závazek ze smlouvy č. , hodnota, , 270,- Kč na splatný závazek ze smlouvy č. , hodnota, a 456,- Kč na splatný závazek ze smlouvy č. , hodnota, . Po započtení uvedených částek činila částka k vyplacení 13.219,- Kč. Na základě poskytnutého revolvingu byla navýšena půjčená částka a poskytnutý revolving měl být ze strany žalované a pana , jméno FO, vrácen ve sjednaných splátkách po 1.573,- Kč navazujících na dosavadní splátky. O této skutečnosti byla žalovaná písemně vyrozuměna dne , datum, s tím, že žalobce zároveň zaslal žalované nový splátkový kalendář, na základě kterého byl povinen provádět splátky. Splátkový kalendář označený jako Příloha č. , hodnota, ke Smlouvě o revolvingovém úvěru č. , hodnota, byl dne , datum, podepsán jednak žalobcem a jednak žalovanou. Žalované byla dne , datum, vyplacena na účet částka 20.000,- Kč a dne , datum, byl žalované vyplacen automatický revolving ve výši 14.400,- Kč. Žalovaná a pan , jméno FO, uhradili žalobci částky 1.573,-Kč dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, a částku 3.146,- Kč dne , datum, . Z důvodu řádného nehrazení splátek byl úvěr zesplatněn. Žalobce své nároky vyplývající ze smlouvy přehodnotil a přepočítal uvedený úvěr, jako by byl úročen sazbou 13,96 % p.a., což je sazba dle časových řad ARAD vedených Českou národní bankou jako průměrná bankovní sazba v době vyplacení peněžních prostředků na účet žalované. Žalobce vycházel z § 502 odst. , právnická osoba, zákoníku „od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.“ Žalobce se domnívá, že na úrok podle časových řad ARAD vedených Českou národní bankou jako průměrná bankovní sazba v době vyplacení peněžních prostředků na účet žalované by měl nárok i z titulu bezdůvodného obohacení, protože žalovaný vyplacené peníze obdržel a nadále užíval bez běžného úroku, čímž došlo ze strany žalovaného k obohacení, a to podle § 458 odst. 1 občanského zákoníku, kde se stanoví, že „musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.“ Žalobce výše uvedené platby započetl nejprve na úhradu běžného úroku a následně na úhradu jistiny dle § 330 odst. , právnická osoba, zákoníku, který stanoví, že „při plnění peněžitého závazku se započte placení nejprve na úroky a potom na jistinu, neurčí-li dlužník jinak.“ Výsledný dluh na jistině proto činí podle žalobce částku 14.190,10 Kč. K tomu žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení a dále obvyklý úrok ve výši 13,96 % p. a. z této částky od , datum, do zaplacení.3. Dále se žalobou domáhá zaplacení částky 707,-Kč jako smluvní pokuty, neboť v čl. 13. odst. 13.1. bod a) a b) smluvních ujednání smlouvy o úvěru bylo sjednáno, že při prodlení splátky o více než 15 dní je smluvní pokuta 8 % z výše splátky (tj. 1.573*0,08=125,84) a při prodlení splátky o více než 30 dní je smluvní pokuta 13 % z výše splátky (tj. 1.573*0,13=204,49). Za prodlení s úhradou splátky č. , hodnota, byla uplatněna jak smluvní pokuta ve výši 125,84 Kč, tak i smluvní pokuta ve výši 204,49 Kč. Za prodlení s úhradou splátek č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, byla uplatněna pouze smluvní pokuta ve výši 125,84 Kč. Celkem tak smluvní pokuty činí 707,85 Kč.4. Elektronickým platebním rozkazem ze dne , datum, č. j. EPR , č. účtu, -10 soud návrhu v plném rozsahu vyhověl. Proti elektronickému platebnímu rozkazu podala žalovaná včasný odpor a následně se vyjádřila tak, že navrhuje zamítnutí žaloby v plném rozsahu, když nárok je promlčený. Žalovaná spolu s manželem uzavřeli se žalobcem dne , datum, Smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , jejíž součástí byla i smluvní ujednání, v nichž byla sjednána rozhodčí doložka. Ze smlouvy, respektive z dodatku ke smlouvě vyplývá, že poplatek za půjčení jistiny 20.000,- Kč činí 17.752,- Kč, tj. celková částka splatná klientem měla být 37.752,- Kč, a to ve 24 měsících splátkách. Žalovaná má za to, že smlouva je neplatná a v rozporu s dobrými mravy, když RPSN ve výši 97,9 % se zjevně příčí dobrým mravům (úrok nebyl ve smlouvě vůbec uveden, dle výpočtu žalované činí 70,32 %). Ve smlouvě byl sjednán i automatický revolving ve výši 28.314,- Kč, který byl žalované a jejímu manželovi poskytnut dne , datum, . Smluvní odměna za automatické poskytnutí revolvingu činila 13.874,- Kč. Žalované tak bylo reálně vyplaceno 14.440,- Kč s tím, že splácela revolving ve výši celých 28.314,- Kč. Ve smlouvě bylo uvedeno RPSN po poskytnutí revolvingu ve výši 75,33 % (úrok nebyl ve smlouvě uveden, dle výpočtu žalované činí 99,60 % p.a.). Poskytnutím revolvingu se úvěr prodloužil o 18 splátek. Celkem tak bylo poskytnuto 34.440,- Kč. Úroková sazba převyšuje téměř 5x průměrnou úrokovou sazbu, která se v době uzavření smlouvy pohybovala ve výši přibližně 14,67 %. V případě revolvingu pak dokonce téměř 7x. Nejvyšší soud (např. v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne , datum, ) shledal nepřiměřenou výši úroku 3-4x převyšující obvyklou hranici úrokové míry poskytované bankami. V daném případě je situace mnohem výraznější, přičemž na dané nemá ani vliv, že žalovaná svým podpisem stvrdila, že s výší úrokové sazby souhlasí a považuje ji za přiměřenou (nález Ústavního soudu sp. zn. ÚS 199/11 přímo konstatoval, že „na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že klient takového subjektu smlouvu pode psal, a to dokonce ani v situaci, kdy by ve smluvních podmínkách bylo obsaženo ujednání, že klientovi se takto stanovené smluvní pokuty nebo zajištění biankosměnkou nejeví Jako nepřiměřené či odporující dobrým mravům.“) Smlouva byla navíc zajištěna celou sérií smluvních pokut. V případě, že se dlužník dostane do prodlení se splácením hlavního dluhu je totiž zatížen nejprve dvěma jednorázovými smluvními pokutami splatnými do 10 dnů (smluvní pokuta ve výši 8 % v případě prodlení 15 dnů a dále po 30 dnech prodlení smluvní pokuta ve výši 13 %). Další jednorázová smluvní pokuta ve výši 50 % z celkové výše úvěru, nikoliv ze zbývající dlužné částky, ale z původní výše úvěru) tj. 37.752,- Kč. Pokuta tedy činila 50 % z 37.752,- Kč, což je 18.876,- Kč, ačkoliv reálně klient obdržel jen 20.000,- Kč. Tato pokuta byla splatná do deseti dnů po vzniku této smluvní pokuty dle článku 13.5. Žalobkyně měla navíc vše zajištěné blankosměnkou, jak plyne z článku 6.1. smluvních podmínek. Je zřejmé, že podmínky ve smlouvě jasně odpovídají kategorii smluvních podmínek, které spadají pod kritéria vymezená v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 199/11, a to platí o to víc, pokud méně nevýhodná smlouva spadá pod kritéria dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4084/12. Smlouva je tak absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 39 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku.5. Žalobce dále s odbornou péčí neposoudil schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet, neboť se jednalo o již v pořadí třetí úvěr, který žalobce žalované a jejímu manželovi poskytl, neboť kromě shora uvedené smlouvy uzavřeli • Smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (dále jen „Smlouva č. , hodnota, "), obsahující úrok 70,29 % společně s dalšími sankcemi a rozhodčí doložkou. Ve věci byl vydán rozhodčí nález č. j. , Anonymizováno, rozhodkyně , tituly před jménem, , jméno FO, a následně byla nařízena neoprávněná exekuce sp