67 C 67/2020-42 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozsudku shora ve výroku I. tohoto rozhodnutí uvedeného obsahu z titulu bezdůvodného obohacení, kterého se žalovanému na její úkor dostalo tím, že ke dni ukončení nájmu bytu ([datum]) byt [číslo] nacházející se v budově [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], [územní celek] vedeným [stát. instituce], katastrální pracoviště Praha (jehož je žalobkyně vlastníkem) nevyklidil a nepředal žalobkyni. Naopak předmětný byt užíval i nadále, a to aniž by hradil náhradu za užívání bytu ve smyslu § 2295 zákona č. 89/2012 Sb., o.z. a ani nehradil za služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu za rozhodné období září 2019 až leden 2020. Žalobkyně dále uvedla, že dne [datum] jako pronajímatel a žalovaný s paní [jméno] [příjmení] jako společní nájemci uzavřeli Smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou č. [spisová značka] [číslo], na jejímž základě žalovaný a [jméno] [příjmení] měli pronajatý předmětný byt. Žalovaný se v Nájemní smlouvě zavázal žalobkyni hradit nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, jejichž výše byla uvedena v aktuálním evidenčním listu. Nájemné bylo ze strany žalobkyně zvyšováno úpravou evidenčního listu. Platnost nájemného a záloh na služby byla ve smyslu článku V. odst. 6 Nájemní smlouvy stanovena na poslední den kalendářního měsíce, za který se platí. Nájemní vztah zanikl uplynutím sjednané doby nájmu k [datum], byt paní [jméno] [anonymizováno] opustila již dne [datum]. Ke dni ukončení nájmu byl i žalovaný povinen předmětný byt vyklidit a vyklizený ho předat žalobkyni, avšak byt užíval i nadále. Žalobkyni tak svědčí právo na náhradu za užívání bytu ve smyslu § 2295 o.z. ve výši ujednaného nájemného a dále na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o.z. rovnající se výši nákladů vynaložených ve spojitosti s užíváním bytu. Výše nájemného a úhrad za služby činila za období od září 2019 až leden 2020 částku 6 923 Kč měsíčně. Žalovaný na dlužnou částku ke dni podání žaloby neuhradil ničeho, ani přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena ke dni [datum], nevyjádřil ani písemně, ani při jednání soudu dne [datum]. Při jednání soudu se pouze ohrazoval vůči procesnímu postupu soudu a domáhal se odročení jednání za účelem vyřešení jím vznesené námitky podjatosti, ačkoliv o té již bylo pravomocně rozhodnuto. Svůj procesní postoj žalovaný nezměnil ani po poučení ve smyslu § 118 a) odst. 1 a 3 o.s.ř. a následném poučení ve smyslu § 119 a) odst. 1 o.s.ř. 3. O žalovaným vznesené námitce podjatosti rozhodoval Městský soud v Praze usnesením č.j. 1 Nc 2311/2020-31 ze dne 16.7.2020, rozhodnutí nabylo právní moci dne 28.7.2020. 4. Soud provedl dokazování důkazy, které mu předložila pouze žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu řízení v tomto směru nečinný a zjistil následující skutkový stav: Vlastnické právo žalobkyně k předmětné nemovitosti, v níž se nachází bytová jednotka, kterou nadále bez právního důvodu obývá žalovaný (jak rozepsáno výše) má soud prokázáno výpisem z KN [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce]. 5. Ze Smlouvy o nájmu bytu na dobu určitou č. [spisová značka] [číslo] soud zjistil, že mezi žalobkyní jako pronajímatelem a [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného] (žalovaným) jako společnými nájemci byla uzavřena dne [datum]. 6. Skutečnost, že předmětný byt byl fakticky předán žalovanému a [jméno] [příjmení] dne [datum] má soud prokázáno Protokolem o předání bytu z uvedeného dne. 7. Evidenční list pro výpočet nájemného dle obecně platných předpisů platný od [datum] prokazuje, že nájemní vztah na základě výše uvedené nájemní smlouvy trval od [datum] do [datum] a že výše nájemného činila 6 180 Kč, úhrada za služby 743 Kč měsíčně. 8. Z Evidence předpisu a plateb soud zjistil, že je vyčíslen nedoplatek ve výši 34 615 Kč za období od září 2019 do prosince 2019. 9. Žalobkyně prokázala, že žalovanému zaslala ve smyslu § 142 a) o.s.ř. výzvu k úhradě dluhu – předžalobní upomínku dne [datum]. Připojeným podacím archem má soud prokázáno, že k poštovní přepravě tato zásilka byla předána téhož dne. 10. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu §132 o.s.ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a pokud v řízení provedl dokazování důkazy dalšími, pak v odůvodnění svého rozhodnutí se jimi nezabýval, když z nich neučinil skutkové závěry pro rozhodnutí ve věci samé. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 11. Po provedeném dokazování je mezi účastníky řízení nesporné, že mezi nimi byla dne [datum] uzavřena Smlouva o nájmu bytu na dobu určitou č. [spisová značka] [číslo] a že nájemní vztah zanikl uplynutím sjednané doby nájmu k [datum]. [příjmení] rovněž je, že i po uplynutí sjednané doby nájmu žalovaný poté, co se jeho manželka a společná nájemkyně [jméno] [příjmení] z bytu odstěhovala dne [datum], užívá předmětný byt výlučně sám. [příjmení] je také výše nájemného a úhrad za služby v rozhodném období září 2019 až leden 2020 souhrnem 6 923 Kč měsíčně. V řízení dále bylo prokázáno, že žalovaný dlužnou částku ve výši 34 615 Kč za rozhodné období pěti měsíců (září 2019 až leden 2020) neuhradil, ačkoliv prokazatelně v předmětném bytě v rozhodném období bydlel (a bydlí dosud). Pokud žalovaný tvrdil, že za užívání bytu tři čtvrtě roku bezprostředně po ukončení nájmu hradil nájemné a úhrady za služby, pak nejenom že ke svému tvrzení nepředložil žádné důkazy, ale i pokud by je předložil, byly by pro toto řízení irelevantní, neboť k ukončení nájmu bytu došlo již k [datum] a rozhodným obdobím je v tomto řízení pozdější období od září 2019 do ledna 2020. Žalovaný netvrdil, že by za tuto rozhodnou dobu nájemné a úhrady za služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu hradil. 12. Podle ustanovení § 2299 o.z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 13. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného zákonného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Na základě shora uvedeného soud uzavřel, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný byl nájemcem shora uvedeného bytu, přičemž doba nájmu skončila uplynutím sjednané doby k [datum] a žalovaný v období uvedeném v žalobě předmětný byt užíval bez právního důvodu. Na jeho straně tak užíváním předmětného bytu bez právního důvodu vznikl majetkový prospěch, který je povinen žalobkyni vydat. Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase za užívání obdobného předmětu nájmu, kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen platit podle nájemní smlouvy. Žalovaný v řízení netvrdil (natož aby prokázal), že by v rozhodném období hradil nájemné a za služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu, a to ačkoliv byl žalobkyní před podáním žaloby upomenut dne [datum]. Stejně tak žalovaný neprokázal, že by se v mezidobí snažil na dlužnou částku plnit, byť ve splátkách, že by vyvinul upřímnou snahu vzniklý dluh zaplatit. 15. K procesnímu postoji žalovaného, který se odmítal vyjádřit jak k žalobě samotné, tak k jednotlivým důkazům, soud uvádí, že ve sporném řízení, kde platí zásada dispoziční a projednací, musí nejenom žalobce již ve své žalobě uvést rozhodné skutečnosti, z nichž vyvozuje uplatňované právo a k nim uvést potřebné důkazy, ale i žalovaný má povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o.s.ř. tvrdit skutečnosti, které mají odůvodnit hmotněprávní obranu z jeho strany, kterou uplatňuje určité své hmotné právo a nabídnout o ní důkazy. Ohledně své obrany má žalovaný tedy rovněž povinnost tvrzení a důkazní povinnost (§ 101 odst. 1 a § 120 odst. 1 o.s.ř.). Účastník, který neoznačil důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, nese případné nepříznivé následky v podobě takového rozhodnutí soudu, které bude vycházet ze skutkového stavu zjištěného na základě ostatních provedených důkazů. Stejné následky stíhají i toho účastníka, který sice navrhl důkazy o pravdivosti svých tvrzení, avšak hodnocení provedených důkazů soudem vyznělo v závěr, že dokazování nepotvrdilo pravdivost skutkových tvrzení účastníka. Zákon zde vymezuje tzv. důkazní břemeno (§120 odst. 3 o.s.ř.) jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení, jestliže je určován výsledkem provedeného dokazování. 16. V dané věci se jednalo o sporné řízení, jehož předmětem bylo zaplacení peněžité částky z titulu bezdůvodného obohacení. Na jeho účastnících tedy bylo, aby ke svým tvrzením navrhli příslušné důkazy. Účastníci též byli před vynesením rozsudku poučeni ve smyslu § 119 a) odst. 1 o.s.ř., že všechny