27 C 150/2021-47 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou ze dne 20. 4. 2021 se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 19 380,41 Kč a náhrady nákladů řízení. Uvedl, že žalovaná je ode dne 17. 5. 2017 vlastníkem bytové jednotky [číslo] (dále jen„ Byt“), k níž se váže spoluvlastnický podíl o velkosti id. [číslo] na společných částech budovy [adresa] (dále jen„ Budova“) a pozemku parc. [číslo] (dále jen„ Pozemek“), v k.ú. [část obce]. Dále je žalovaná spoluvlastníkem (spoluvlastnický podíl id. [číslo]) nebytové jednotky [číslo] (dále jen„ podíl na Garáži“ či„ Garážové stání“); k celé nebytové jednotce [číslo] se váže spoluvlastnický podíl o velkosti id. [číslo] na Budově a Pozemku. Z titulu vlastnictví Bytu a podílu na Garáži náleží žalované celkový spoluvlastnický podíl id. [číslo] na Budově a Pozemku. Žalobce je společenstvím vlastníků jednotek (dále též jen„ SVJ“) ve vztahu k předmětné Budově a Pozemku. V rozhodném období činily žalobcem stanovené zálohy na služby spojené s užíváním jednotek 5 668 Kč měsíčně na Byt a 413 Kč měsíčně na Garážové stání (související příspěvky do“ fondu oprav“ ve výši 749 Kč měsíčně na Byt a 188 Kč měsíčně na Garážové stání nejsou předmětem žaloby a nejsou v řečených částkách zahrnuty). Zálohy byly v rozhodném období splatné vždy do 15. dne kalendářního měsíce, za nějž se zálohy platí. Žalovaná od nabytí vlastnictví k Bytu a Garážovému stání na zálohách na služby (a ostatně ani na“ fond oprav“) ničeho neuhradila. Předmětem žaloby jsou pak toliko kapitalizované úroky z prodlení za nehrazené zálohy na služby (kteréžto zálohy činily po celé rozhodné období v součtu za Byt a Garážové stání 6 081 Kč měsíčně), jež se staly splatnými v období od 15. 6. 2017 do 15. 3. 2021. Úrok z prodlení je požadován vždy ode dne následujícího po splatnosti té které zálohy do 30. 4. následujícího roku, jelikož před 30. 4. žalobce vlastníkům jednotek tao vyúčtování služeb nepředkládá. Žalovaná dlužné kapitalizované úroky z prodlení neuhradila ani na základě řádné předžalobní výzvy. 2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 22. 7. 2021 upozornila na existenci dalších řízení, vedených proti ní žalobcem u zdejšího soudu. Všechna tato řízení přitom souvisejí s údajným neplněním jejích povinností (neplacení) z titulu vlastnictví Bytu a Garážového stání. Namítala účelovost rozdělení nároků žalobcem do samostatných žalob a domáhala se spojení všech těchto věcí ke společnému řízení dle § 112 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.). Pokud by soud řízení nespojil, navrhla nepřiznat žalobci nárok na náhradu nákladů řízení za užití § 150 o.s.ř., neboť jde ze strany žalobce o účelové zneužití práva. Dále žalovaná namítala, že žalobou uplatněný nárok je neurčitý, neboť z textu žaloby není patrné, od kdy do kdy přesně žalobce úroky požaduje a jak je vyčísluje. Rovněž měla za to, že žalobce uplatňuje některé nároky v jednotlivých řízeních duplicitně, pročež namítala překážku litispendence a překážku věci rozhodnuté. K věci samé pak uvedla pouze to, že vznáší námitku promlčení k dílčím nárokům, jejichž splatnost nastala v rozmezí 15. 6. 2017 až 19. 4. 2018. Námitka vychází z toho, že povinnost platit úroky z prodlení nevzniká nově za každý den trvání prodlení, ale jednorázově v den splatnosti jistiny; závazek se pak promlčuje jako celek vč. úroků z prodlení, sledujících v tomto směru právní osud jistiny. 3. Žalobce v replice ze dne 3. 8. 2021 odmítal argumenty žalované. Uplatněný nárok je dostatečně určitý a není duplicitně uplatňovaný, neboť v dalších řízeních jsou řešeny jiné nároky žalobce vůči žalované. Žalovaná zejm. zaměňuje zálohy na služby s příspěvky do“ fondu oprav“, resp. úroky z prodlení z těchto dvou různých dluhů. Rozsáhle argumentoval proti návrhu žalované na nepřiznání náhrady nákladů řízení, zejména s ohledem na to, že žalovaná dlouhodobě neplatí žalobci ničeho a způsobuje mu zásadní finanční výpadky v cashflow, parazitujíc na ostatních členech žalobce. Rozdělení nároků do více žalob není účelové, ale spočívá v částečné skutkové a právní odlišnosti jednotlivých dílčích nároků. Důkazně méně složité nároky je v dané situaci na místě uplatnit separátně od důkazně složitějších nároků. S ohledem na obstrukční procesní jednání žalované v jednotlivých sporech je to zcela ospravedlnitelné. Vyslovil se proti spojení věcí dle § 112 odst. 1 o.s.ř. 4. V duplice ze dne 13. 9. 2021 žalovaná polemizovala s replikou žalobce na téma spojení věcí dle § 112 odst. 1 o.s.ř. a dále, s ohledem na upřesnění žalobních tvrzení, zopakovala svou námitku promlčení, a upřesnila, že se vztahuje k dílčím nárokům, jejichž splatnost nastala v rozmezí 15. 6. 2017 až 15. 4. 2018. 5. Přípisem ze dne 1. 10. 2021 žalobce soudu sdělil, že nezbývá než uznat, že soud k žalovanou vznesené námitce promlčení přihlédne a v rozsahu úroků z prodlení za zálohy na měsíce červen 2017 až duben 2018 žalobci nárok nepřizná. 6. Usnesením ze dne 27. 9. 2021, č.j. 27 C 150/2021-34, soud zamítl návrh žalované na spojení věcí ke společnému řízení dle § 112 odst. 1 o.s.ř a dále se vypořádal s námitkami žalované ohledně námitek litispendence a věci rozhodnuté. Pro stručnost soud v plném rozsahu odkazuje na odůvodnění tohoto usnesení, jež nabylo právní moci dne 13. 10. 2021. Dále soud podotýká, že žalobce sice přesný výpočet dlužné částky neuvedl přímo v textu žaloby, nýbrž v listině k ní přiložené a v ní odkazované (tabulka z 13. 4. 2021), soud nicméně tuto tabulku považoval za součást žaloby (žalobní tvrzení); tabulka byla žalované doručena spolu s průvodním dopisem ze dne 16. 8. 2021, č.j. 27 C 150/2021-29, dne 30. 8. 2021. 7. Za dané procesní situace, kdy námitky žalované ve věci samé se zakládaly toliko na námitce promlčení, dospěl soud k závěru, že ve věci je možno rozhodnout bez nařízení jednání. Žalobce sám pak toto navrhl v přípisu ze dne 1. 10. 2021, a žalovaná se k výzvě soudu (usnesení ze dne 15. 10. 2021, č.j. 27 C 150/2021-38), zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, v určené lhůtě nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 8. Podle § 1181 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala. Podle § 1190 odst. 1 o.z., věta první, osobou odpovědnou za správu domu je společenství vlastníků. 9. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 609 o.z., nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 610 odst. 1 o.z., věta první, k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Podle § 619 odst. 1 o.z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 629 odst. 1 o.z., promlčecí lhůta trvá tři roky. 11. Soud vzal primárně v potaz, že žalovaná v průběhu řízení nezpochybňovala nosná žalobní tvrzení ohledně toho, že žalobce jakožto příslušné SVJ byl oprávněn požadovat po ní jakožto po vlastnici Bytu a Garážového stání placení záloh na služby spojené s užíváním Bytu a Garážového stání, nezpochybňovala výši záloh a ani to, že tyto nikdy nehradila a byla tak v prodlení. Nepopírala vznik pohledávky v podobě kapitalizovaných úroků z prodlení, její výši ani způsob výpočtu, namítala pouze její částečné promlčení. Důkazní návrhy žalovaná neměla. Proto soud k základu žalovaného nároku pouze ověřil z žalobcem předložených listin klíčové body, od nichž se měl nárok odvíjet. Z výpisu žalobce z rejstříku společenství vlastníků jednotek a ze stanov žalobce soud ověřil, že žalobce je SVJ příslušným k Budově a Pozemku a že je„ osobou odpovědnou za správu domu“ ve smyslu §§ 1181, 1970 o.z. Z výpisů z katastru nemovitostí, že žalovaná je od 17. 5. 2017 vlastníkem Bytu a od 13. 6. 2017 vlastníkem podílu na Garáži. Ze smlouvy o zajištění správy domu a vedení účetnictví z [datum] vč. příloh, že žalobce zmocnil společnost [právnická osoba] mimo jiné ke správě plateb záloh od členů žalobce. Ze zápisu z 11. schůzce shromáždění žalobce z 1. 6. 2016, že shromáždění pověřilo výbor, aby v případě hrozící platební neschopnosti žalobce sám navyšoval zálohy. Ze zápisu ze schůze výboru žalobce z 16. 6. 2016 a z evidenčních li