60 C 213/2021-40 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se žalobou soudu došlou dne [datum] domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci 103 646 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná má ve společném jmění manželů (společně s [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno]) bytovou jednotku [číslo] umístěnou na adrese [adresa žalobkyně], k. ú. [obec], a je spoluvlastníkem společných částí budovy a pozemku s podílem o velikosti [číslo]. Jednotka je zapsána na listu vlastnictví [číslo] v k. ú. [obec]. Žalobce je společenstvím vlastníků jednotek, které vykonává správu budovy [adresa], [územní celek], k.ú. [obec]. Žalovaná je povinna hradit žalobci zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním jednotky, splatné ke každému 15. dni v měsíci. Žalovaná neplní řádně své povinnosti, kdy neplatí řádně měsíční platby a zálohy na úhradu nákladů spojených se správou domu a pozemku a zálohy na služby spojené s užíváním shora uvedené jednotky. Předpis měsíčních záloh pro předmětný byt činil v období od [datum] do [datum] částku 7 529 Kč měsíčně a od [datum] částku 7 650 Kč měsíčně. Za únor 2020 bylo uhrazeno 2 849 Kč a za tento měsíc zbývá k úhradě částka 4 680 Kč. V období od března 2020 do března 2021 nebylo uhrazeno ničeho a celková dlužná částka tak činí 103 646 Kč. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak dluh uhrazen nebyl. 2. V odporu proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu žalovaná uvedla, že stále jí nebylo zasláno vyúčtování za rok 2020, kdy přes rok byt byl neobývaný a prázdný, takže částky za spotřebu vody a tepla budou minimální a vyúčtování by mělo prokázat skutečný stav a skutečný dluh. Dluh vznikl na bytě, který je ve společném jmění manželů, manžel [datum] zemřel a pozůstalostní řízení stále není ukončeno. Ráda by všechny závazky vyrovnala, ale bez ukončení pozůstalosti nemá přístup ke společnému majetku, aby tak mohla učinit. 3. V podání ze dne [datum] (č. listu 19 - 21 spisu) žalobce uvedl, že žaloba byla podána [datum] a vyúčtování služeb za rok 2020 bylo provedeno [datum] a žalované odesláno dne [datum]. V době podání žaloby tak žalobci nebyly známy výsledky vyúčtování za rok 2020. Žalobce si je vědom, že po vystavení vyúčtování není možné vymáhat dluh ze záloh za již zúčtované období (zde za rok 2020). Ve vyúčtování za rok 2020 ze dne [datum] má žalovaná evidovaný nedoplatek ve výši 66 612 Kč (z toho 80 696 Kč je nedoplatek záloh za rok 2020 a 14 083,80 Kč je přeplatek na skutečně spotřebovaných službách - pokud by byly uhrazeny všechny zálohy řádně a včas). Žalobce je tak povinen změnit žalobu na celkovou částku nedoplatku z vyúčtování za rok 2020 na částku 66 612 Kč (v době podání žaloby byl nedoplatek na zálohách za rok 2020 ve výši 80 696 Kč - období únor 2020 až prosinec 2020). Nedoplatek z vyúčtování měl splatnost k [datum] (30 dnů ode dne odeslání vyúčtování). Žalovaná na vyúčtování za rok 2020 neuhradila ničeho. Žalobce je tak povinen vzít žalobu částečně zpět co do částky 14 084 Kč (přeplatek na vyúčtování předepsaných záloh za rok 2020), kdy tento přeplatek byl započten právě na neuhrazené zálohy za rok 2020. Předmětem žaloby jsou také zálohy za období od ledna 2021 do března 2021 v celkové výši 22 950 Kč. Žalobce dále uvedl, že tvrzení žalované, že jí vyúčtování nebylo zasláno, je lživé, kdy jí bylo zasíláno doporučeně poštou a poté dne [datum] i emailem přímo od účetní. Ke spotřebě vody, kdy žalovaná tvrdí, že byt byl prázdný, žalobce uvedl, že žalovaná byt při provádění odečtu nezpřístupnila, tak jí byla naúčtována průměrná spotřeba z minulých let s tím, že pro stanovení spotřeby žalobce nepřistoupil k daleko drastičtějšímu postupu, tj. nestanovil žalované spotřební složku nákladů ve výši trojnásobku průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky, tak jak mu umožňuje zákon. Tvrzení žalované, že nemá přístup k jednotce, je účelové, kdy jednotka je ve společném jmění manželů a probíhající dědické řízení může mít maximálně vliv na možné dědické vypořádání. 4. Soud řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby, tj. co do částky 14 084 Kč, zastavil (§ 96 odst. 1, odst. 2 o.s.ř.), a to aniž by bylo nutné zjišťovat stanovisko strany žalované (§ 96 odst. 3, odst. 4 o.s.ř). Zároveň soud připustil změnu žaloby tak, jak ve shora citovaném podání ze dne [datum] na č. listu 19 - 21 uvedeno (§ 95 odst. 1 o.s.ř.). 5. K jednání dne [datum] se žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k němu řádně a včas předvolána, když předvolání k jednání, které obsahuje upozornění na možnost vydání rozsudku pro zmeškání, bylo žalované doručeno dne [datum]. Soud věc projednal v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o.s.ř.), když právní zástupce žalobce, který se dostavil k jednání, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. 6. Vzhledem k tomu, že v daném případě byly splněny podmínky ust. § 153b o.s.ř., soud k návrhu žalobce rozhodl ve věci rozsudkem pro zmeškání, když tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, pokládal za nesporná a nejedná se o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.), a tímto rozsudkem nedojde ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 7. Na základě žalobních tvrzení soud vzal za nesporné, že žalovaná má ve společném jmění manželů bytovou jednotku [číslo] umístěnou na adrese [adresa žalobkyně], k. ú. [obec], a je spoluvlastníkem společných částí budovy a pozemku, avšak nehradí řádně a včas měsíční platby a zálohy na úhradu nákladů spojených se správou domu a pozemku a zálohy na služby spojené s užíváním shora uvedené jednotky. Na základě žalobních tvrzení (ve znění změny žaloby) soud vzal dále za nesporné, že předpis měsíčních záloh pro předmětný byt činil v období od [datum] do [datum] částku 7 529 Kč měsíčně a od [datum] částku 7 650 Kč měsíčně, kdy z vyúčtování za r. 2020 vyplynul nedoplatek ve výši 66 612 Kč a žalovaná neuhradila zálohy za období od února 2020 do března 2021 v částkách uvedených v žalobních tvrzeních s tím, že celková dlužná částka po změně žaloby činí 89 562 Kč. Na základě těchto nesporných žalobních tvrzení byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 89 562 Kč s tím, že co do částky 22 950 Kč se jedná o měsíční platby a zálohy na úhradu nákladů spojených se správou domu a pozemku za období od ledna 2021 do března 2021 (§ [číslo] odst. 1, § 1181 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“) a co do částky 66 612 Kč se jedná o dlužné vyúčtování záloh za r. 2020 (§ 1181 o.z., § 4 odst. 1, § 7 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.) byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení (§ 2 nařízení vlády š. 351/2013 Sb.). 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4 146 Kč, odměnou za zastupování účastníka advokátem v částce 21 040 Kč (čtyři úkony právní služby po 5 260 Kč: příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, podání ze dne [datum], účast při jednání dne [datum] - § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.) a čtyřmi režijními paušály po 300 Kč (§ 13 odst. 1, odst. 4 citované vyhlášky), a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty. Celková výše nákladů řízení činí 31 056,40 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalované uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. 10. Nad rámec shora uvedeného soud dodává, že okolnost, že žalovaná již před nařízeným jednáním vznášela námitky proti skutkovým tvrzením obsaženým v žalobě, vydání rozsudku pro zmeškání nebrání (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1910/2000, Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I., 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 1051) a daný postup nelze považovat za porušení práva na spravedlivý proces (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1528/2013 či 33 Cdo 98/2012).