15 C 258/2022-48 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 225 088 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] úvěrovou smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut dne [datum] úvěr v částce 100 000 Kč. Úvěr spolu s úrokem ve výši 101,77% ročně se žalovaný zavázal uhradit ve 36 měsíčních splátkách po 6 859 Kč. Žalovaný zaplatil toliko 7 splátek, tj. částku 48 013 Kč, a dostal se do prodlení. Žalobkyně tak celý úvěr zesplatnila k [datum], s tím že žalovaný po tomto kroku žalobkyni ničeho nic neuhradil. Dále žalobkyně po žalovaném požadovala částku 27 729,06 Kč, jakožto smluvní pokutu. Žalobkyně tedy po žalovaném požadovala částku 197 359 Kč (z toho 196 660 Kč představující původní dlužnou jistinu s úrokem, 499 Kč představující smluvní pokutu a částku 200 Kč představující náhradu nákladů za splátky), zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 197 359 Kč do zaplacení, částku 27 729,06 Kč představující smluvní pokutu za období od [datum] do [datum], úrok ve výši 72,29% ročně z částky 32 985,49 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 296 308 Kč. Žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil, přestože byl předžalobně upomenut. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Při jednáním konaným před zdejším soudem dne [datum] uvedla žalobkyně, že je ochotna se s žalovaným domluvit na smírném řešení sporu představující splátkový kalendář a odkázala na následující smírné jednání s žalovaným. Žalovaný s tímto postupem souhlasil. Soud účastníky upozornil, že ve věci bude aplikovaná příslušná judikatura týkající se absolutní neplatnosti smluv u úvěrů sjednaných s nepřiměřeně vysokými úrokovými sazbami. Následně žalobkyně kontaktovala žalovaného skrze e-mail dne [datum] s tím, že je ochotna žalovanému nabídnout smírné řešení spočívající ve splátkovém kalendáři, jenž by byl stanoven tak, že by žalovaný hradil částku 1 000 Kč měsíčně do června 2023 a následně by se výše splátek zvedla od července 2023 na částku 3 430 Kč, kterou by žalovaný hradil až do následného zaplacení svého dluhu. Současně žalobkyně uvedla, že žalovanému ponížila obchodní úrok na 20 %. Žalovaný dne [datum] na e-mailovou zprávu žalobkyně odpověděl a dotazoval se, kolik činí celková dlužná částka, jež musí uhradit. Avšak žalobkyně mu na jeho prostý dotaz nedokázala odpovědět, když uvedla, že nominální hodnota úvěru se neustále navyšuje a konečnou částku tak nelze určit. Žalobkyně podáním došlým zdejšímu soudu krátce před jednáním ve věci samé dne [datum] vzala svůj původní návrh zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. Následně při jednání dne [datum] byla žalobkyně poučena o přiléhavé judikatuře a poučena o právním názoru soudu, že na spor bude tak, jak je v senátu [anonymizována dvě slova] zdejšího soudu ustálenou soudní praxí, pohlíženo jako na bezdůvodné obohacení. Žalovaný se, ačkoliv byl o konání jednání při jednání dne [datum] řádně informován, nedostavil, a proto soud postupoval dle §101 odst. 3 o.s.ř., když jednal v jeho nepřítomnosti. Ve věci samé soud provedl dokazování listinnými důkazy a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Dne [datum] byla mezi žalobkyní jako poskytovatelem a žalovaným jako klientem uzavřena smlouva o úvěru, na základě které, byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. Společně s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni úrok za poskytnutí úvěru ve výši 101,77 % ročně, to vše v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 6 859 Kč. V [číslo listu] [anonymizováno] si strany ujednaly, že zpozdí-li se klient s úhradou měsíční splátky o 30 dnů, náleží žalobkyni smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku s tím, že maximální výše těchto smluvních pokut může za kalendářní rok činit částku 2 999 Kč. Dle bodu [anonymizována dvě slova] b) [anonymizováno] jestliže se klient dostane do prodlení s úhradou splátky o 65 dnů, dojde k automatickému zesplatnění celého úvěru. Dle bodu 6.4. smlouvy dojde-li k zesplatnění celého úvěru, stávají se doposud nesplacené splátky součástí nové jistiny úvěru, přičemž tuto je klient povinen uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dle [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v případě, že nebude nová jistina uhrazena vzniká žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru (návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. návrhu [číslo], karta klienta, předsmluvní formulář klienta, informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru). Před uzavřením smlouvy bylo provedeno posouzení úvěruschopnosti žalované (výpis záznamů z registru [příjmení], pracovní smlouva žalovaného ze dne [datum], výplatní páska za [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok], [anonymizována dvě slova] žalovaného, výpis z nebankovního registru klientských informací, výpis z účtu žalovaného související s příchozími výplatami). Žalovaný byl informován o schválení úvěru dopisem ze dne [datum] s tím, že současně jí byl zaslán splátkový kalendář (oznámení o schválení úvěru o smlouvě ke smlouvě [číslo] splátkový kalendář, formulář hodnocení klienta). Žalované byl úvěr ve výši 100 000 Kč vyplacen dne [datum], a to převodem na bankovní účet [číslo] [bankovní účet] (doklad o vyplacení úvěru). Žalovaný uhradil měsíční splátku ve výši 6 859 Kč za měsíce [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] – tj. 7 x 6 859 Kč, tedy 48 013 Kč ([anonymizována dvě slova]). Žalovaný byl opakovaně vyzýván k zaplacení následujících dlužných měsíčních splátek s tím, že rovněž byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru (výzva k zaplacení ze dne [datum]). Dne [datum] byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru a současně byl vyzván k okamžitému zaplacení nové jistiny úvěru ve výši 197 359 Kč (oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum]). Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky v celkové výši 197 359 Kč dopisem ze dne [datum], přičemž mu byla poskytnuta náhradní lhůta k plnění 15 dnů od data odeslání této výzvy (předžalobní výzva ze dne [datum] vč. kopie poštovního podacího archu z téhož dne). Bezdůvodné obohacení, které žalovanému na úkor žalobkyně vzniklo, představuje částku 51 987 Kč, neboť žalobkyně žalovanému zapůjčila částku 100 000 Kč a žalovaný jí na ni uhradil 48 013 Kč (7 splátek po 6 859 Kč), dále žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Datum, od kterého je žalovaný povinen uhradit žalobkyni zákonný úrok z bezdůvodného obohacení, tj. [datum], je stanoveno tak, že žalobkyně soudu doložila podací arch, ze kterého vyplývá, že předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne [datum], a ve výzvě byla žalovanému doslovně uložena povinnost uhradit dlužnou částku nejpozději do 15 ti dnů od odeslání této výzvy, posledním dnem k možné úhradě tak bylo [datum] a od následujícího dne, tj. [datum], byl žalovaný v prodlení s úhradou, a proto mu byla uložena povinnost od tohoto dne uhradit žalobkyni zákonný úrok z prodlení. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Podle § 1 odst. 2 o.z. (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek, nebo právo týkající se postavení osob včetně práva na ochranu osobnosti. Podle § 433 odst. 1 o.z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonům. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Vzhledem k výše uvedenému se soud v prvé řadě zabýval otázkou platnosti uzavřené smlouvy, když úroky z úvěru byly sjednány ve výši efektivní úrokové sazby 101,77 % ročně a RPSN ve shodné výši. Z úřední činnosti je soudu známo, že v době uzavření smlouvy, tj. začátkem roku 2019 činila sazba úroku pro úvěry obdobných parametrů v průměru přibližně 11,5 % ročně a průměrná RPSN činila méně než 13 %. Úrok, tak jak byl se smlouvě sjednán, tedy dosahuje více než osminásobku úroku obvyklého (porovnává-li se nominální úroková sazba 81,68 %), u RPSN pak jde téměř o desetinásobek. Při svém rozhodování soud vycházel z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, [anonymizována čtyři slova] [datum rozhodnutí] [anonymizováno] [spisová značka], ve kterém došel k závěru, že dospěl k závěru, že„ V souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele,