67 C 268/2021-78 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne [datum], ve znění jejího doplnění ze dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že žalovaná dne [datum] uzavřela se společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované po zaslání verifikační platby 1 Kč poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč s tím, že částka 15 000 Kč byla žalované zaslána na bankovní účet v den uzavření smlouvy a částka 5 000 Kč jí byla zaslána až dne [datum] po uzavření dodatku k úvěrové smlouvě. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vč. poplatku, tj. částku v celkové výši 24 560 Kč, vrátit nejpozději do [datum]. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, proto jí vznikla povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a paušální náhradu za odeslání písemných upomínek (50 Kč á 1 upomínka). Žalovaná dne [datum] uhradila [právnická osoba] částku 4 600 Kč a dne [datum] částku 1 200 Kč, dále již neuhradila ničeho. Žalobkyně pro úplnost uvedla, že uvedená pohledávka byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena žalobkyni jako novému věřiteli na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná jistina částku 20 000 Kč, nesplacený úrok částku 3 360 Kč (ve výši 115,58 % ročně za období od [datum] do [datum]), nesplacená smluvní pokuta částku 10 000 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů za upomínání ve výši 150 Kč (3 upomínky x 50 Kč). Do dne podání žaloby žalovaná na dlužnou částku nezaplatila ničeho, přestože byla předžalobně upomenuta. Žalobkyně dále uvedla, že žalovanou částku tvoří pouze nesplacená jistina ve výši 20 000 Kč a nesplacená smluvní pokuta ve výši 10 000 Kč. 2. Obvodní soud pro Prahu 10 ze dne 9. 3. 2021, č.j. 9 C 31/2021-32 vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému, neboť se faktické bydliště žalované nachází na adrese v obvodu zdejšího soudu. 3. Žalobkyně, resp. její právní zástupce se z nařízeného jednání omluvil, žalovaná se k nařízenému jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně o jednání vyrozuměna. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal a rozhodoval v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Ve věci samé soud provedl dokazování listinnými důkazy a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Žalovaná dne [datum] uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč s tím, že úroková sazba byla ujednána ve výši 279,83 % ročně a RPSN ve výši 1141,2 %. Strany se ve smlouvě dále dohodly, že poruší-li žalovaná coby klient jakoukoli část závazku, vzniká [právnická osoba] nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení a dále jednorázový poplatek za zaslání upomínky ve výši 50 Kč. Dne [datum] obdržela žalobkyně od žalované na bankovní účet verifikační platbu ve výši 1 Kč. Dne [datum] byly na bankovní účet žalované zaslány finanční prostředky ve výši 15 000 Kč (smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], výpis z bankovního účtu žalobkyně [číslo] obchodní podmínky [právnická osoba]). Dne [datum] byla mezi stranami uzavřena smlouva o úvěru, kterou byla změněna smlouva o úvěru ze dne [datum] s tím, že nová výše jistiny úvěru činí částku 20 000 Kč, úroková sazba nyní činila výši 277,40 % ročně a RPSN 1169,2 %. Žalobkyně dne [datum] zaslala žalované na bankovní účet částku 5 000 Kč (smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], výpis z bankovního účtu žalobkyně [číslo] obchodní podmínky [právnická osoba]). Dne [datum] byla mezi stranami uzavřena smlouva o úvěru, kterou byla změněna smlouva o úvěru ze dne [datum] a ze dne [datum] s tím, že úroková sazba nyní činila 115,58 % ročně a RPSN 694,2 % (smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum]). Žalovaná byla opakovaně vyzývána k zaplacení dlužné částky, a to dopisem ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] (upomínka ze dne [datum], opakovaná výzva k úhradě ze dne [datum], předžalobní výzva ze dne [datum], výzva před podáním žaloby ze dne [datum] vč. kopie poštovního podacího archu ze dne [datum]). Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], dne [datum] postoupila výše uvedenou pohledávku za žalovanou žalobkyni a tuto skutečnost žalované oznámila dopisem ze dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. přílohy, výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, potvrzení o přijetí platby ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] vč. kopie poštovního podacího archu ze dne [datum]). Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne [datum] (výzva před podáním žaloby ze dne [datum] vč. poštovního podacího archu ze dne [datum]). 6. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. 7. Podle § 1 odst. 2 o.z. (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek, nebo právo týkající se postavení osob včetně práva na ochranu osobnosti. 8. Podle § 433 odst. 1 o.z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. 9. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonům. 10. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Vzhledem k výše uvedenému se soud primárně zabýval otázkou platnosti uzavřené smlouvy, když zohlednil ujednanou výši úrokové sazby- efektivní úrokové sazby - 277,40 % ročně a RPSN ve výši 1169,2 %. Z úřední činnosti je soudu známo, že v době uzavření smlouvy, tj. začátkem roku 2019 činila sazba úroku pro úvěry obdobných parametrů u bankovních subjektů v průměru přibližně 11,5 % ročně a průměrná RPSN činila méně než 13 %. Úrok, tak jak byl se smlouvě sjednán, tedy dosahuje více než dvacetičtyřnásobku úroku obvyklého, u RPSN pak jde téměř o osmdesátidevítinásobek. 13. Při svém rozhodování soud vycházel z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, především z jeho usnesení 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, ve kterém došel k závěru, že dospěl k závěru, že„ V souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce "spokojí" - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník – s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit" běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. (…) Dovolací soud proto dospěl k závěru, že nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst.1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“. Za situace, kdy si účastníci ujednali roční úrokovou sazbu 277,40 % a RPSN ve výši 1169,2 %, která přesahuje osmdesátidevítinásobek průměrné výše RPSN, a úroková sazba 277,40 % ročně dosahuje více než dvacetičtyřnásobku úroku obvyklého nejen u bankovních subjektů, dospěl soud k závěru, že se takové ujednání příčí dobrým mravům a je třeba jej považovat za absolutně neplatné ve smyslu shora citovaného § 580 o. z. S ohledem na skutečnost, že se navíc jedná o podstatnou náležitost smlouvy o úvěru a takové ujednání nelze od smlouvy oddělit, soud shledal absolutně neplatnou celou úvěrovou smlouvu. 14. Vzhledem k uvedeným závěrům je třeba posuzovat nárok žalobkyně jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2992 o.z., a žalovaná je povinna žalobkyni vrátit majetkový prospěch, který tak získala bez právního důvodu. 15. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná za celou dobu smluvního vztahu žalobkyni vrátila pouze částku v souhrnné výši 5 800 Kč, dále již neuhradila ničeho. Zbývá jí tak vrátit částka 14 200 Kč. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 16. O zbývající výši žalobou požadovaného plnění soud rozhodl tak jak ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno, tedy že ho zamítl. 17. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve sporu z přev