67 C 415/2021-19 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 117 952 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že dne [datum] uzavřela se žalovaným Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč. K vyplacení úvěru došlo dne [datum]. Žalovaný se zavázal úvěr společně se sjednaným úrokem ve výši 95,89 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po 5 929 Kč, splatných vždy k 20. dni každého měsíce, počínaje měsícem dubnem 2020. Žalovaný však neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek, když uhradil žalobkyni pouze částku 11 858 Kč (dne [datum] částku 5 929 Kč, dne [datum] částku 5 929 Kč), dále již neuhradil ničeho. V důsledku prodlení žalovaného došlo dne [datum] k automatickému zesplatnění celého úvěru (bod 6.3. smluvních ujednání). Podle bodu 6.4. smluvních ujednání smlouvy přitom platí, že při zesplatnění úvěru se veškeré v tom okamžiku nezaplacené původní splátky úvěru až do konce splátkového kalendáře staly součástí nové jistiny úvěru, která v daném případě činila částku 86 370,81 Kč. Tuto novou jistinu úvěru byl žalovaný povinen uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru, tedy dne [datum]. Žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru (bod 6.5. smlouvy). Ke dni podání žaloby tak žalovaný žalobkyni dluží novou jistinu úvěru ve výši 86 370,81 Kč a smluvní pokutu dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 31 006,83 Kč (od [datum] do zaplacení). Žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil, přestože byl předžalobně upomenut. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný se k nařízenému jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavil, soud proto postupoval v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Dne [datum] byla mezi žalobkyní jako poskytovatelem a žalovaným jako klientem uzavřena Smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč. Společně s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni úrok za poskytnutí úvěru ve výši 95,89 % ročně, to vše v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 5 929 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci. RPSN bylo ujednáno ve výši 151,57 %. Dle bodu 6.3 smlouvy jestliže se klient dostane do prodlení s úhradou splátky o 65 dnů, dojde k automatickému zesplatnění celého úvěru. Dle bodu 6.4. smlouvy dojde-li k zesplatnění celého úvěru, stávají se doposud nesplacené splátky součástí nové jistiny úvěru, přičemž tuto je klient povinen uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dle bodu 6.5. smlouvy v případě, že nebude nová jistina uhrazena, vzniká žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru (předsmluvní formulář k smlouvě o úvěru [číslo] ze dne [datum], návrh na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] vč. přílohy [číslo] výpis z OR žalobkyně, přihláška do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry). Před uzavřením smlouvy bylo provedeno posouzení úvěruschopnosti žalovaného (ověření záznamů z registru [příjmení], doklad o výši výplaty žalovaného u zaměstnavatele [anonymizována dvě slova] za měsíc únor a březen 2020, pracovní smlouva žalovaného ze dne [datum]). Žalovaný byl informován o schválení úvěru dopisem ze dne [datum] a současně mu byl zaslán splátkový kalendář, když celková částka, která měla být vrácena činila 275 376 Kč (oznámení o schválení úvěru ze dne [datum], splátkový kalendář, formulář hodnocení klienta). Žalovanému byl úvěr ve výši 70 000 Kč vyplacen dne [datum], a to převodem na bankovní účet [číslo] [bankovní účet] (doklad o vyplacení úvěru). Žalovaný dne [datum] uhradil částku 5 929 Kč a dne [datum] částku 5 929 Kč, tj. částku v celkové výši 11 858 Kč ([příjmení] klienta). Žalovaný byl opakovaně vyzýván k zaplacení následujících dlužných měsíčních splátek a rovněž byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru (výzva k zaplacení ze dne [datum], výzva k zaplacení ze dne [datum]). Dne [datum] byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru a současně byl vyzván k okamžitému zaplacení nové jistiny úvěru ve výši 86 946 Kč (oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum]). Právní zástupkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky v celkové výši 86 946 Kč dopisem ze dne [datum], přičemž mu byla poskytnuta náhradní lhůta k plnění 15 dnů od data odeslání této výzvy (předžalobní výzva ze dne [datum] vč. kopie poštovního podacího archu z téhož dne). 6. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. 7. Podle § 1 odst. 2 o.z. (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek, nebo právo týkající se postavení osob včetně práva na ochranu osobnosti. 8. Podle § 433 odst. 1 o.z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. 9. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonům. 10. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Vzhledem k výše uvedenému se soud v prvé řadě zabýval otázkou platnosti uzavřené smlouvy zohledňujíc, že úroky z úvěru byly sjednány ve výši efektivní úrokové sazby 95,89 % ročně a RPSN ve výši 151,57 %. Soud jak sjednanou výši úroků, tak výši RPSN, považuje za nemravnou, když sama žalobkyně v Oznámení o schválení úvěru uvedla, že celková výše úvěru činí částku 70 000 Kč, avšak částka, kterou je žalovaný povinen vrátit činí částku 275 376 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že v době uzavření smlouvy, tj. začátkem roku 2020 činila sazba úroku pro úvěry obdobných parametrů v průměru přibližně 8- 10 % ročně a průměrná RPSN činila kolem 10 %. Úrok, tak jak byl se smlouvě sjednán tedy dosahuje více než devítinásobku úroku obvyklého, u RPSN pak jde téměř o patnáctinásobek. 13. Při svém rozhodování soud vycházel z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, především z jeho usnesení 15. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, ve kterém dospěl k závěru, že„ V souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce "spokojí" - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník – s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit" běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. (…) Dovolací soud proto dospěl k závěru, že nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst.1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“. 14. Za situace, kdy si účastníci ujednali roční úrokovou sazbu ve výši 95,89 % a RPSN ve výši 151,57 % ročně, která přesahuje patnáctinásobek průměrné výše RPSN a úroková sazba 95,89 % ročně dosahuje více než devítinásobku úroku obvyklého nejen u bankovních subjektů, dospěl soud k závěru, že se takové ujednání příčí dobrým mravům a je třeba jej považovat za absolutně neplatné ve smyslu shora citovaného § 580 o. z. S ohledem na skutečnost, že se navíc jedná o podstatnou náležitost smlouvy o úvěru a takové ujednání nelze od smlouvy oddělit, soud shledal jako absolutně neplatnou celou úvěrovou smlouvu 15. Vzhledem k uvedeným závěrům je třeba posuzovat nárok žalobkyně jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2992 o.z., a žalovaný je povinen žalobkyni vrátit majetkový prospěch, který tak získal bez právního důvodu. 16. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 70 000 Kč. Žalovaný za celou dobu smluvního vztahu žalobkyni vrátil pouze částku 11 858 Kč, dále již neuhradil ničeho a zbývá mu tak vrátit částku 58 142 Kč. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 17. O zbývající výši žalobou požadovaného plnění soud rozhodl tak, jak ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno, tedy v tomto rozsahu žalobu zamítl. 18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když procesní úspěch účastníků byl téměř shodný (žalobkyn