7 C 69/2021-96 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou ze dne 9. 3. 2021 se žalobce domáhá proti žalovanému zaplacení částky 1 386 000 Kč jako náhrady mzdy. Tvrdí, že dne 21. 5. 1997 byl u žalovaného jmenován do funkce výkonného ředitele [název žalovaného] [anonymizována tři slova] (dále též„ [zkratka žalovaného] či zaměstnavatel“), a byl tak založen jeho pracovní poměr jmenováním k žalovanému v souladu s tehdy platným zákoníkem práce č. 65/1965 Sb., v platném znění, a to podle § 27 odst. 4 cit. zákona (dále jen„ ZP“). Jako další byla uzavřena dohoda o podmínkách pracovního poměru a sjednán plat dle platového výměru z 21. 5. 1997 na částku 35 000 Kč měsíčně, který byl po vzájemné dohodě dne 17. 2. 1998 upraven na částku 38 000 Kč měsíčně. Rozhodnutím představenstva [zkratka žalovaného] byl žalobce dne 15. 8. 2012 odvolán z funkce výkonného ředitele. Podle ustanovení § 73a odst. 2 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, pracovní poměr žalobce neskončil, neboť zaměstnavatel je povinen zaměstnanci navrhnout změnu dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Tato povinnost žalovaného jako zaměstnavatele však nebyla nikdy splněna a nedošlo ani k jinému ujednání účastníků. Žalobce má tak za to, že jeho pracovní poměr nadále trvá a nebyl ukončen, žalovaného na toto opakovaně upozorňoval, když mezi účastníky probíhají i jiná soudní řízení. V důsledku shora uvedeného žalobce nemohl a nemůže konat práci pro jiné překážky na straně žalovaného, tedy zaměstnavatele, podle § 208 ZP. S ohledem na uvedené uplatnil žalobce náhradu mzdy za poslední 3 roky ve výši průměrného výdělku, tj. v nyní žalované částce, žalovaný však nárok na náhradu mzdy neuznal, a proto žalobce požaduje přiznání svého nároku rozhodnutím soudu. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhnul její zamítnutí v plném rozsahu. Podle jeho stanoviska byl žalobce od 21. 5. 1997 jeho zaměstnancem, nicméně dne 28.6.2001 uzavřely obě strany pracovněprávního vztahu dohodu o rozvázání pracovního poměru a pracovní poměr žalobce u žalovaného byl tak ke dni 30. 6. 2001 ukončen. Skutečnost, že se tak stalo, vyplývá i z vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze 7. 2. 2005, kdy byl takto Finančnímu úřadu pro [územní celek] nahlášen počet zaměstnanců ke dni 1. 12. 2004 v počtu„ 0“. Dále to vyplývá i z potvrzení odhlášky zaměstnance provedené vůči [správě sociálního zabezpečení] dne 1. 8. 2001, kterou i žalovaný sám podepsal, a vyplývá to dále i z potvrzení o zaměstnání žalobce ze dne 30. 6. 2001, které potvrzuje shora uvedená tvrzení žalovaného. Žalobce nikdy nenamítal, že by jeho pracovní poměr byl ukončen neplatně (srov. ustanovení § 61 odst. 3 i § 64 ZP platného v rozhodné době). Nikdy také žalovanému neoznámil, že trvá na tom, aby jej dále zaměstnával, naopak se po ukončení pracovního poměru přestal chovat jako zaměstnanec žalovaného a nikdy nevyužil práva k rozporování způsobu skončení pracovního poměru. Po datu 30. 6. 2001 žalobce nemohl vykonávat funkci výkonného ředitele na základě pracovního poměru, nicméně mezi účastníky byly následně uzavřeny dvě mandátní smlouvy, a z data jejich uzavření (29. 6. 2001) je zřejmé, že se tak stalo v souvislosti a v návaznosti na dohodu o skončení pracovního poměru. Byly uzavřeny dvě mandátní smlouvy, jedna mezi žalobcem jako podnikající fyzickou osobou ([IČO]) a žalovaným pro výkon funkce výkonného ředitele a druhá mezi [právnickou osobou], [anonymizováno], ([IČO]), přičemž společníkem a jednatelem této společnosti byl ke dni 30. 6. 2001 žalobce. Od tohoto data, tedy od 30. 6. 2001, fakturovala žalovanému za konzultační služby a poradenskou činnost žalobce [právnická osoba], [anonymizováno], a to až do odvolání žalobce z funkce výkonného ředitele, tedy do srpna 2012. Žádnou fakturaci na základě mandátní smlouvy uzavřené mezi žalobcem jako podnikající fyzickou osobou (OSVČ) a žalovaným žalobce neprováděl, toto vyplývá mj. i ze závěrečného vyúčtování, které žalobce zaslal žalovanému po odvolání z funkce výkonného ředitele v roce 2012. Jednoznačně se však nejednalo o žádný pracovněprávní vztah, už jen proto, že faktury vystavovala pouze společnost s ručením omezeným. Navíc mandátní smlouva nijak nenaplňovala znaky závislé práce podle zákoníku práce, neboť byla uzavřena podle § 566 obchodního zákoníku (zák. č. 513/1991 Sb. platného v rozhodné době). Dne 15. 8. 2012 bylo žalobci zasláno oznámení o odvolání z funkce výkonného ředitele, a to zejména z důvodu nespokojenosti členů žalovaného s jeho výkony. V okamžiku, kdy žalobce své působení v rámci žalovaného ukončil, vyplatil svévolně určité částky ve prospěch své osoby na své IČO, dále ve prospěch své osoby jako pronajímatele a konečně i ve prospěch [právnické osoby], [anonymizováno] aniž by bylo zřejmé, z jakého titulu tak učinil. O této věci je pak vedeno samostatné řízení před Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka] (do doby rozhodnutí v této věci řízení není skončeno – pozn. soudu). Současně s výpovědí mandátních smluv byl žalovaný vyzván k předání všech dokumentů, ukončení mandátních smluv prokazuje žalovaný výpověďmi datovanými 24. 8. 2012, které žalobce převzal. O ukončení činnosti žalobce ve funkci výkonného ředitele svědčí i děkovný dopis ze dne 22. 8. 2012, který žalobce obdržel za činnost výkonného ředitele při odchodu z této funkce. Ani v tomto případě žalobce žádným způsobem na ukončení mandátních smluv a tedy i ukončení práce výkonného ředitele od roku 2012 nereagoval, nijak je nezpochybňoval a žádné nové či související mzdové nároky nevznášel. 3. K těmto námitkám žalovaného pak žalobce tvrdí, že předmětem projednávané věci je jen a pouze pracovní vztah, který se řídil pracovní smlouvou z 21. 5. 1997. Jestliže od 29. 6. 2001 byl založen jiný vztah, než pracovní a řídící se mandátními smlouvami, je pro tento spor irelevantní. Veškeré platby na základě mandátních smluv odpovídaly poskytovaným službám a ujednaným podmínkám, vše bylo vedením žalovaného kontrolováno a následně schvalováno bez připomínek. Tvrdil dále, že [právnické osobě] [anonymizována tři slova], nebyly vyplaceny ze strany žalovaného žádné částky a tato společnost ani nikdy nebyla v žádném vztahu s žalovaným (v tomto případě se však jedná o tvrzení žalobce zcela liché, neboť ten se vyjadřuje k podnikání společnosti„ [jiný název právnické osoby], [jiné IČO]“, což je však společnost zcela odlišná od společnosti„ [právnická osoba] [IČO]“, jak o tom svědčí i listiny předložené žalovaným – pozn. soudu). 4. Žalobce dále tvrdí, že byl osobou, která se starala o činnost žalovaného na každodenní bázi, činil tak v souladu se stanovami žalovaného, dle pokynu jeho vedení a nikdy s ním nebyly žádné problémy či pochybnosti. Kancelář žalovaného byla přenesena do rodinného domu žalobce na základě požadavku a plného souhlasu vedení žalovaného z úsporných důvodů, první dva roky dokonce zdarma a pak pod obvyklou tržní cenou ve výši 3 850 Kč měsíčně a za 5 měsíců (včetně tříměsíční výpovědní doby) byla provedena jediná platba ve prospěch žalobce jako nepodnikající fyzické osoby ve výši 19 250 Kč. 5. Odvolání žalovaného z výkonu funkce výkonného ředitele (na základě mandátní smlouvy uzavřené s jeho osobou jako OSVČ – pozn. soudu) bylo zcela účelové, nicméně žalobce toto respektoval. 6. Žalobce dále tvrdí, že k rozvázání pracovního poměru nedošlo, neboť pokud byl žalovaný povinen navrhnout zaměstnanci změnu dalšího pracovního zařazení u žalovaného na jinou práci odpovídající zdravotnímu stavu a kvalifikaci, těžko mohl žalobce oznamovat žalovanému, že trvá na dalším zaměstnávání. Žalobce nicméně po svém odvolání z funkce výkonného ředitele upozornil ústně i písemně vedení žalovaného, že je třeba provést příslušné právní kroky, avšak neuspěl, jakákoli další diskuze byla ze strany žalovaného odmítnuta. 7. Z relevantních listin vztahujících se k předmětu sporu má soud za prokázané následující. 8. Usnesením představenstva sdružení žalovaného ze dne 21. 5. 1997, že byl žalobce podle § 7 zák. č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších změn a doplňků s účinností od 1. 6. 1997 jmenován do funkce výkonného ředitele výboru sdružení žalovaného, s tím, že tímto dnem vzniká pracovní poměr k žalovanému a bude mu vyplácen plat dle platových výměrů. Z dohody o podmínkách pracovního poměru vzniklého jmenováním v souvislosti s předchozí listinou z 21. 5. 1997, že byl uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou od 1. 6. 1997, dohoda odkazuje na platový výměr, kdy s účinností od 1. 6. 1997 byl tento stanoven na částku 35 000 Kč a s účinností a podle dalšího platového výměru ze dne 17. 2. 1998 na částku 38 500 Kč. 9. Mandátní smlouvou uzavřenou podle § 566 a násl. obchodního zákoníku ze dne 29. 6. 2001 mezi žalovaným a podnikající fyzickou osobou (žalobcem pod [IČO]), že byla uzavřena pro výkon funkce výkonného ředitele žalovaného a byly dohodnuty mzdové podmínky práva a povinnosti obou stran. 10. Dále soud zjistil z mandátní smlouvy uzavřené též dne 29. 6. 2001 mezi žalovaným a [právnickou osobou], kdy žalobce vystupoval jako jednatel