17 C 50/2021 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se v tomto řízení po částečném zpětvzetí žaloby domáhal po žalované zaplacení částky 150 553 Kč s příslušenstvím představující dlužnou mzdu ve výši 87 408 Kč (6 měsíců * 14 568 Kč) a náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou ve výši 63 145 Kč (73 dní dovolené * 865 Kč za jeden den dovolené). 2. Žalobce v žalobě uvedl, že pracoval pro žalovanou v období od 6. 6. 2014 do 24. 9. 2018, přičemž žalovaná ani přes výzvy a urgence žalobci neuhradila dlužnou mzdu za období 1/ 2018, 2/ 2018, 3/ 2018, 7/ 2018, 8/ 2018 a 9/ 2018, včetně náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou v délce 73 dnů při skončení pracovního poměru. Kontrolním šetřením inspektorátu práce vykonaného dne [datum] na základě podnětu žalobce bylo zjištěno, že žalovaná mj. v rozporu s § 141 odst. 1 zákoníku práce nevyplatila žalobci mzdu za odpracované směny za výše uvedené měsíce. V oblasti náhrad za dovolenou bylo zjištěno, že žalovaná v rozporu s § 222 odst. 2 zákoníku práce nezúčtovala a nevyplatila náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou v délce 73 dnů při skončení pracovního poměru (šetření provedené ve věci sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo], [číslo jednací]). Průměrná mzda žalobce činila 14 568 Kč. Dlužnou částku žalovaná žalobci nevyplatila ani na základě výzev. 3. Žalovaná nárok žalobce neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná uvedla, že k ukončení pracovního poměru s žalobcem došlo dne 24. 6. 2018 z její strany okamžitým zrušením pracovního poměru, a to pro hrubé porušení pracovní kázně žalobcem, z čehož vyplývá, že se účastníci nerozešli v dobrém. Žalovaná odmítá, že by jako zaměstnavatel nezaplatila žalobci jako zaměstnanci mzdu za žalobcem tvrzené měsíce a nesouhlasí ani s tvrzeným nárokem žalobce na úhradu náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou. Žalobce od dubna do června 2018 neoprávněně čerpal dovolenou a nevykonával svou práci pro žalovanou. Žalobcův požadovaný nárok na proplacení dovolené byl vypořádán žalovanou coby plátcem mzdy v exekučním řízení, vedeném [exekutorský úřad] – [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], soudním exekutorem, pod č. j. [spisová značka], coby srážka ze mzdy žalobce coby povinného. Nárok žalobce vůči žalované tedy neexistuje a žaloba není důvodná. <b>4. Sporné a nesporné skutečnosti:</b> 5. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že pracovní poměr žalobce (zaměstnance) a žalované (zaměstnavatele) byl založen pracovní smlouvou ze dne 6. 6. 2014 a tento trval až do dne 24. 9. 2018, kdy zanikl okamžitým zrušením ze strany žalované. 6. Nadále pak mezi účastníky zůstalo sporné zejména to, v jaké výši vznikl žalobci nárok na mzdu za každý z měsíců 01, 02, 03, 07, 08 a 09 roku 2018; zda mzda za uvedené měsíce byla žalovanou zaplacena a případně kdy a v jaké výši k tomuto došlo; za jaké konkrétní období a v jakém konkrétním rozsahu vznikl žalobci nárok na dovolenou; zda a v jakém rozsahu byl nárok žalobce na takovou dovolenou žalovanou krácen; zda a v jakém rozsahu žalobce dovolenou vyčerpal; jaká byla výše průměrného výdělku žalobce za období měsíců 04 až 06 roku 2018 a konečně zda náhrada za dovolenou byla žalovanou zaplacena a případně kdy a v jaké výši k tomuto došlo. <b>7. Předběžný právní názor a poučovací povinnost soudu a břemena účastníků</b> 8. Při jednání dne [datum] soud předně sdělil účastníkům předběžný právní názor, v rámci něhož konstatoval, že dosavadní tvrzení žalobce nejsou dostačující a za tímto účelem provedl směrem k oběma účastníkům rozsáhlé výzvy dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., kdy současně byli oba účastníci poučeni o tom, že následkem nevyslyšení učiněných výzev může být jejich neúspěch ve věci. 9. Žalobce byl konkrétně vyzván k doplnění následujících tvrzení: a/ Kdy a jakým konkrétním způsobem byla sjednána či stanovena výše mzdy žalobce pro období měsíců 01, 02, 03, 07, 08 a 09 roku 2018; b/ Kdy a jakým konkrétním způsobem byla sjednána, stanovena nebo určena splatnost mzdy žalobce za období měsíců 01, 02, 03, 07, 08 a 09 roku 2018; c/ Kdy a jakým konkrétním způsobem byla pro období měsíců 01, 02, 03, 07, 08 a 09 roku 2018 stanovena týdenní pracovní doba žalobce, jakož i kdy a jakým konkrétním způsobem byla žalobci pro období uvedených měsíců rozvržena pracovní doba; d/ V rozsahu jakých konkrétních pracovních směn žalobce vykonával pro žalovanou práci v období každého z měsíců 01, 02, 03, 07, 08 a 09 roku 2018; e/ V jaké konkrétní výši vznikl žalobci nárok na mzdu za každý z měsíců 01, 02, 03, 07, 08 a 09 roku 2018 a kdy se mzda za každý z uvedených měsíců stala splatnou; f/ Na základě jakých právně relevantních skutečností žalobci vznikl nárok na 73 dnů nevyčerpané dovolené, který měl žalobci údajně svědčit ke dni zániku pracovního poměru dne 24. 9. 2018, tj. za období jakých konkrétních kalendářních let nebo jejich poměrné části, případně za jaké konkrétní odpracované pracovní dny, žalobci svědčí nárok na každý jeden z nárokovaných 73 dnů nevyčerpané dovolené; g/ Na základě jakých skutečností byla žalobcem stanovena výše jeho průměrného výdělku ve výši 865 Kč jako náhrady za každý ze 73 dnů dovolené, tj. doplnit jednotlivé vstupní údaje za konkrétní rozhodné období, jakož i výpočet vedoucí ke konečnému výsledek, který bude matematicky odpovídat jednotlivým vstupům a provedeným výpočtům. Žalovaná pak byla vyzvána k doplnění těchto tvrzení: a/ Kdy a jakým konkrétním způsobem byla pro období měsíců 04 až 06 roku 2018 stanovena týdenní pracovní doba žalobce, jakož i kdy a jakým konkrétním způsobem byla žalobci pro období uvedených měsíců rozvržena pracovní doba; b/ V rozsahu jakých konkrétních pracovních směn žalobce v období měsíců 04 až 06 roku 2018 bez právně relevantního důvodu nevykonával své pracovní povinnosti; c/ Kdy, jakým konkrétním způsobem a v jaké výši žalovaná vyplatila žalobci mzdu za měsíce 01, 02, 03, 07, 08 a 09 roku 2018; d/ Náhrada za dovolenou žalobce v rozsahu jakých konkrétních dnů byla žalovanou uhrazena prostřednictvím srážky ve výši 44 077 Kč ze dne [datum] ve prospěch exekučního řízení vedeného exekutorem [anonymizováno] [příjmení] z [exekutorský úřad] – venkov pod sp. zn. [spisová značka]; e/ Na základě jakých právně relevantních skutečností žalobci vznikl nárok na nevyčerpané dny dovolené, jejichž počet bude žalovanou doplněn dle výzvy shora, který měl žalobci údajně svědčit ke dni zániku pracovního poměru dne 24. 9. 2018, tj. za období jakých konkrétních kalendářních let nebo jejich poměrné části, případně za jaké konkrétní odpracované pracovní dny, žalobci svědčí nárok na každý jeden z takových nevyčerpaných dnů dovolené. Dané skutečnosti měli účastníci soudu doplnit ve lhůtě 45 dnů ode dne doručení protokolu z jednání s poučením, že k později uvedeným skutečnostem a důkazům smí soud přihlédnout jen za podmínek uvedených v § 118b odst. 1 věta třetí o. s. ř. 10. Zde soud předně konstatuje, že splnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní a unesení břemene tvrzení a důkazního břemene patří k základním kamenům občanského soudního řízení při zjišťování skutkového stavu. Účastník, který tyto povinnosti nesplní, nemůže mít ve věci úspěch, o čemž však musí být řádně poučen (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2012, sp. zn. 33 Cdo 3977/2009). 11. Protokol o jednání byl do datové schránky zástupkyně žalobce doručen dne [datum] a zástupci žalované dne [datum]. Žalobci tak poslední den lhůty připadl na den [datum] a žalované na den [datum]. V dané lhůtě však žalobce neučinil žádné podání, tedy zejména nereagoval na soudem učiněné výzvy a poučení, pročež lhůta stanovená při jednání dne [datum] tak žalobci dnem [datum] marně uplynula. Teprve dne [datum] bylo soudu doručeno podání, které bylo učiněno zástupkyní žalobce, jímž se žalobce připojil k návrhu žalované ze dne [datum] na přerušení řízení a současně tímto podáním žalobce požádal o prodloužení lhůty stanovené při jednání dne [datum]. 12. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo k uvedenému návrhu účastníků řízení přerušeno dle § 110 o. s. ř. a k návrhu žalobce bylo následně usnesením zdejšího soudu [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] rozhodnuto o tom, že v řízení se pokračuje (výrok ad I), že žalované se prodlužuje lhůta k doplnění tvrzení a k označení důkazů do [datum] (výrok ad II) a že návrh žalobce na prodloužení lhůty k doplnění a k označení důkazů se zamítá (výrok ad III). Z odůvodnění daného usnesení vyplývá, že zatímco žalobce o prodloužení lhůty nepožádal řádně a včas, když lhůta k doplnění tvrzení a k označení důkazů mu uplynula dnem [datum] a žalobce o její prodloužení požádal teprve v podání ze dne [datum], tak naopak žalovaná o prodloužení dané lhůty požádala již podáním ze dne [datum], tedy před uplynutím lhůty stanovené při jednání dne [datum]. Vzhledem pak k tomu, že žádná ze stran, proti uvedenému usnesení ¨v části týkající se pokračování v řízení, nabylo dané usnesení v části výroku ad I. právní moci dne [datum] a v řízení tak bylo pokračováno. 13. Při jednání dne [datum] pak soud konstatoval, že žalobce neunesl břemeno tvrdit z hlediska řízení