15 C 226/2025-21 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky , částka, s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru. Pohledávku žalobkyně nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, od společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaná částka je tvořena jistinou ve výši , částka, a dlužným poplatkem ve výši , částka, . Dále se žalobkyně domáhala zákonného a smluvního příslušenství. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.2. Žalobkyně v žalobě uvedla, že její právní předchůdkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, přičemž nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně a sazebník poplatků. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal za takto poskytnuté peněžní prostředky zaplatit částku , částka, , která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, , s úrokovou sazbou ve výši 12,75 % ročně, částku za zpracování úvěru ve výši , částka, a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, . Celkovou částku měl žalovaný uhradit v 78týdenních splátkách ve výši , částka, a poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný však závazky ze smlouvy porušil a dostal se do prodlení, když na uvedenou částku žalovaný neuhradil ničeho.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.5. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění:6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a smluvních podmínek soud zjistil, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, smlouvu o úvěru ve výši , částka, . Součástí smlouvy byly smluvní podmínky této společnosti. Žalovaný se zavázal za poskytnutý úvěr zaplatit poplatek ve výši , částka, (úrok , částka, , zpracování úvěru , částka, , rozšířená doplňková služba , Anonymizováno, a , Anonymizováno, splácení , částka, ). Celkovou částku , částka, měl žalovaný splácet v 78týdenních splátkách ve výši , částka, s tím, že poslední splátka činí , částka, . Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba 86 % ročně, doplňkové pojištění , částka, a RPSN ve výši 156,89 %.7. Z přílohy č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni.8. Z dopisu ze dne , datum, a z podacího lístku soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky a byla mu zaslána předžalobní výzva.9. Z výpisu ze systému České národní banky týkajícího se úrokové sazby k únoru 2023 (ARAD) – opatřeno soudem z úřední činnosti - soud zjistil, že výše úrokových sazeb pro spotřebitelské úvěry v únoru 2023 činila 9,54 % ročně.10. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:11. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl sjednán úvěr ve výši , částka, a žalovaný jej měla vrátit spolu s poplatky, úroky a náklady úvěru. Žalovaný však závazky ze smlouvy porušil, když úvěr řádně nesplácel a dostal se do prodlení. V tomto řízení žalovaná částka je tvořena nevrácenou jistinou ve výši ve výši , částka, a dlužným poplatkem ve výši , částka, a dále se žalobkyně domáhala zákonného a smluvního příslušenství, když ve smlouvě byla sjednána úroková sazba 86 % ročně, doplňkové pojištění a RPSN ve výši 156,89 %. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. V řízení nebylo ze strany žalovaného tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by na uvedenou částku něčeho uhradil.12. Za takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně, jak vysvětleno a rozebráno dále.13. Právní posouzení:14. Při svém rozhodování soud vycházel z této právní úpravy:15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Podle § 580 odst. 1 OZ je neplatným právním jednáním to, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.18. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.19. Podle § 2991 odst. 1 OZ ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.20. Podle § 2991 odst. 2 OZ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.21. Jak bylo v řízení prokázáno, právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru (§ 2395 a násl. OZ, § 2 odst. 1 z. s. ú.), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Takto poskytnutý úvěr měl žalovaná splácet s tím, že současně byla ve smlouvě sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 86 % ročně a RPSN 156,89 %. Takto uzavřenou smlouvu soud shledal za absolutně neplatnou (§ 580 odst. 1 OZ), když je zřejmé, že sjednaný úrok a náklady úvěru jsou v rozporu s dobrými mravy.22. Jak totiž vyplývá z Databáze časových řad ARAD, týkající se úrokových sazeb bank k úvěrům, které byly bankami poskytnuté domácnostem, byla výše úvěru v únoru 2023 ve výši 9,54 % ročně a je tak zřejmé, že úrok ve výši 86 % ročně a náklady úvěru ve výši 156,89 % byly sjednány ve výši několikanásobně přesahující 4násobek běžné úrokové sazby a takový úrok tak zcela zjevně odporuje dobrým mravům.23. Z daného důvodu tak soud shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 588 OZ), kdy soud zde doplňuje, že v daném případě neshledal možnost pro aplikaci § 577 OZ, neboť smlouva o spotřebitelském úvěru jako celek závisela právě na ujednané úrokové sazbě. Jak bylo v obdobných věcech opakovaně rozhodnuto Městským soudem v Praze (rozsudek ze dne 24. 10. 2019, č. j. 22 Co 197/2019 – 99; ze dne 19. 11. 2021, č. j. 62 Co 320/2021 – 57; ze dne 26. 4. 2022, č. j. 22 Co 61/2022 – 40; ze dne 27. 4. 2022, č. j. 19 Co 102/2022 – 61), právní předchůdkyně žalobkyně je profesionálem na trhu poskytování nebankovních úvěrů. Musí jí být známo, že poskytuje úvěry s vysokou úvěrovou sazbou. Jednotlivé smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavírané žalobkyní byly opakovaně shledány soudy absolutně neplatnými. Zdejší soud neshledal žádných důvodů a skutečností, pro které by právě tato úvěrová smlouva měla být shledána platnou, když úrok ujednaný ve smlouvě je opět zcela nepřiměřeně vysoký (13 OZ).24. Nárok žalobkyně tak soud posoudil jako bezdůvodné obohacení, když žalovaný se měl obohatit tím, že získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 OZ) ve výši , částka, . Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného tak dosud v této výši přetrvává. V řízení nebylo ze strany žalovaného tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by uvedenou částku žalobkyni vrátil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení (§ 1968 OZ), přiznal soud žalobkyni také úroky z prodlení (§ 1970 OZ) ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne , datum, , tj. v souladu s doručenou předžalobní výzvou. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě platně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 a násl. OZ) – srov. výrok ad I.25. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl (výrok ad II).26. Pro úplnost soud dodává, že k uvedenému rozhodnutí přistoupil v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , tj. za situace, kdy dospěl k závěru, že skutkový stav věci byl na základě účastníky předložených listin náležitě zjištěn a všechny mezi účastníky sporné skutkové okolnosti, významné pro právní posouzení věci, byly v daném případě dos