15 C 246/2025-33 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, případně z titulu bezdůvodného obohacení. V žalobě a jejím doplnění žalobkyně uvedla, že žalovaná jako fyzická osoba nepodnikající uzavřela dne , datum, s původním věřitelem, společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě čerpala úvěr ve výši , částka, , splatný nejpozději dne , datum, , který však ve lhůtě nesplatila. Pohledávka byla následně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, mezi původním věřitelem a společností , právnická osoba, ., která je žalobkyní v tomto řízení. V podání ze dne , datum, žalobkyně dále upřesnila, že úvěruschopnost žalované byla původním věřitelem ověřena lustrací v databázích ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, a výpočtem mezi doloženými příjmy a výdaji, přičemž byla ponechána rezerva ve výši 10 % rozdílu, odpovídající minimálně životnímu minimu. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webových stránek, kdy žalovaná zadala žádost, obdržela předsmluvní informace, potvrdila souhlas SMS kódem a obdržela vyhotovení smlouvy e-mailem. Žalobkyně opravila variabilní symbol použitý při identifikaci plateb na správný – , Anonymizováno, – a uvedla, že žalovaná čerpala úvěr ve výši , částka, , z čehož žalovaná uhradila , částka, . Postoupená pohledávka činí , částka, a skládá se z jistiny , částka, , nákladů , částka, a úroku , částka, . Žalobkyně uvedla, že RPSN ve výši 42 208,9 % je přiměřená vzhledem k typu úvěru, jeho nezajištěnosti a rychlosti sjednání, a odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu. V případě neuznání nároku z úvěrové smlouvy požaduje náhradu z titulu bezdůvodného obohacení. Na závěr vyjádřila souhlas s návrhem žalované na splátky, navrhla však měsíční splátku , částka, s podmínkou ztráty výhody splátek při prodlení.2. Žalovaná namítla, že smlouva o úvěru ze dne , datum, je absolutně neplatná, neboť byla uzavřena prostřednictvím elektronické komunikace bez náležitostí písemného právního jednání, a dále z důvodu hrubého rozporu s dobrými mravy vzhledem k výši RPSN (299,98 % p.a.), která výrazně přesahuje obvyklou úrokovou míru. Žalovaná rovněž tvrdí, že předchůdkyně žalobkyně neprovedla řádné posouzení její úvěruschopnosti, čímž porušila zákonnou povinnost dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Uvedla, že se nacházela ve finanční tísni, úvěr čerpala v domnění, že tím vyřeší své existenční problémy, a že již uhradila částku , částka, . Nárok žalobkyně považuje za nárok z bezdůvodného obohacení, nikoli z platné úvěrové smlouvy, a navrhuje vypořádání formou splátek ve výši , částka, měsíčně, případně smírné řešení s úhradou , částka, . Žádá, aby soud rozhodl bez jednání s ohledem na její zdravotní stav.3. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“, když účastníci s rozhodnutím bez jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění:5. Z úvěrové smlouvy ze dne , datum, , loan application info, z application details a ze standardních informací o spotřebitelském úvěru č. soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, smlouvu o spotřebitelským úvěru, kterou byl sjednán úvěr ve výši , částka, a byl sjednán jako spotřebitelský revolvingový. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou a žalovaná se zavázala uhradit celkovou částku , částka, s tím, že ve smlouvě byl sjednán denní úrok ve výši 0,4026 % (tj. 146,949 % ročně) a RPSN 299,98 %. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky.6. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že žalované byla vyúčtována náhrada účelně vynaložených nákladů ze dne , datum, ve výši , částka, , náhrada účelně vynaložených nákladů ze dne , datum, ve výši , částka, ), náhrada účelně vynaložených nákladů ze dne , datum, ve výši , částka, . Dne , datum, došlo k výběru částky , částka, a dne , datum, byly vyúčtovány úroky za období čerpání ve výši , částka, . Splatnost faktury byla dne , datum, a celková dlužná částka k datu splatnosti činila , částka, .7. Z proof of payment ze dne , datum, soud zjistil, že byla učiněna platba ve výši , částka, . Platba je označena číslem , hodnota, a v popisu číslem , hodnota, . Jako jméno příjemce je uvedeno jméno žalované.8. Z proof of payment ze dne , datum, soud zjistil, že byla učiněna platba ve výši , částka, . Platba je označena číslem , hodnota, a v popisu číslem , hodnota, . Jako jméno příjemce je uvedeno jméno žalované.9. Z proof of payment ze dne , datum, soud zjistil, že byla učiněna platba ve výši , částka, . Platba je označena číslem , hodnota, a v popisu číslem , hodnota, . Jako jméno příjemce je uvedeno jméno žalované.10. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni.11. Z podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že došlo k odeslání dopisu žalované.12. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná se obrátila na žalovanou s žádosti o možnost úhrady dluhu ve splátkách ve výši , částka, s tím, že žalovaná žádá, aby byla vyplacená jistina ponížena o uhrazené splátky.13. Z lékařské zprávy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná má neurologické zdravotní problémy.14. Z výpisu ze systému České národní banky týkajícího se úrokové sazby k srpnu 2024 (ARAD) – opatřeno soudem z úřední činnosti - soud zjistil, že výše úrokových sazeb pro spotřebitelské úvěry v srpnu 2024 činila 8,81 % ročně.15. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:16. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl sjednán úvěr ve výši , částka, , a to jako spotřebitelský revolvingový a žalovaná jej měla vrátit spolu s poplatky, úroky a náklady úvěru.17. Z provedeného dokazování bylo prokázáno, že žalovaná čerpala částku , částka, a dle tvrzení žalobkyně uhradila celkovou částku , částka, . Smlouva obsahovala ujednání o denním úroku ve výši 0,4026 % (tj. 146,949 % ročně) a RPSN 299,98 %, což přesahuje 4násobek běžné úrokové sazby údajů České národní banky (8,81 % ročně v srpnu 2024). Soud proto dospěl k závěru, že smlouva je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy (viz dále). S ohledem na neplatnost smlouvy je nárok žalobkyně posouzen jako nárok z bezdůvodného obohacení, přičemž žaloba je částečně důvodná v rozsahu nesplacené části jistiny ve výši , částka, .18. Právní posouzení:19. Při svém rozhodování soud vycházel z této právní úpravy:20. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.21. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.22. Podle § 580 odst. 1 OZ je neplatným právním jednáním to, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.23. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.24. Podle § 2991 odst. 1 OZ ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.25. Podle § 2991 odst. 2 OZ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.26. Jak bylo v řízení prokázáno, právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru (§ 2395 a násl. OZ, § 2 odst. 1 z. s. ú.), na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši , částka, . Takto poskytnutý úvěr měla žalovaná splácet s tím, že současně byla ve smlouvě sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 146,949 % ročně a RPSN 299,98 %. Takto uzavřenou smlouvu soud shledal za absolutně neplatnou (§ 580 odst. 1 OZ), když je zřejmé, že sjednaný úrok a náklady úvěru jsou v rozporu s dobrými mravy.27. Jak totiž vyplývá z Databáze časových řad ARAD, týkající se úrokových sazeb bank k úvěrům, které byly bankami poskytnuté domácnostem, byla výše úvěru v srpnu 2024 ve výši 8,81 % ročně a je tak zřejmé, že úrok ve výši 146,949 %