Žalobkyně se žalobou soudu došlou dne , datum, domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí , částka, s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tak, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, byla dne , datum, uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku , částka, . Žalovaná úvěr nesplatila ve sjednané době, a proto byla právním předchůdcem žalobkyně vyzývána k úhradě, naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, . Žalobou se domáhá částky , částka, , která se skládá z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, a smluvního úroku ve výši , částka, . Úvěrová smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku vyplněním formuláře na webových stránkách zaplo.cz a k podpisu smlouvy došlo zadáním verifikačního kódu zaslaného formou SMS na žalovanou uvedené telefonní číslo. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že si je vědoma, že peníze od žalobkyně dostala, nicméně během několika dnů jí žalobkyně půjčila velké množství peněz, které žalovaná v podstatě prohrála v automatech, byla v té době závislá na hraní, pak se i léčila a v současné době je i v registru vyloučených osob, a namítla, že jí žalobkyně neměla peníze vůbec půjčovat.3. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním, která korespondují se závěrem o skutkovém stavu:4. Právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, a žalovaná uzavřeli dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku , částka, . Tato částka byla poukázána na účet, který žalovaná uvedla ve smlouvě. Úvěr byl poskytnut jako neúčelový, spotřebitelský, jednorázově splatný, úrok byl sjednán ve výši 279.83 % ročně a RPSN ve výši 1141,20%. Smlouva byla podepsána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, doklady o prověření úvěryschopnosti žalované nejsou k dispozici ( prokázáno uvedenou smlouvou vč. Obchodních podmínek, výpisem z účtu právního předchůdce žalobkyně, potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. , hodnota, ).5. Žalovaná úvěr ve sjednané době neuhradila, proto byla právním předchůdcem žalobkyně vyzývána k úhradě dluhu a vyzvána k okamžité úhradě ( prokázáno výzvou k okamžité úhradě dluhu z , datum, , podacím lístkem z , datum, , upomínkou z , datum, , výzvou k úhradě před podáním žaloby z , datum, ).6. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o postoupení byla žalovaná informována oznámením ze dne , datum, ( prokázáno uvedenou smlouvou, vč. jejích příloh, dodatku a seznamu postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, , vč. doručenky).7. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich souhrnu jako plně věrohodné, když nebyla zjištěna žádná okolnost, která by je zpochybňovala.8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:9. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Dle § 86 odst. 2 věty prvé ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.11. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Dle § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Dle § 588 věty prvé o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.15. Dle § 2291 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.16. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. V dané věci bylo v řízení prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o.z.), na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, , které se žalovaná zavázala uhradit spolu se sjednaným poplatkem ve lhůtě 30 dnů Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 279,83% ročně. Ač je možnost ujednat si výši úrokové sazby obsahovým projevem smluvní volnosti stran a případný zásah soudu do autonomie vůle stran pro rozpor s dobrými mravy by měl představovat zásah výjimečný a vždy odůvodněný mimořádnými okolnostmi daného případu, má soud za to, že v dané věci je zásah na místě, neboť jsou naplněny znaky lichvy. Podstatným znakem lichvy je totiž hrubý nepoměr vzájemných plnění představující rozpor s ústavní zásadou přiměřenosti ( srovnej také nález Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. I. ÚS 3308/16). V daném případě dospěl soud k závěru, že uzavřená smlouva vykazuje znaky smlouvy lichevní, jež jí činí v celém rozsahu neplatnou. Posouzení platnosti smluv optikou korektivu dobrých mravů se opakovaně zabýval jak Nejvyšší soud, tak Ústavní soud, lze zmínit např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .18. Soud považuje za nutné doplnit, že i pro případ, že by smlouva nebyla vyhodnocena jako lichevní a z toho důvodu absolutně neplatná, zabýval by se soud mj. i zkoumáním otázky, zda právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru dostál své zákonné povinnosti s odbornou péčí náležitě zjistit schopnost žalované splácet předmětný úvěr ve sjednaných splátkách. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání totiž nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Aktuální judikatura Ústavního soudu pak stojí na tom, že obecné soudy by „měly poskytovatele úvěrů vést … k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.“ (viz např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Úvěr má být spotřebiteli poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde „nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně právní předchůdce žalobkyně v dané věci řádně a s odbornou péčí nesplnil, neboť posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, pokud vůbec proběhlo, tak nejspíš toliko formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Takové zjištění by soud vedlo jednoznačně k závěru, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostál povinnosti odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, což činí rovněž smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, když odporuje § 86 odst. 1 ZSÚ; a k této neplatnosti soud musí přihlédnout bez návrhu (§ 87 odst. 1 ZSÚ).19. Jen pro úplnost soud doplňuje, že k jednání u soudu dne , datum, se žalobkyně nedostavila, kdy svou účast omluvila. Žalobkyni tak nebylo možné dát příslušné procesní poučení dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř., k případnému doplnění tvrzení ve vztahu k platnosti úvěrové smlouvy, ani poučení, že nárok žalobce bude posuzován jako bezdůvodné obohacení (§ 118a odst. 2 o.s.ř.). Je třeba zdůraznit, že poučovací povinnost dle ust. § 118a o.s.ř. soud plní při jednání (popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, ). Soudní judikatura v tomto směru vychází z toho názoru, že jestliže se řádně předvolaný účastník nedostaví k soudu, tak takové chování účastníka řízení znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a o.s.ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář, I. díl, 7. vydání, , adresa, , , právnická osoba, . Beck, 2006, str. 550). Ze shodného důvodu rovněž nebylo možné dát ani procesní poučení dle § 119a odst. 1 o.s.ř. Neúčast žalobkyně, resp. jeho právního zástupce, na jednání jde k její tíži.20. Vzhledem k výše uvedenému soud uzavřel, že převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit dle § 2991 odst. 2 o.z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalované soud vyčíslil částkou , částka, , která představuje dlužnou jistinu dle žalobních tvrzení, která nebyla žalovanou nijak sporována. Žalobě proto vyhověl pouze částečně, kdy žalované byla uložena povinnost k zaplacení částky ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a § 1970 o.z. (výrok I.). Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o § 1879 a § 1880 zák. č. 89/2012 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř..21. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítnul, neboť se jednalo o nároky vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy, která byla soudem shledána absolutně neplatnou (výrok II.).22. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř.. Žalobkyně byla částečně úspěšná a dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci má žalobkyně nárok na 62,6% vzniklých nákladů. Náklady žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , odměna advokáta stanovená dle § 7 odst. 1 bod 5 a § 14b odst. 1 písm. c), bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve výši , částka, za každý ze 3 úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., to vše včetně 21 % DPH ve výši , částka, , celkem tedy , částka, . S ohledem na výše uvedené ohledně částečného úspěchu ve věci, má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to k rukám svého advokáta ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).