5 C 172/2021-17 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala na žalované zaplacení 31 703,24 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 20. 3. 2008 byl žalované poskytnut revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce. Žalovaná byla oprávněna čerpat peněžní prostředky s tím, že se zavázala hradit 12 splátek po 1 329 Kč. Splatnost jednotlivých splátek byla vždy k 10. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byly peněžní prostředky čerpány (následně byla stanovena splatnost 17. den v měsíci). Žalovaná na svůj dluh nehradila řádně a včas, v důsledku čehož žalobkyně účtovala smluvní pokutu z prodlení za prodlení se splácením úvěru, přičemž do 30. 11. 2016 činila smluvní pokuta 8 % z každé splátky, od 1. 12. 20160,1 %. Žalované vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 619,20 Kč a nákladů za upomínání ve výši 700 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes výzvy žalobkyně, v důsledku čehož žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila a požadovala uhradit celou dlužnou částku, jež k 31. 8. 2020 činila 31 703,24 Kč, sestávající se z jistiny ve výši 25 830,15 Kč, úroků ve výši 4 034,93 Kč, pojistného ve výši 518,96 Kč a smluvní pokuty ve výši 619,20 Kč. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak neuhradila ničeho. 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem ve [země], žalovaná je státním občanem České republiky s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalované v souladu s čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobce s rozhodnutím věci bez jednání souhlasil a žalovaná ve stanovené lhůtě nereagovala na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Žádostí /smlouvou ze dne [datum] požádala žalovaná o účelově vázaný spotřebitelský úvěr a tentýž den byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě této Smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 14 000 Kč, jejž se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních (12) splátkách, splatných vždy k 10. dni v měsíci, počínaje 10. 4. 2008 po 1 329 Kč. Dále bylo sjednáno pojištění a revolvingový úvěr, s úvěrovým rámcem 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala hradit v měsíčních splátkách ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč. Pro případ, že se žalovaná dostane do prodlení se splácením úvěru, byla oprávněna žalované účtovat smluvní pokutu. 6. Dopisem ze dne 18. 6. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ze Smlouvy. 7. Dopisem ze dne 24. 7. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně od Smlouvy z důvodu prodlení žalované se splácením úvěru odstoupila s účinky ke dni 31. 8. 2020. 8. Výpisem z úvěrového účtu bylo prokázáno, že žalobkyně evidovala k 20. 7. 2020 za žalovanou pohledávku ve výši 31 703,24 Kč, která byla tvořena kromě jistiny též poplatky ve výši 700 Kč, úroků ve výši 4 034,93 Kč, pojištěním ve výši 518,96 Kč a pokutou ve výši 619,20 Kč. 9. Výzvou ze dne 2. 9. 2020 bylo prokázáno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky. 10. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaná uzavřela s žalobkyní Smlouvu, přičemž se zavázala hradit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná na svůj dluh nehradila řádně a včas, v důsledku čehož vzniklo žalobkyni právo žalované účtovat smluvní pokutu a dále náklady na upomínání. Žalovaná neuhradila ničeho ani v dodatečné lhůtě, žalobkyně tak od Smlouvy odstoupila s účinností ke dni 31. 8. 2020 a požadovala po žalované úhradu celé dlužné částky. Žalovaná ani přes výzvy žalobkyně neuhradila ničeho. 11. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 12. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), se právní poměry vzniklé před nabytím účinnosti o. z., jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti o. z., řídí dosavadními právními předpisy. 13. Podle § 497 zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jako„ obch. zák.“) smlouvou o úvěru se věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 502 obch. zák. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. 15. Podle § 506 obch. zák. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu více než tří měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy. 16. Podle § 351 odst. 2 obch. zák. strana, které bylo před odstoupením od smlouvy poskytnuto plnění druhou stranou, toto plnění vrátí, u peněžního závazku spolu s úroky ve výši sjednané ve smlouvě pro tento případ, jinak stanovené podle § 502. 17. Podle § 517 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. 18. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat vedle plnění úroky z prodlení; není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí právní předpis. 19. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní (resp. právní předchůdkyní žalobkyně, spol. [právnická osoba]) a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 497 a násl. obch. zák., na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované úvěr. Žalovaná se zavázala na tento úvěr splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku a pojistného, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnila. Protože žalovaná své povinnosti neplnila řádně a včas, žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila a požadovala zaplacení celé dlužné částky. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na opakovanou výzvu žalobkyně, tudíž se dostala dle § 517 obč. zák. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 517 odst. 2 obč. zák. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně dle § 153 odst. 2 o.s.ř. 20. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě vyhověl. 21. Výrok o náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 144,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 269 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty 31 703 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (tj. převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé) a jednoho úkonu ve výši 250 Kč (výzva k plnění), včetně tří náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 325,50 Kč, kterou je právní zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 22. Lhůtu k plnění ve výroku I a II stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.