5 C 287/2020-27 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala na žalované zaplacení 25 230,90 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 19. 10. 2009 poskytla [právnická osoba] (jež zanikla bez likvidace v důsledku přeshraniční fúze sloučením s mateřskou společností, kdy s účinností od [datum] se stala nástupnickou obchodní korporací žalobkyně) žalované revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce. Žalovaná ke dni 20. 11. 2019 z úvěrového rámce vyčerpala peněžní prostředky ve výši 155 353,95 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z dlužné částky vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč, kdy čerpání tohoto úvěru bylo evidované na podúčtu [číslo]. Žalovaná svůj dluh nehradila řádně a včas, přičemž žalobkyně v souladu se smlouvou o úvěru účtovala smluvní pokutu za prodlení se splácením úvěru. Do 30. 11. 2016 činila výše této smluvní pokuty 8 % z každé částky, s jejímž splacením se žalovaná dostala do prodlení více než 30 dnů, od 1. 12. 2016 0,1 % denně ze splátky v prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky, avšak žalovaná neuhradila ničeho, přičemž žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila dne [datum], s účinností dne 29. 2. 2020 a dluh žalované se tímto stal splatným v celém rozsahu. Žalobkyně tak po žalované požadovala uhrazení jistiny ve výši 20 969,62 Kč, úroků ve výši 2 714 Kč, náhradu nákladů za upomínání ve výši 600 Kč, pojistné ve výši 575,28 Kč a smluvní pokutu z prodlení ve výši 372 Kč. Žalovaná ani přes výzvy žalobkyně neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem ve [země], žalovaná je státním občanem České republiky s bydlištěm v České republice, mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalované v souladu s čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaná ve stanovené lhůtě nereagovala na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Žádostí/smlouvou o poskytnutí úvěru [číslo] bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli prostřednictvím [právnická osoba], [IČO], dne [datum] úvěrovou smlouvu. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 5 000 Kč s maximálním rámcem 100 000 Kč a žalovaná se zavázala dluh splácet měsíčně minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč. 6. Všeobecnými podmínkami žalobkyně (dále jen„ VOP“) bylo prokázáno, že si žalobkyně vymínila možnost odstoupit od úvěrové smlouvy v případě, že se žalovaná dostane do prodlení se splacením více než 2 po sobě následujících splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce. Takovýmto odstoupením pak dle čl. III [číslo] není dotčeno právo na úhradu veškerých peněžitých nároků, přičemž tyto nároky se stávají splatnými dnem účinnosti odstoupení. 7. Dopisem ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanou upozornila, že neuhradí-li svůj dluh, od smlouvy o úvěru odstoupí a vyzvala ji k uhrazení dlužné částky. 8. Dopisem ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy a celý dluh ke dni [datum] prohlásila za okamžitě splatný. 9. Výpisem z úvěrového účtu [číslo] bylo prokázáno, že dluh žalované ke dni 22. 1. 2020 činil 25 230,90 Kč, sestávající kromě jistiny též z úroků ve výši 2 714 Kč, pojištění ve výši 575,28 Kč, poplatků ve výši 600 Kč a pokuty ve výši 372 Kč. 10. Výzvou k zaplacení dluhu na úvěrovém účtu bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala dne [datum] žalovanou k uhrazení dlužné částky před podáním žaloby. 11. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaná uzavřela dne [datum] s žalobkyní úvěrovou smlouvu s maximálním úvěrovým rámcem 100 000 Kč a žalovaná se zavázala dluh splácet měsíčně minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč. Žalovaná nehradila splátky na svůj dluh řádně a včas, v důsledku čehož žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila, požadovala uhradit zbývající dlužnou částku a úroky z prodlení. Žalovaná ani přes výzvy žalobkyně neuhradila celou dlužnou částku. 12. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 13. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), se právní poměry vzniklé před nabytím účinnosti o. z., jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti o. z., řídí dosavadními právními předpisy. 14. Podle § 497 zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jako„ obch. zák.“) smlouvou o úvěru se věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 502 obch. zák. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. 16. Podle § 506 obch. zák. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu více než tří měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy. 17. Podle § 351 odst. 2 obch. zák. strana, které bylo před odstoupením od smlouvy poskytnuto plnění druhou stranou, toto plnění vrátí, u peněžního závazku spolu s úroky ve výši sjednané ve smlouvě pro tento případ, jinak stanovené podle § 502. 18. Podle § 517 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. 19. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat vedle plnění úroky z prodlení; není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí právní předpis. 20. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní (resp. právní předchůdkyní žalobkyně, spol. [právnická osoba]) a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 497 a násl. obch. zák., na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované úvěr. Žalovaná se zavázala na tento úvěr splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku a pojistného, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnila. Protože žalovaná své povinnosti neplnila řádně a včas, žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila a požadovala zaplacení celé dlužné částky. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na opakovanou výzvu žalobkyně, tudíž se dostala dle § 517 obč. zák. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 517 odst. 2 obč. zák. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně dle § 153 odst. 2 o.s.ř. 21. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě vyhověl. 22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 101 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 901 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. (dále jen„ vyhláška“) dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč za dva úkony dle § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 2 vyhlášky. 23. Lhůtu k plnění ve výroku I a II stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.