9 C 104/2021-47 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou, podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne 27.08.2020, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 9 096,86 Kč s příslušenstvím a též uhrazení nákladů nalézacího řízení. K odůvodnění žaloby uvedla, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.12.2019 uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní, kdy předcházela ještě Smlouva o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba], jakožto původním věřitelem a [právnická osoba], ze dne 18.12.2019. Původní věřitel se žalovanou dne 04.11.2016 uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě se zavázal poskytnout neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč na dobu neurčitou. Žalovaná celkem načerpala částku 26 420 Kč, kterou měla splácet minimálně ve výši dle výpisu až do výše celkové dlužné částky. Z celkového čerpaného úvěru žalovaná neuhradila jistinu ve výši 9 096,86 Kč, jak uvedeno ve výpisu. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, žalovaná však na dluh dále neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba, usnesení s výzvou vyjádřit se k žalobě ze dne 09.04.2021, č. j. [číslo jednací], doručeno dle ust. § 49 odst. 2, 4 a 50l zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) dne 20. 05. 2021 a předvolání k jednání na den 20. 12. 2021 jí bylo doručeno dle ust. § 49 odst. 2, 4 a 50l zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) dne 22. 10. 2021, tj. více než 10 dnů před konáním ústního jednání. 3. Soud projednal věc dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobkyně, která se z účasti na jednání omluvila v podání zdejšímu soudu doručeném dne 26.11.2021 kdy zároveň soud nepožádala o odročení, jakož i v nepřítomnosti žalované, která se k jednání nedostavila bez omluvy, ač k němu byla řádně a včas předvolána. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Dne 04.11.2016 je vyhotovena Rámcová smlouva o spotřebitelském úvěru mezi [příjmení] [příjmení] [jméno] a [celé jméno žalované], tato neobsahuje žádný podpis žalované ani způsob, jakým by její identita byla ověřena (Rámcovou smlouvou). Dne 30.01.2017 byla vyhotovena Smlouva o revolvingovém úvěru mezi [příjmení] [příjmení] [jméno] a [celé jméno žalované], žádný podpis ani způsob, jakým by bylo možné ověřit, že žalovaná závazek uzavřela (Smlouvou o revolvingovém úvěru, [ulice] podmínky [právnická osoba] [příjmení] [jméno] ke spotřebitelským úvěrům poskytovaných spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice, Standardní informace o spotřebitelském úvěru pro revolvingový úvěr, cena, výše spotřebitelského úvěru 35 000 Kč. Jedná se o úvěrový limit, Standardní Evropské informace o spotřebitelském úvěru, druh spotřebitelského úvěru revolvingový úvěr na kreditním účtu, maximální úvěrový limit je 35 000 Kč, [příjmení] [příjmení] - standardní podmínky smlouvy o úvěru, které se vztahují na zákazníky s pobytem v České republice, v českém jazyce, v anglickém jazyce). Z detailu výpisu – účet č. [bankovní účet], domácí platba dne 4. 11. 2016, [anonymizováno], je uvedeno datum, platba, číslo účtu [bankovní účet], [variabilní symbol], mínus 6000 Kč, dne 30. 1. 2017 minus 6 000 Kč, dne 7. 3. 2017 mínus 5 000 Kč a dne 8. 3. 2017 minus 1 000 Kč, dne 18. 5. 2017 mínus 720 Kč, dále 2dne 6. 6. 2017 mínus 4 500 Kč, dne 11. 8. 2017 mínus 500 Kč a dne 16. 10. 2017 mínus 2 700 Kč (výseky výpisu z účtu u [právnická osoba] [bankovní účet]). Žalobkyně vypracovala přehled ohledně jednotlivých čerpání, kdy se jedná o anglicky psaný text, kdy je uvedeno datum, čas. Jedná se o přehled, který nemá náležitosti výpisu z účtu (Přehledem čerpání). Pohledávka byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a [příjmení] [příjmení] [jméno] a následně Smlouva o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] (Smlouvami o postoupení pohledávek, včetně příloh seznamu postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky [příjmení] [příjmení] ze dne 27. 5. 2020). Žalovaná byla upomínána a vyzývaná k úhradě (Platební informace, výpis z účtu na žalovanou s datem jednotlivých výběrů). Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě (Předžalobní upomínka z 27. 5. 2020). 5. Soud dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. 6. Soud po provedeném dokazování za to, že není řádně uzavřena smlouva, neboť není zřejmý, jakým způsobem k uzavření závazku došlo. Není žádným způsobem doloženo, že byla zkoumána úvěryschopnost žalované. Z tohoto důvodu by soud posoudil nárok z titulu bezdůvodného obohacení, avšak v situaci, kdy žalobkyně se nedostavila a žádným způsobem netvrdí a neprokazuje, že částky byly poukázány na účet žalované, toto není doloženo, že se jedná o účet žalované, nemohl soud s ohledem na nedostavení se žalobkyně k jednání v tomto smyslu žalobkyni poučit, aby unesla ve věci břemeno důkazní, tedy z těchto důvodů je žaloba zamítnuta. 7. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: 8. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 561 odst. 1 o. z., k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tímto zákonem je zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářející důvěru pro elektronické transakce (dále též jen„ adaptační zákon“), který upravuje různé úrovně elektronického podpisu. Podle § 562 odst. 1 o. z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 12. Dle čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen„ eIDAS“) lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Z toho dle názoru soudu plyne, že by mělo jít o data k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. 13. Uvedený požadavek je rozveden v definici tzv. zaručeného elektronického podpisu. Zaručeným elektronickým podpisem se podle čl. 26 nařízení eIDAS rozumí podpis, který je jednoznačně spojen s podepisující osobou; umožňuje identifikaci podepisující osoby; je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. 14. Podle § 5 a § 6 adaptačního zákona, lze k podepisování nebo označování dokumentu v podobě datové zprávy, jehož prostřednictvím se činí úkon vůči státu (a jiným orgánům veřejné moci použít pouze uznávaný či kvalifikovaný elektronický podpis. Uznávaným elektronickým podpisem se rozumí„ zaručený elektronický podpis“ založený„ na kvalifikovaném certifikátu“ pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. 15. Ze shora uvedeného nepochybně vyplývá, že písemné právní jednání (písemnost) v elektronické podobě nelze platně podepsat