14 C 121/2022-29 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 26 458 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 6. 10. 2020 smlouvu [anonymizována dvě slova] [číslo] dle níž poskytla žalované úvěr ve výši 25 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit včetně sjednaného úroku v 24 pravidelných měsíčních splátkách po 1 578 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala [anonymizováno] žalované prostřednictvím zjišťování kreditního skóre žadatele [anonymizována dvě slova] a posouzení jeho příjmové a výdajové stránky a nahlížením do [anonymizováno] registrů. Žalovaná [anonymizováno] čerpala řádně, však nehradila sjednané splátky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalovaná ač řádně předvolána, se k jednání soudu nedostavila, ani včas nepožádal o jeho odročení, žalobkyně se z jednání omluvila a výslovně souhlasila s tím, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti, soud proto jednal a rozhodl v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez přítomnosti účastníků. 4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti: dne 6. 10. 2020 došlo mezi žalobkyní a žalovanou k podpisu smlouvy označené jako„ Smlouva [anonymizována tři slova] a smlouvy [anonymizována tři slova] [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku žalobkyni vrátit a zaplatit úrok ve výši 27,24 % ročně, a to ve 24 pravidelných měsíčních splátkách po 1 578 Kč. Ve smlouvě žalovaná uvedla, že je svobodná, nemá žádné vyživovací povinnosti, bydlí v podnájmu, jako zdroj příjmu uvedla mateřská dovolená, a to ve výši 10 000 Kč měsíčně, a tento příjem také doložila oznámením o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne 17. 4. 2020, jako příjem ostatních členů domácnosti uvedla 40 000 Kč (smlouvou [anonymizována dvě slova], oznámením o změně výše dávky státní sociální podpory). Žalobkyně zkoumání [anonymizováno] žalované zachytila v [anonymizováno] kartě, kam promítla údaje uvedené žalovanou ve smlouvě (viz výše) a dále výsledky o lustraci žalované v bankovních a nebankovních registrech, insolvenčním rejstříků a dalších, kde nebyl zjištěn žádný negativní záznam ([anonymizováno] kartou, [anonymizováno] zprávou). Žalovaná [anonymizováno] čerpala dne 20. 11. 2020, následně neuhradila žádnou splátku [anonymizováno] a v návaznosti na prodlení se čtvrtou splátkou splatnou ke dni 15. 3. 2021 žalobkyně [anonymizováno] ke dni 31. 3. 2021 sesplatnila (výpisem čerpání, splátek a úhrad). Žalobkyně žalovanou vyzvala ke splacení [anonymizována dvě slova], tj. celkem částky 28 849,29 Kč ve lhůtě 14 dnů od sepsání dopisu, výzva byla vyhotovena s datem 31. 3. 2021 a žalované byla odeslána prostřednictvím poštovní přepravy dne 31. 3. 2021 (oznámení o sesplatnění [anonymizováno] a podacím archem s datem podání 31. 3. 2021). Před podáním žaloby žalobkyně žalované dne 23. 4. 2021 odeslala předžalobní výzvu (předžalobní výzvou, podacím archem). 5. Pokud je o závěr o skutkovém stavu, pak soud odkazuje na skutková zjištění výše, neboť ta jsou ve vzájemném souladu. <i>6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou [anonymizována tři slova] zavazuje, že [anonymizováno] poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a [anonymizováno] se zavazuje poskytnuté [anonymizováno] prostředky vrátit a zaplatit [anonymizováno].</i> <i>7. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.</i> <i>8. Podle § 420 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele (odst. 1). Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele (odst. 2).</i> <i>9. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy [anonymizována tři slova] nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše [anonymizována dvě slova] posoudí [anonymizováno] spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení [anonymizováno] spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne [anonymizována dvě slova] jen tehdy, pokud z výsledku posouzení [anonymizováno] spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).</i> <i>10. Podle § 87 odst. 1 zákona [anonymizována tři slova] poskytne-li poskytovatel [anonymizována tři slova] v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>11. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> <i>14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením [anonymizováno] dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 16. Na základě shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou (žalobkyně coby podnikatel ve smyslu § 420 o. z. a žalovaná jako spotřebitel ve smyslu § 419 o. z.) byla uzavřena [anonymizováno] smlouva [anonymizována dvě slova] dle § 2395 a násl. o. z., [anonymizováno] žalovaná vystupovala jako spotřebitel a žalobkyně jako podnikatel, na uzavřenou smlouvu pak soud aplikoval právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o [anonymizováno] úvěru (dále jen„ zákon o [anonymizováno] úvěru), kdy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je dle § 86 a 87 zákona o [anonymizováno] úvěru, neplatná, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované [anonymizováno], aniž by před jeho poskytnutím relevantním způsobem zkoumala schopnost žalované [anonymizována dvě slova] splácet. 17. Ustanovení § 86 zákona o [anonymizována dvě slova] poskytovateli [anonymizováno] před uzavřením smlouvy ukládá posoudit schopnost spotřebitele [anonymizována dvě slova] splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení [anonymizováno] spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, schopnost spotřebitele splácet [anonymizováno] úvěr má poskytovatel posoudit na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 18. Byť § 87 odst. 1 zákona [anonymizována tři slova] upravuje pro případ porušení povinnosti věřitele upravené v § 86 toliko relativní neplatnost smlouvy [anonymizována tři slova], dle aktuální judikatury [název soudu] mají obecné soudy poskytovatele [anonymizováno] vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. [anonymizováno] smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání [anonymizováno] dlužníka je tedy dle [název soudu] třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález [název soudu] ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. [ústavní nález]). Z výše uvedených závěrů [název soudu] tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení