17 C 396/2020-86 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se domáhal žalobou zaplacení částky 27 000 Kč s úrokem z prodlení 9,75 % ročně od 10.12.2020 do zaplacení. Svůj nárok odůvodnil tím, že dne 30. 10. 2019 byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou smlouva o spolupráci týkající se spolupráce na správě a vývoji software. Dle objednávky ke smlouvě o spolupráci měla být poskytována (a také byla až do srpna 2020) ze strany žalované žalobci za tuto spolupráci finanční odměna ve výši 40.000 Kč měsíčně dle jeho fakturace. Odměna byla sjednána 240 Kč hodina (žalovaná měla obavu, aby toto nebylo označeno za tzv. švarc systém, proto takto částka nebyla výslovně uvedena, ale byla vykalkulována tak, že se počítalo se 168 hodinami měsíčně, což by představovalo 40 000 Kč za měsíc, což je částka, která byla v objednávce uvedena). Za poslední měsíc, který zůstal neuhrazen, odpracoval žalobce 112,5 hod., což odpovídá částce 27 000 Kč, které vyfakturoval. Práce probíhala tak, že ze strany žalované dostal zadání, naprogramoval zadanou funkcionalitu, tuto odevzdal a ta byla následně přidána do struktury kódu a žalovaná toto dále testovala a následně dala žalobci další zadání. Žalobce odevzdanou funkcionalitu i testoval, a to před odevzdáním, poté toto bylo nahráno do vedlejší větve, tedy interní verze, kde probíhalo testování, to už neprováděl žalobce, ale tester žalované a následně pokud toto testování prošlo, tak se funkcionalita nahrála do hlavní - produkční verze. Na předmětném projektu spolupracoval žalobce s kolegou [jméno] [příjmení], kterému následně práci také předával a který byl s projektem tedy obeznámen. Funkcionality, odevzdával vždy dokončené, vyjma posledního dne spolupráce, kdy mu žalovaná zadala něco, co se již nedalo stihnout, což oznámil [jméno] [příjmení], načež tento sdělil, nechť práci žalobce rozdělá, že ji kolega dokončí. Nějaké chyby se v práci vždy vyskytly, neboť to souvisí s povahou práce, nicméně za celou dobu, co pro žalovanou žalobce pracoval, žalovaná práci na těchto opravách proplácela a nikdy nevznášela žádné požadavky na náhradu. Chyby žalobce následně odstraňoval a za čas strávený jejich opravou dostával zaplaceno. Takto to měli i nastavené ostatní kolegové. Spolupráce žalobce se žalovanou byla ukončena ke dni 30. 9. 2020 z důvodu vypovězení smlouvy žalobcem. Žalobce vystavil dne 2. 10. 2020 slevovou fakturu z obvyklé a smluvně domluvené částky ve výši 40.000 Kč Částku fakturace ponížil úměrně objemu jeho práce provedené v září pro žalovanou, tj. na částku 27.000 Kč, kterou požadoval zaplatit do 17. 10. 2020. Uvedená částka však nebyla zaplacena, žalobce proto prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou předžalobní upomínkou k plnění a pokusil se též o smírné řešení mimosoudní cestou, avšak bezvýsledně. Žalovaná nabízela uhradit pouze nepatrnou částku. Reakce žalované ze 7. 12. 2020 byla zástupci žalobce doručena dne 10. 12. 2020 a od tohoto dne žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. Žalovaná se nechtěla smířit s tím, že žalobce na projektu již nechce pracovat, neuhrazení faktury následně žalobce vnímal jako jakousi odvetu za to, že s žalovanou ukončil spolupráci, neboť služby poskytoval žalované 11 měsíců a za dobu 10 měsíců žádnou fakturu žalovaná nereklamovala, nezaplatila až za poslední měsíc, a to ačkoli kvalita práce žalobce se nezměnila. Pokud žalovaná následně žádala 100 % slevu za práci za poslední měsíc, požadovala tuto neoprávněně. Při telefonické komunikaci, kdy se snažil žalobce s žalovanou smírně domluvit, bylo žalobci vyčteno cca 7 chyb. Pokud toto ověřoval ve verzi, kterou žalované zasílal, našel chybu pouze jednu, ostatní údajné chyby se nevyskytovaly, program byl v těchto ohledech funkční a jedinou chybu, která se vyskytovala, způsobil kolega, což lze dohledat, neboť v programu lze najít, kdo jakou změnu učinil. Žalobce svou práci na projektu vnímal jako práci na vývoji software, nikoli jako zpracování a odevzdání programu, byl placen za proces, resp. práci na předmětném vývoji, neřešily se chyby, vše bylo propláceno. Smlouva tedy svou povahou neodpovídala smlouvě o dílo. Odměna 240 Kč na hodinu je v oboru IT minimální, žalobce takto pracoval pro první společnost a na juniorní pozici, což odpovídalo i způsobu, jakým byla práce prováděna. K tabulce s přehledem chyb vytýkaných žalovanou založené v průběhu řízení, žalobce uvedl, že asi 90 % označených položek žalovaná neuznala k fakturaci z důvodu, že opravy nejsou předmětem fakturace, ačkoli, jak zaznělo ze strany žalované, pokud by žalobce pokračoval v práci, toto by proplaceno bylo. Pokud žalovaná v tabulce uvádí korekce do mínusových částek, pak to nedává smysl, neboť při takovém postupu, pokud by žalobce na věci vůbec nepracoval a nic neodevzdal, byl by na tom z hlediska takového propočtu lépe, předložený výpočet je tedy nesmyslný a účelový. 2. Žalovaná k věci uvedla, že dne 30.10.2019 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva o spolupráci, jejímž předmětem byla úprava vzájemných práv a povinnosti při spolupráci účastníků. Žalobce byl podle výslovného ujednání této smlouvy zavázán vykonávat montážní a jiné pomocné práce v oblasti informačních technologií na základě sjednané objednávky a žalovaná byla podle této smlouvy zavázána vykonávat vývojářské, poradenské a jiné pomocné práce v oblasti informačních technologií na základě sjednané objednávky. Účastníci se vzájemně zavázali platit si za vykonanou práci definovanou v objednávce částku stanovenou dle objednávky. Podle přijatého ujednání ve smlouvě o spolupráci mělo být příslušné finanční plnění placeno na základě faktury se splatností 15 dnů. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, kterýkoli z účastníků měl právo tuto smlouvu vypovědět písemnou výpovědí s výpovědní dobou 15 dnů počínající dnem následujícím po dni, ve kterém byla výpověď doručena druhému účastníkovi. Na podkladě uvedené smlouvy o spolupráci přijali účastníci emailem dne 31.03.2020 písemné ujednání, označené jako objednávka, kterým se žalobce zavázal pro žalovanou provést dílo spočívající ve vývoji software pro projekt [anonymizováno] a další projekty dle dohody účastníků. Ujednané dílo se žalobce zavázal provést v období měsíců květen 2020 až listopad 2020 nebo do dokončení projektu a žalovaná se zavázala žalobci zaplatit za provedené dílo cenu určenou odhadem ve výši 40.000 Kč měsíčně s tím, že přesná výše fakturace se může měnit v závislosti na výkonu žalobce. Dne 31.08.2020 doručil žalobce na emailovou adresu žalované výpověď smlouvy o spolupráci, přičemž v rozporu s ujednáním této smlouvy o výpovědní době ve své výpovědi jednostranně stanovil, že smlouvu vypovídá ke dni 30.09.2020 a že od 01.10.2020 už více nebude spolupracovat na projektech a plnění objednávek žalované společnosti. Dne 02.10.2020 žalobce doručil emailem žalované fakturu [číslo] ze dne 02.10.2020, znějící na žalobcem jednostranně určenou částku 27.000 Kč podle textu faktury za„ vývoj software září“, splatnou dne 17.10.2020. Žalovaná žalobci předmětnou fakturu vrátila s výhradou, že částka požadovaná k zaplacení neodpovídá době a kvalitě provedených prací, a aby proto žalobce snížil fakturovanou cenu na částku 3.249 Kč, což měla být částka po započtení žalovanou vypočtené slevy za provedené práce. Vady provedených prací žalovaná věcně definovala jako:„ PWA – nefunkční aktualizace, popis objektů, nefunkční verzování, nevhodné optimalizace,„ this is fake“ poznámky.“ Jednalo se přitom v té době jen o neúplné určení vad, neboť zjišťování rozsahu a vlastností toho, co žalobce pro žalovanou provedl, na straně žalované ještě probíhalo. Žalovaná vady takto vytkla v emailu ze dne 15.10.2020. Žalovaná nakonec musela většinu výsledků práce žalobce přepracovat, protože se jednalo o výsledky nevhodné nebo nevyužitelné z hlediska účelu, k němuž měly sloužit. Z provedené analýzy následně žalovaná uzavřela, že žalobce nemá právo na zaplacení žádné ceny za provedené práce v měsíci září 2020. Z toho důvodu také žalovaná v odpovědi svého zástupce ze dne 07.12.2020 odmítla úhradu žalobci na fakturovanou částku 27.000 Kč, čímž současně vyjádřila požadavek 100% slevy z ceny za práce žalobce v září 2020. S ohledem na uvedené žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. 3. V průběhu řízení žalovaná dále uvedla, že se jednalo o zakázku na určitý projekt v předem určeném časovém rozmezí a nikoli opakující se činnost. Pokud jde o opravu chyb, tyto byly nahlašovány do interního systému, kam měl žalobce přístup a žalobce tyto opravoval a opravu též fakturoval. Žalované předkládal výpisy, kolik strávil času opravou které chyby, žalovaná tedy věděla, na čem pracoval. Přesná hodnota fakturace se mohla měnit na základě toho, co bylo odpracováno. Výkazy předkládal žalobce. Hodinová sazba 240 Kč/hodina, jak tuto uváděl žalobce, odpovídala. Při ukončení činnosti žalobce byly ze strany žalované chyby vytčeny už při výpovědi, pan [celé jméno žalobce] k tomu uvedl, že další opravy a práci na vývoji poskytovat nebude. Žalovaná musela tedy funkcionality, které nebyly 100 % funkční opravit, případně znovu implemen