Žalobce se žalobou ze dne 6. 11. 2025 domáhal zaplacení částky 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 6. 8. 2025 do zaplacení z titulu náhrady nemajetkové újmy. Uvedl, že dne 5. 5. 2024 byl ve vagonu metra mezi stanicemi Vysočanská a Kolbenova slovně i fyzicky napaden žalovaným, který jej a jeho družku bezdůvodně verbálně urážel pro jejich ruskou národnost, kopal do jejich věcí a následně žalobce udeřil do obličeje, čímž poškodil jeho dioptrické brýle. V souvislosti s tímto jednáním byl žalovaný pravomocným rozhodnutím Městské části , adresa, uznán vinným ze spáchání tří přestupků proti občanskému soužití. Žalobce tvrdil, že jednání žalovaného představovalo závažný zásah do jeho cti, důstojnosti, osobní integrity a soukromého života, vyvolalo u něj obavy o vlastní bezpečnost i bezpečnost jeho družky a způsobilo mu , podezřelý výraz, , Anonymizováno, , jejichž důsledky pociťuje dosud. S ohledem na intenzitu zásahu, diskriminační motiv jednání žalovaného, úmyslné způsobení újmy a absenci jakékoliv omluvy či projevu lítosti ze strany žalovaného považuje za přiměřené zadostiučinění náhradu nemajetkové újmy v penězích ve výši 25 000 Kč. Současně se domáhal přiznání zákonného úroku z prodlení a náhrady nákladů řízení. výzvu k plnění zaslal žalovanému 14. 7. 2025, žalovaný si ji však nevyzvedl.2. Ve věci byl dne 21. 11. 2025 vydán platební rozkaz, kterým bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku 25 000 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Jelikož se žalovaného nepodařilo zastihnout a jeho pobyt nebyl znám a nepodařilo se jej zjistit, ustanovil mu soud usnesením ze dne 22. 4. 2026 podle § 29 odst. 3 o. s. ř. opatrovnici.3. Opatrovnice žalovaného podala proti platebnímu rozkazu včas odpor. Uvedla, že z procesní opatrnosti nárok žalobce neuznává a považuje jej za nedůvodný a nepřiměřený. Namítala, že není prokázán vznik tvrzené nemajetkové újmy ani její rozsah. Ve vztahu k pravomocnému rozhodnutí o přestupku poukazovala na to, že nebyl posuzován psychický stav žalovaného a jeho případná příčetnost v době spáchání skutku. Dále uvedla, že od přestupkového jednání uplynula delší doba, žalovaný žalobce nekontaktoval a žalobce pouze tvrdí obavy ze setkání se žalovaným. Za nedůvodné označila rovněž tvrzení žalobce, že se na veřejnosti obává hovořit ruským jazykem, neboť ruština je běžně užívaným jazykem i mezi Ukrajinci. Navrhla proto zamítnutí žaloby v celém rozsahu.4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, („o. s. ř.”)., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:6. Dne 5. 5. 2024 došlo ve vagonu metra mezi stanicemi Vysočanská a Kolbenova k incidentu mezi žalobcem a žalovaným. Žalovaný nejprve dvakrát kopl do krabice s nábytkem patřící žalobci a jeho družce a následně žalobce udeřil rukou do oblasti nosu. Při incidentu rovněž slovně napadal žalobce a jeho družku pro jejich ruskou národnost. Žalovaný byl společným rozhodnutím Městské části , adresa, ze dne 17. 1. 2025, č. j. , Anonymizováno, , pravomocně uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb., z přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 3 písm. b zákona č. 251/2016 Sb. a z přestupku proti majetku podle § 8 odst. 1 písm. a) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb. V uvedeném rozhodnutí správní orgán uzavřel, že žalovaný úmyslně narušil občanské soužití hrubým jednáním vůči žalobci, úmyslně způsobil žalobci újmu pro jeho příslušnost k národnostní menšině a úmyslně způsobil škodu na majetku poškozením dioptrických brýlí žalobce (prokázáno společným rozhodnutím Městské části , adresa, ze dne 17. 1. 2025, č. j. , Anonymizováno, ).7. Dne 14. 7. 2025 zaslal právní zástupce žalobce žalovanému výzvu k plnění, ve které žalobce požadoval náhradu nemajetkové újmy ve výši 25 000 Kč vzniklé v souvislosti s uvedeným útokem a vyzval žalovaného k dobrovolné úhradě této částky (prokázáno výzvou k plnění ze dne 14. 7. 2025). Výzva k plnění byla žalovanému zaslána doporučenou zásilkou na adresu , adresa, . Zásilka byla dne 15. 7. 2025 uložena, žalovaný si ji však ve stanovené úložní době nevyzvedl a byla vrácena odesílateli jako nevyzvednutá (prokázáno dodejkou a vrácenou poštovní zásilkou , Anonymizováno, ).8. Žalobce od 12. 11. 2025 dochází na pravidelné psychologické konzultace. Odbornou psychologickou pomoc vyhledal v souvislosti s fyzickým a verbálním napadením motivovaným národnostní nenávistí. V průběhu terapie uváděl přetrvávající úzkosti, pocity strachu a nejistoty, poruchy spánku, sníženou chuť k jídlu, problémy se soustředěním a negativní dopady incidentu na jeho osobní, pracovní a partnerské vztahy. Terapeutka rovněž zaznamenala narušení jeho pocitu bezpečí a doporučila pokračování v psychologické a terapeutické péči za účelem plné stabilizace psychického stavu (prokázáno potvrzením o docházení na terapii vystaveným organizací , právnická osoba, . dne 9. 6. 2026).9. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.10. Dne 5. 5. 2024 žalovaný ve vagonu metra mezi stanicemi Vysočanská a Kolbenova bez předchozího konfliktu slovně a následně i fyzicky napadl žalobce a jeho družku. Důvodem útoku byla skutečnost, že žalobce a jeho družka mezi sebou hovořili ruským jazykem. Žalovaný žalobce a jeho družku vulgárně urážel pro jejich ruskou národnost, kopal do jejich věcí a následně žalobce udeřil do obličeje, čímž poškodil jeho dioptrické brýle. Žalovaný úmyslně narušil občanské soužití hrubým jednáním vůči žalobci, úmyslně mu způsobil újmu z důvodu jeho příslušnosti k národnostní menšině a úmyslně způsobil škodu na jeho majetku. Za toto jednání byl žalovaný pravomocným rozhodnutím správního orgánu uznán vinným ze spáchání tří přestupků, a to dvou přestupků proti občanskému soužití a jednoho přestupku proti majetku. Žalobce v důsledku incidentu dlouhodobě pociťuje úzkosti, pocity ohrožení, poruchy spánku, zhoršenou schopnost soustředění, pocity strachu a nejistoty a obtíže v osobním a společenském životě. V souvislosti s těmito obtížemi vyhledal odbornou psychologickou pomoc a od listopadu 2025 dochází na pravidelnou terapii, přičemž terapeutka u něj zaznamenala přetrvávající psychické obtíže související s předmětným incidentem a doporučila pokračování terapeutické péče.11. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:12. Podle § 2956 občanského zákoníku vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části občanského zákoníku, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené , podezřelý výraz, , Anonymizováno, . Podle § 2957 občanského zákoníku musí být způsob a výše přiměřeného zadostiučinění určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné, zejména úmyslné způsobení újmy, újmy způsobené v důsledku diskriminace nebo obavy poškozeného z vážného poškození zdraví.13. Jednáním žalovaného došlo k zásahu do přirozených práv žalobce chráněných občanským zákoníkem, zejména do jeho lidské důstojnosti, cti, osobní integrity a soukromého života. Žalovaný žalobce bezdůvodně napadl na veřejném místě před dalšími cestujícími, a to výhradně z důvodu jeho národnosti a používání ruského jazyka. Soud považuje za významné, že útok nebyl pouze verbální, ale přerostl i do fyzického napadení žalobce. Současně bylo prokázáno, že jednání žalovaného v žalobci vyvolalo obavy o jeho vlastní bezpečnost i bezpečnost jeho družky a vedlo k dlouhodobým psychickým obtížím, pro něž musel vyhledat odbornou terapeutickou pomoc.14. Soud nepřisvědčil námitkám opatrovnice žalovaného, že vznik nemajetkové újmy nebyl dostatečně prokázán. Existence i intenzita zásahu do osobnostní sféry žalobce vyplývá nejen z pravomocného rozhodnutí o přestupku, které podrobně popisuje průběh útoku a jeho diskriminační motiv, ale i z předloženého potvrzení o probíhající psychoterapii, z něhož je zřejmé, že psychické následky útoku přetrvávají dlouhodobě.15. Při stanovení výše peněžitého zadostiučinění soud přihlédl zejména k tomu, že žalovaný způsobil újmu úmyslně, že motivem jeho jednání byla národnost žalobce, že útok proběhl na veřejném místě před dalšími osobami, že žalobce důvodně pociťoval obavu o své zdraví a bezpečnost a že následky útoku přetrvávaly ještě s časovým odstupem více než jednoho roku od incidentu. Současně soud přihlédl k tomu, že žalovaný neprojevil lítost nad svým jednáním ani se žalobci neomluvil. Soud proto dospěl k závěru, že přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu představuje peněžitá náhrada ve výši 25 000 Kč, kterou považuje za odpovídající povaze, závažnosti a trvání zásahu do práv žalobce.16. O požadovaném úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce prokázal, že žalovaného před zahájením řízení vyzval k dobrovolnému plnění výzvou ze dne 14. 7. 2025, kterou si žalovaný nepřevzal, ačkoliv se nacházela v jeho dispoziční sféře. Proto soud přiznal žalobci rovněž požadovaný zákonný úrok z prodlení od 6. 8. 2025 do zaplacení.17. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 zákona o.s.ř., neboť neshledal důvody pro její prodloužení.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 650 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 ve spojení s § 9a odst. 1, písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 000 Kč sestávající z částky 2 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.