9 C 215/2021-203 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení původně částky 217 519,17 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 112 574,64 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 32 169,24 Kč, úrokem ve výši 12,20 % ročně z částky 213 768,43 Kč od 20. 10. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 213 768,43 Kč od 20. 10. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byl pravomocně odsouzen na základě trestního příkazu Okresního soudu ve [obec] ze dne 9. 11. 2020 č. j. 3 T 149/2020-293 (dále též jen trestní příkaz) pro přečin úvěrového podvodu podle ustanovení § 211 odst. 1, odst. 4 tr. zákoníku ve formě účastenství jako pomocník podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. Žalobkyně se v rámci trestního řízení přihlásila s náhradou škody a byla odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalovaný jako samostatně výdělečně činná osoba pod obchodním názvem [celé jméno žalovaného], [IČO] vystavil na tiskopisu žalobkyně„ Potvrzení o výši pracovního příjmu“ potvrzení, že [jméno] [příjmení], narozen [datum] je od 6. 5. 2015 jeho zaměstnancem na pozici„ provozní“ a to v pracovním poměru na dobu neurčitou s průměrným čistým měsíčním příjmem za posledních pět měsíců ve výši 24 860 Kč. Na tiskopisu bylo výslovně uvedeno, že pracovní poměr musí trvat minimálně tři měsíce. Potvrzení o výši pracovního příjmu ze dne 3. 10. 2015 (dále též jen Potvrzení) předložil [jméno] [příjmení] dne 6. 10. 2015 žalobkyni a ta s ním na základě tohoto potvrzení uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které byl [jméno] [příjmení] od žalobkyně čerpán úvěr v celkové vyčerpané výši 280 000 Kč. [jméno] [příjmení] neplnil řádně a včas své povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru, zejména byl v prodlení s hrazením sjednaných splátek. Přesný průběh splácení úvěru je zřejmý z historického výpisu z úvěrového účtu, na který žalobkyně odkázala. Splatnost ze smlouvy o úvěru nastala dne 20. 9. 2021. Žalobkyně má nárok na úroky z prodlení v zákonné výši ze splatné jistiny úvěru. [jméno] [příjmení] poskytl žalobkyni vědomě nepravdivé údaje, na jejichž základě mu žalobkyně poskytla úvěr. Žalovaný jako podnikatel musel vědět nebo být minimálně srozuměn, že informace požadované v Potvrzení jsou pro žalobkyni stěžejní a to zejména z hlediska posouzení úvěruschopnosti klienta, kterou je žalobkyně povinna prověřovat. Bez přičinění žalovaného by žalobkyně s [jméno] [příjmení] smlouvu o úvěru neuzavřela a nevznikla by jí tak faktická škoda spočívající v neuhrazené jistině, ani škoda ve formě ušlého zisku odpovídající příslušenství. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí s argumentací, že jednak je nárok na náhradu škody promlčený a dále, že žalovaný byl sice odsouzen společně s [jméno] [příjmení], ten však spáchal přečin úvěrového podvodu ve formě přímého pachatelství. Žalovaný si chybně vyložil pojem pracovní poměr a jako laik nevěděl a ani nemohl vědět jaký je rozdíl mezi prací konanou mimo pracovní poměr a na pracovní poměr, a protože [jméno] [příjmení] u něj pracoval před uzavřením pracovního poměru v rámci dohody o provedení práce, pak celou věc bral tak, že u něho [jméno] [příjmení] působí již od května 2015. Žalovaný v Potvrzení uvedl pravdivě, že [jméno] [příjmení] je u něho zaměstnán od 6. 5. 2015, přičemž nikde v tomto bodě I. Potvrzení není stanoveno, že zaměstnání musí být ve formě pracovního poměru. [jméno] [příjmení] byl skutečně u žalovaného zaměstnán od 6. 5. 2015 na základě dohody o provedení práce z téhož dne a posléze od 17. 8. 2015 přímo navazoval pracovní poměr. V bodě II. Potvrzení žalovaný doplnil, že pracovní poměr je uzavřen na dobu neurčitou, což byla rovněž pravda. Termín„ zaměstnanecký poměr,“ který zákoník práce vůbec nedefinuje, je odlišný od termínu„ pracovní poměr.“ Dále žalovaný namítl, že i kdyby byl za škodu odpovědný, pak je nutno podle § 2915 odst. 2 občanského zákoníku rozhodnout podle účasti na škodlivém následku, když veškeré finanční prostředky obdržel [jméno] [příjmení], který pak porušil svou primární povinnost hradit splátky, takže účast žalovaného na vzniku škodlivého následku je minimální. 3. Žalobkyně podáním ze dne 14. 3. 2022 a 11. 4. 2022 vzala žalobu částečně zpět co do částky celkem 2 888,65 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že pohledávku za [jméno] [příjmení] přihlásila do insolvenčního řízení, které je proti němu vedeno a z tohoto insolvenčního řízení od podání žaloby obdržela po částech celkem 2 888,65 Kč. Usnesením ze dne 23. 5. 2022 č. j. 9 C 215/2021-117 bylo řízení částečně zastaveno co do této částky s příslušenstvím tam ve výroku I. uvedeným. 4. Trestním příkazem Okresního soudu ve [obec] ze dne 9. 11. 2020 č. j. 3 T 149/2020-293 bylo prokázáno, že žalovaný byl shledán vinným, že jako osoba samostatně výdělečně činná pod obchodním názvem [celé jméno žalovaného], [IČO], sídlem [adresa žalovaného], dne 3. 10. 2015 vystavil„ Potvrzení o výši pracovního příjmu“ a to na tiskopisu společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [adresa] [anonymizováno] [obec a číslo], který obsahuje předtištěné prohlášení„ Souhlasím s oprávněním [právnická osoba] ověřit si informace obsažené v tomto potvrzení. Za tímto účelem je banka oprávněna poskytnout mému zaměstnavateli údaje vztahující se k projednávanému úvěru/ručení“, ve kterém potvrdil, že [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem [adresa], je od 6. 5. 2015 jeho zaměstnancem na pozici„ provozní“, v pracovním poměru„ na dobu neurčitou“, s průměrným čistým měsíčním příjmem za posledních pět měsíců 24 860 Kč, když společnost [právnická osoba] v tomto„ Potvrzení pracovního příjmu“ požadovala nejméně tři měsíce trvání pracovního poměru, a současně v tomto potvrzení prohlásil, že se zaměstnancem není vedeno jednání o rozvázání jeho pracovního poměru, a dne 5. 10. 2015 tyto údaje stvrdil při telefonickém hovoru s pracovnicí společnosti [právnická osoba], ač tento pracovní poměr vznikl až dne 17. 8. 2015, tedy umožnil jinému opatřením prostředků, aby při sjednávání úvěrové smlouvy uvedl nepravdivé údaje a činem způsobil větší škodu, když [jméno] [příjmení] byl shledán vinným, že dne 6. 10. 2015 při podání žádosti o poskytnutí úvěru od společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], v pobočce na adrese [adresa], okres [okres], předložil:„ Potvrzení o výši pracovního příjmu“ ve kterém [celé jméno žalovaného], [IČO], sídlem [adresa žalovaného], jako osoba samostatně výdělečně činná, dne 3. 10. 2015 potvrdil, že [jméno] [příjmení] je od 6. 5. 2015 jeho zaměstnancem na pozici„ provozní“, v pracovním poměru„ na dobu neurčitou“, s průměrným čistým měsíčním příjmem za posledních pět měsíců 24 860 Kč, když společnost [právnická osoba] v tomto„ Potvrzení pracovního příjmu“ požadovala nejméně tři měsíce trvání pracovního poměru, ač uvedený pracovní poměr vznikl až dne 17. 8. 2015, a na základě tohoto nepravdivého údaje s ním dne 6. 10. 2015 společnost [právnická osoba] uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] kterou mu poskytla úvěr ve výši 280 000 Kč, který se zavázal splatit nejpozději do 20. 9. 2021 a to měsíčními splátkami ve výši 5 556 Kč, ze kterých uhradil postupně částku v celkové výši 119 817,32 Kč a společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], tak způsobil škodu ve výši nejméně 160 182,68 Kč, tedy při sjednávání úvěrové smlouvy uvedl nepravdivé údaje a činem způsobil větší škodu. Tímto jednáním žalovaný spáchal přečin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 4 tr. zákoníku ve formě účastenství jako pomocník podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku účinného od 1. 10. 2020. Žalovaný byl odsouzen k trestu specifikovanému v trestním příkazu, přičemž poškozená žalobkyně byla odkázána s požadavkem na náhradu škody v plném rozsahu na řízení ve věcech občanskoprávních. Trestní příkaz nabyl právní moci ve vztahu k žalovanému dne 24. 11. 2020. 5. Z listin založených v trestním spisu Okresního soudu ve [obec] sp. zn. 3 T 149/2020, a sice z protokolu o výslechu obviněného [jméno] [příjmení], z protokolu obviněného žalovaného a z dohody o provedení práce ze 6. 5. 2015 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] při svém výslechu vypověděl, že nevěděl, že pracovní poměr a práce na dohodu jsou rozdílné. Ve skutečnosti pracoval od 6. 5. 2015 a bral to jako jeden pokračující pracovněprávní vztah. Žalovaný vypověděl v pozici obviněného v podstatě totéž jako [jméno] [příjmení]. V dohodě o provedení práce ze 6. 5. 2015 byl [jméno] [příjmení] označen jako zaměstnanec, žalovaný jako zaměstnavatel, dále v článku I. dohody se zaměstnanec zavázal provést pro zaměstnavatele práci v pracovním poměru jako provozní a v článku III. bylo sjednáno, že pracovní poměr se uzavírá na dobu neurčitou. 6. Z formuláře označeného„ [spisová značka] o výši pracovního příjmu“ (č.l. 13) bylo zjištěno, že žalovaný jakožto zaměstnavatel podnikající pod [IČO] vyplnil do formuláře vytvořeného žalobkyní, že [jméno] [příjmení] jakožto žadatel o úvěr je u něho zaměstnán jako provozní od 6. 5. 2015, že pracovní poměr zaměstnance