1 C 41/2026-21 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, . Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše , částka, (v žalobě písemným nedopatřením uvedeno až do výše , částka, , ale se smlouvy a z odůvodnění žaloby vyplývá částka , částka, ) s možností postupného čerpání, přičemž první splátka byla splatná dne , datum, a konec kreditového rámce měl nastat dne , datum, . Smlouva byla uzavřena distančně, na základě žádosti žalovaného prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz. Žalobkyně poskytla úvěr na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , a to v jednotlivých platbách v celkové výši , částka, , jak je zřejmé z doplnění žaloby na výzvu soudu. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil službu „Presto“ za poplatek ve výši , částka, . Žalovaný úvěr řádně nesplácel, dle doplnění žaloby uhradil žalobkyni celkem částku , částka, , přičemž částky zaplacené žalovaným byly v souladu se smlouvou a VOP započítávány nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny. Žalobkyně po žalovaném požaduje částku ve výši , částka, skládající se z jistiny ve výši , částka, , poplatku za vyplacení tranše úvěru ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, a poplatku za službu „Presto“ ve výši , částka, . Dále žalobkyně požaduje po žalovaném částku ve výši , částka, představující smluvní pokutu za prodlení žalovaného. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, dle fikce doručení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Ze žalobních tvrzení a listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, distančním způsobem mezi žalovaným a žalobkyní (dále jen „Smlouva“) poskytla žalobkyně žalovanému na jeho bankovní účet č. , č. účtu, peněžní prostředky v celkové výši , částka, . Uvedené skutečnosti, tedy, že majitelem bankovního účtu je žalovaný a v daném období byly na tento účet převedeny peněžní prostředky v jednotlivých platbách potvrdila k dotazu soudu i , právnická osoba, . Sjednána byla ve Smlouvě pevná denní úroková sazba ve výši 1,066 %, datum splatnosti první denní splátky bylo stanoveno dne , datum, , datum splatnosti úvěru bylo stanoveno dne , datum, , celková výše poplatku za vyplacení tranše úvěru byla stanovena ve výši 0.125894843333333 % z čerpané částky. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, je ve smlouvě uvedena ve výši 54,15 %. Žalovaný splatil dle sdělení žalobkyně celkem částku , částka, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobkyně informovala žalovaného emailem ze dne , datum, o prodlení s úhradou nejstarší splátky v délce 92 dnů s tím, aby dluh okamžitě uhradil, a současně v tomto emailu žalobkyně v souladu s čl. XIII Smlouvy vypověděla Smlouvu, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Podle čl. XII bodu 6.1 smlouvy je žalovaný povinen platit poplatek ve výši , částka, , za expresní vyplacení tranše – službu „Presto“, v případě, že tuto službu aktivoval, a tento poplatek je podle čl. XII bodu 6.6 splatný rovnoměrně v rámci denních splátek do konce doby platnosti kreditního rámce a každá jeho část je splatná s každou denní splátkou vypočtenou ode dne následujícího po dni vyplacení tranše, ke které se vztahuje. E-mailem ze dne , datum, žalobkyně informovala žalovaného o vypovězení smlouvy z důvodu prodlení žalovaného s úhradou pravidelných denních splátek, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Podle čl. VIII odst. 8 Smlouvy požaduje žalobkyně po žalovaném v případě prodlení smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně které je žalovaný v prodlení, přičemž žalobkyně uplatňuje nárok na smluvní pokutu po žalovaném pouze za prvních 90 dní, tj. od , datum, do , datum, . Dne , datum, se tak žalovaný dostal do prodlení s úhradou celého úvěru ve výši , částka, skládající se z jistiny ve výši , částka, , poplatku za vyplacení tranše úvěru ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, a poplatku za službu „Presto“ ve výši , částka, . Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky, sepsanou dne , datum, , a to do tří dnů.5. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava s názvem „Korunové úvěry poskytnuté bankami domácnostem v ČR – nové obchody“, soud zjistil, že Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR činila na spotřebitelský úvěr v březnu 2025 výši 8,16 %. Předpokládaná výše RPSN činí dle Smlouvy výši 54,15 %, tj. RPSN uvedená ve smlouvě je téměř 7krát vyšší. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.8. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.12. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 86 zákona odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 86 zákona odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplýv