Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se po žalované domáhala zaplacení resp. částky , částka, s příslušenstvím, a to konkrétně dlužné jistiny ve výši , částka, , představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši , částka, a částkou ve výši , částka, zaplacenou žalovanou na tuto jistinu, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , úroků z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, dále dlužné jistiny ve výši , částka, , představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši , částka, a částkou ve výši , částka, zaplacenou žalovanou na tuto jistinu, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , úroků z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, to vše z titulu bezdůvodného obohacení s tím, že předmětná pohledávka byla na žalobkyni postoupena, a to s účinností ke dni , datum, , o čemž žalovanou informovala dopisem z téhož dne. Dne , datum, byla žalované zaslána předžalobní výzva k uhrazení dlužné částky do , datum, . Žalovaná po postoupení pohledávky ničeho neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalované doručena dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého bydliště uvedenou v centrální evidenci obyvatel, která koresponduje s adresou žalované uvedenou v žalobním návrhu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností ke dni , datum, , vyplývá, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávek vyrozuměn dopisem ze dne , datum, .5. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.6. Původní věřitel, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále také jen „právní předchůdce žalobkyně“), poskytla žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, téhož dne v hotovosti , částka, . Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni za poskytnutý úvěr poplatek ve výši , částka, představující součet úroku ve výši , částka, , částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši , částka, a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, (částka za komfortní poskytnutí a splácení činí , částka, a částka za flexibilní splácení činí , částka, ). Dále žalovaná podpisem přistoupila i k volitelnému doplňkovému pojištění ve výši , částka, . Celkovou částku ve výši , částka, , která odpovídá součtu poskytnuté zápůjčky, poplatku a pojistného, respektive částka ve výši , částka, při snížení o částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení a/nebo doplňkové pojištění, se žalovaná zavázal uhradit v hotovosti ve 21 měsíčních splátkách po , částka, , poslední splátka ve výši , částka, . Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, (dále jen „RPSN“), je ve smlouvě uvedena ve výši 141,97 %, smluvní úroková sazba ve výši 86,00 %. Jak vyplývá z předložených listinných důkazů, žalovaná zaplatila celkem částku ve výši , částka, .7. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou poskytla právní předchůdkyně žalované téhož dne v hotovosti , částka, . Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni za poskytnutý úvěr poplatek ve výši , částka, představující součet úroku ve výši , částka, , částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši , částka, a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, (částka za komfortní poskytnutí a splácení činí , částka, a částka za flexibilní splácení činí , částka, ). Dále žalovaná podpisem přistoupila i k volitelnému doplňkovému pojištění ve výši , částka, . Celkovou částku ve výši , částka, , která odpovídá součtu poskytnuté zápůjčky, poplatku a pojistného, respektive částka ve výši , částka, při snížení o částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení a/nebo doplňkové pojištění, se žalovaná zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po , částka, , poslední splátka ve výši , částka, . Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, (dále jen „RPSN“), je ve smlouvě uvedena ve výši 141,56 %, smluvní úroková sazba ve výši 86,00 %. Jak vyplývá z předložených listinných důkazů, žalovaná zaplatila celkem částku ve výši , částka, .8. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v říjnu 2022 činila 9,69 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ), tj. v daném případě 29,07 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ve výši 86,00 % tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v říjnu 2022 téměř 9krát. RPSN dle databáze ARAD, sestava 1193, činila v říjnu 2022 u spotřebitelských úvěru výše 10,17 %. Ve Smlouvě o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, je RPSN stanovena ve výši 141,56 %, tj. téměř 14krát více.9. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v únoru 2023 činila 9,54 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ), tj. v daném případě 28,62 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ve výši 86,00 % tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v únoru 2023 více jak 9krát. RPSN dle databáze ARAD, sestava 1193, činila v únoru 2023 u spotřebitelských úvěru výše 10,02 %. Ve Smlouvě o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, je RPSN stanovena ve výši 141,97 %, tj. téměř 14,2krát více.10. Žalovaná uhradila z poskytnuté jistiny ve výši , částka, celkem , částka, , tj. zbývá k úhradě z této jistiny částka ve výši , částka, . Z poskytnuté jistiny ve výši , částka, uhradila žalovaná celkem , částka, , tj. zbývá k úhradě z této jistiny částka ve výši , částka, . Žalobkyně požaduje po žalované uhrazení dlužných částek spolu s příslušenstvím z důvodu bezdůvodného obohacení. Konkrétně požaduje žalobkyně po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím jistiny ve výši , částka, , představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši , částka, a částkou ve výši , částka, zaplacenou žalovanou na tuto jistinu, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , úroků z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, dále dlužné jistiny ve výši , částka, , představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši , částka, a částkou ve výši , částka, zaplacenou žalovanou na tuto jistinu, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , úroků z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši , částka, představuje zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny od , datum, do , datum, . Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši , částka, představuje zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny od , datum, do , datum, . Předžalobní výzvou k plnění ze dne , datum, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do , datum, , přičemž v poskytnuté lhůtě ničeho neuhradila. Jak vyplývá ze žaloby, žalobkyně požaduje vydání dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení a náhradu nákladů řízení.11. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.17. Podle § 2991 odst. 2. o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že původní věřitel poskytl žalované dne , datum, částku ve výši , částka, a dne , datum, částku ve výši , částka, , aniž by k obdržení takového plnění byla žalovaná oprávněna. Žalovaná z částky ve výši , částka, uhradila celkem , částka, a z částky ve výši , částka, uhradila celkem , částka, . Soud tak dospěl k závěru, že žalovaná plnění ve výši , částka, , představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši , částka, a částkou ve výši , částka, zaplacenou žalovanou na tuto jistinu, a plnění ve výši , částka, , představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši , částka, a částkou ve výši , částka, zaplacenou žalovanou na tuto jistinu, obdržela bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., a je tak ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. povinna vydat, oč se bezdůvodně obohatila. Jelikož žalovaná dosud bezdůvodné obohacení zcela nevydala, shledal soud žalobu důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni, na kterou byla předmětná pohledávka postoupena (viz výše), částku ve výši , částka, a částku ve výši , částka, vše spolu s úrokem z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Den prodlení byl v souladu s předžalobní výzvou ze dne , datum, stanoven jako den následující po dni, do kterého měla žalovaná dlužnou částku uhradit, tj. do , datum, . V souladu s § 57 odst. 2 o. s. ř. připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. V daném případě , datum, připadlo na sobotu, konec lhůty k zaplacení dlužné částky je tak v pondělí , datum, , a žalovaná je povinna k zaplacení zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího, tj. od , datum, . O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.19. Žalobkyně sice požadovala po žalované zaplacení dlužných částek z titulu bezdůvodného obohacení, nicméně žádala o přiznání kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení z dlužných částek ode dne stanoveného ve smlouvách uzavřených mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou a zákonných úroků z prodlení z dlužných částek ode dne následujících po dni, kdy bylo žalované oznámeno postoupení pohledávek z právní předchůdkyně žalobkyně na žalovanou. S tímto názorem žalobkyně se však soud neztotožnil, když s ohledem na skutečnost, že sama žalobkyně požaduje zaplacení dlužných částek z titulu bezdůvodného obohacení, nelze ke smlouvám o spotřebitelském úvěru uzavřených mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou přihlížet, rovněž nelze v daném případě zákonný úrok z prodlení přiznat žalobkyni z dlužných částek na základě oznámení o postoupení pohledávek.20. Nad rámec soud uvádí, že uvedené smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalované by soud shledal absolutně neplatné i pro zjevný rozpor s dobrými mravy podle § 588 o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, jako nebankovní instituce, poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům. Ujednání o poplatku tak soud v kontextu shora uvedeného shledává absolutně neplatné. Soud se poté zabýval tím, zda neplatnost poplatku způsobuje neplatnost celé smlouvy o úvěru či nikoli. Soud konstatuje, že předmětem podnikání žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, je poskytování spotřebitelských úvěrů a jednou z podmínek uzavření samotné smlouvy o úvěru tak byla skutečnost, že žalovaný bude akceptovat i výši úroku včetně poplatků, v opačném případě by totiž k uzavření smlouvy o úvěru vůbec nedošlo. Bez smlouvy o úvěru by nemohlo být sjednáno ani doplňkové pojištění. S ohledem na vše uvedené tak soud dospěl k závěru, že shora uvedené smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jsou absolutně neplatné. Lze odkázat i na judikaturu Ústavního soudu, ze které vyplývá, že dlužníci by měli splácet jen takové dluhy, které je třeba považovat za dluhy řádné, „aby nedocházelo ke zneužívání tísně chudých lidí a překračování mezí slušnosti, tedy k nemravnému obchodu s chudobou“ (viz např. bod 44. odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. I. ÚS 3308/16). Dále lze zmínit nálezy Ústavní soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4084/12, a ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 199/2011, dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní, přičemž samotný smluvní úrok je ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , sjednaný neplatně v rozporu s dobrými mravy.21. Pro úplnost soud konstatuje, že k výzvě soudu ze dne , datum, č. j. , spisová značka, žalobkyně doplnila v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru svá tvrzení týkající se úvěruschopnosti žalované a předložila k tomu adekvátní důkazy (podání ze dne , datum, ).22. S ohledem na výše uvedené soud žalobu ve zbývajícím rozsahu, představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , úrok z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , úrok z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.23. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, resp. nebyla úspěšná jen ve vztahu k částečnému příslušenství pohledávky, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tedy v částce , částka, . Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokáta za tři úkony po , částka, podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po , částka, podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z obou zmíněných částek ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť advokát prokázal, že je plátcem DPH, a dále zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, . Podle § 149 odst. 1 je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.24. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení se soud řídil ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. jednoznačně naplňuje. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 3923/11, kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení. Žalobkyně napříč krajem opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, , podmínky pro užití § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. jsou tak kumulativně splněny.