8 C 13/2026-19 – Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu , adresa, -město domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovaná, uzavřely dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly rovněž Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě shora uvedené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši , částka, , jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, , s úrokovou sazbou ve výši 12,75 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, (poplatek). Žalovaná se zavázala celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) uhradit v hotovosti ve 21 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na den , datum, . Žalovaná neplnila smluvní podmínky řádně a včas a dostala se do prodlení s úhradou dlužné částky Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne , datum, . Žalovaná uhradila celkem částku ve výši , částka, . Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno doporučeně zaslaným dopisem. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou uhrazeno ničeho. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalované předžalobní výzvu k plnění. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků ve výši , částka, počítaných z dlužné jistiny ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, počítaných z dlužné jistiny ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, , úroků ve výši 12,75 % ročně jdoucích z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucích z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalované předžalobní výzvu k plnění.2. Usnesením ze dne , datum, , č. j. EPR , č. účtu, -5, vyslovil Okresní soud , adresa, -město svou místní nepříslušnost a postoupil věc zdejšímu soudu.3. Žalovaná se k věci nevyjádřila.4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Provedenými důkazy dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva nazvaná jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě, které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se oproti tomu zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, představujícím úrok ve výši , částka, , poplatek za zpracování úvěru ve výši , částka, a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, . Dále si žalovaná sjednala i doplňkové pojištění ve výši , částka, . Celková částka, kterou měla žalovaná uhradit v celkem , hodnota, měsíčních splátkách po , částka, (poslední splátka činila , částka, ), tak činila , částka, . Roční procentní sazbu nákladů (tzv. RPSN) ve výši 13 780 % soud zjistil rovněž z úvěrové smlouvy. Z tabulky umoření (transakční výpis) bylo zjištěno, že dne , datum, žalovaná uhradila částku ve výši , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem právní předchůdkyně žalobkyně z téhož dne. Právní zástupkyně žalobkyně zaslala žalované dne , datum, předžalobní výzvu.6. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti.7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.13. Soud má za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z. Žalobkyně je tak aktivně věcně legitimována k vedení sporu.14. Soudem bylo vzato za prokázané, že dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou smlouvu, jejímž předmětem byla povinnost předat finanční prostředky oproti povinnosti tyto prostředky spolu s poplatky uhradit sjednanými úplatami. Smlouva byla označena jako smlouva o spotřebitelském úvěru. Ke shora uvedenému soud uvádí, že teorie procesního práva zastává v souladu s § 79 o. s. ř. zcela jednoznačný závěr o tom, že tzv. „právní důvod žaloby“ není žalobce povinen v návrhu uvádět. Vylíčení rozhodných skutečností jako jedna z podstatných náležitostí žaloby slouží k vymezení předmětu řízení po stránce skutkové, nikoliv právní. Právní posouzení věci a aplikace příslušných předpisů na žalobcem vymezený skutek, jehož existenci je však povinen prokázat soudu navrženými, označenými, důkazy, je věcí samotného nalézacího soudu. Soud tak není vázán právním hodnocením uváděným stranami sporu. Nadto soud jednání posuzuje dle jeho obsahu, nikoliv dle jeho označení (§ 555 o. z.).15. V daném případě bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem byl závazek předat žalované finanční částku, tedy „zastupitelnou“, druhově určenou věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků měla žalovaná poskytnout úhradu, kdy plnit měla ve splátkách, přičemž takto následně vrátí jak poskytnuto