13 C 156/2021-33 — Okresní soud Plzeň-město

1 Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba] (dále jen„ poskytovatel úvěru“) se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě jí poskytla úvěr ve výši [částka], žalovaná však svým povinnostem ze smlouvy řádně nedostála a své dluhy vůči poskytovateli úvěru splnila toliko zčásti. Na základě smlouvy ze dne [datum] postoupil poskytovatel úvěru pohledávku za žalovanou žalobkyni. [příjmení] 6 000 představuje jistinu poskytnutého úvěru. Na příslušenství vymáhané pohledávky požadovala žalobkyně 18,87 % roční úroky z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], 8,25 % roční úroky z prodlení z téže částky za totéž období ve výši [částka] a 18,87 % roční úroky a 8,25 % roční úroky z prodlení z téže částky od [datum] do zaplacení. 2 Žalovaná se k žalobě, jež jí byla doručena uložením s účinky ke dni [datum] (viz obálku na č.l. 16 spisu a sdělení na č.l. 17 spisu), nevyjádřila. 3 Soud ve věci konal jednání dne [datum]. Zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, o jeho odročení nepožádal. Žalovaná, jíž bylo vyrozumění o přesunutí jednání na tento termín doručeno uložením s účinky ke dni [datum] (viz obálku na č.l. 21 spisu a sdělení na č.l. 23 a 25 spisu), se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud však dospěl k závěru, že ve věci je možno rozhodnout na základě obsahu spisu, a proto věc při tomto jednání projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. 4 Odvolání proti tomuto rozsudku není přípustné, a proto je jeho odůvodnění omezeno na náležitosti uvedené v § 157 odst. 4 o.s.ř. 5 Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: a) Dne [datum] mezi sebou poskytovatel úvěru a žalovaná uzavřeli písemnou smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] jíž se poskytovatel úvěru zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] na úrok 32,15 % ročně; žalovaná úvěr v hotovosti převzala a zavázala se jej a v souvislosti s ním též úrok ve výši [částka], administrativní poplatek ve výši [částka] a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] zaplatit poskytovateli úvěru v místě svého bydliště v hotovosti v 60 týdenních splátkách po [částka], a to pod smluvní pokutou ve výši 0,1 % z dlužné částky denně; žádné sankce pro případ, že by byla porušena poskytovatelem úvěru, smlouva nestanoví. Poplatek za zaslání písemné upomínky byl sjednán ve výši [částka] s tím, že maximální počet zpoplatněných upomínek bude činit 12, a poplatek za osobní upozornění na prodlení byl sjednán ve výši [částka] s tím, že maximální počet zpoplatněných osobních upozornění bude činit 12; pro případ, že žalovaná neuhradí ani částečně svůj aktuální dluh po splatnosti, byla sjednána náhrada nákladů za předání spisu žalované do správy oddělení vymáhání pohledávek ve výši [částka]. Úroková sazba spotřebitelských úvěrů poskytovaných tehdy bankami činila zhruba 8 % ročně. b) Po uzavření smlouvy zaplatila žalovaná na svůj dluh různými platbami celkem [částka], přičemž poslední platbu provedla dne [datum]. Na základě smlouvy ze dne [datum] poskytovatel úvěru postoupil své pohledávky vůči žalované z úvěrové smlouvy žalobkyni. c) Přípisem ze dne [datum] zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dluhu ze smlouvy v celkové výši [částka] do [datum]. Výzva byla žalované odeslána poštou na její adresu uvedenou ve smlouvě dne [datum]. 6 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. 7 Podle § 2395 obč. zák. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8 Podle § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9 Podle § 2991 odst. 1 a 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10 Podle § 2999 odst. 1 obč. zák. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. 11 Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12 Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13 V souzené věci mezi sebou poskytovatel úvěru a žalovaná uzavřeli smlouvu, v níž se poskytovatel úvěru zavázal poskytnout žalované úvěr a žalovaná se zavázala úvěr ve sjednané lhůtě vrátit. Tuto smlouvu soud právně posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. obč. zák. Kdyby byla tato smlouva platná, vznikla by z ní poskytovateli úvěru povinnost poskytnout žalované úvěr a žalované by vznikla povinnost úvěr poskytovateli úvěru vrátit a zaplatit úrok a další sjednané platby. 14 Soud je však nucen konstatovat, že předmětná smlouva platná není. Úrok a dále administrativní poplatek a odměna za hotovostní inkaso splátek, plnící rovněž funkci úroku, činí celkem [částka]; při jistině ve výši [částka] a při sjednaném trvání úvěru 60 týdnů představují tyto částky úrok v sazbě 69,66 % ročně, téměř devítinásobně přesahující tehdy obvyklou sazbu úroků ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami, činící zhruba 8 % ročně. Pro případ porušení smlouvy žalovanou byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, pro případ porušení smlouvy poskytovatelem úvěru však žádná sankce sjednána nebyla. Dále byl sjednán poplatek za zaslání písemné upomínky ve výši [částka] s tím, že maximální počet zpoplatněných upomínek bude činit 12, a poplatek za osobní upozornění na výši nedoplatku ve výši [částka] s tím, že maximální počet zpoplatněných osobních návštěv bude činit 12; pro případ, že žalovaná neuhradí ani částečně svůj aktuální dluh po splatnosti, byla sjednána náhrada nákladů za předání spisu žalované do správy oddělení vymáhání pohledávek ve výši [částka]. 15 Vyjádřeno konkrétními čísly to znamená, že v případě nezaplacení žádné splátky žalovanou po uzavření smlouvy dává smlouva poskytovateli úvěru ke dni splatnosti poslední splátky, tedy ke dni [datum], právo minimálně na jistinu ve výši [částka], úrok ve výši [částka], administrativní poplatek ve výši [částka], odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], smluvní pokuty z jednotlivých splátek vždy ode dne následujícího po splatnosti každé z nich do [datum] v celkové výši [částka], poplatky za upomínky [částka] x [částka] = [částka], poplatky za osobní upozornění na prodlení [částka] x [částka] = [částka], náhradu nákladů za předání spisu žalované do správy oddělení vymáhání pohledávek ve výši [částka] a úroky z prodlení z jednotlivých splátek vždy ode dne následujícího po splatnosti každé z nich do [datum] v celkové výši [částka], celkem tedy na částku [částka], více než čtyřnásobně přesahující jistinu úvěru. Tyto podmínky jsou natolik extrémní, že činí smlouvu jako celek podle § 588 obč. zák. absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Zda poskytovatel úvěru při uzavírání smlouvy splnil povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, však soud nezkoumal, neboť porušení této povinnosti má podle § 87 odst. 1, věty druhé, zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, za následek pouze relativní neplatnost smlouvy a ta nebyla v souzené věci namítnuta. Názor, že se nejedná o neplatnost relativní, nýbrž absolutní, je v přímém rozporu s jednoznačným zněním zákona, je projevem neúcty k psanému právu a soud jej odmítá. 16 Vztahy ze smlouvy soud vzhledem k její absolutní neplatnosti vypořádal podle ustanovení o bezdůvodném obohacení spočívajícím v přijetí plnění bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 obč. zák. Žalovaná na základě smlouvy fakticky (reálně) obdržela částku [částka] a poskytovateli úvěru fakticky (reálně) vrátila [částka], takže na jistině dosud dluží