25 C 251/2021-59 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 31 337 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě z částky 31 337 Kč od [datum] do zaplacení, dále částku 11 002 Kč a úrok ve výši 95,89 % ročně z částky 24 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 113 299 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut téhož dne úvěr ve výši 24 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši efektivní úrokové sazby 151,57 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po 2 033 Kč, splatných k 20. dni každého měsíce, počínaje měsícem listopad 2019. Součástí splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr v měsíční výši 66 Kč. Žalovaná při podpisu smlouvu zároveň podepsala přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry. Schopnost žalované řádně hradit poskytnutý úvěr byla ze strany žalobce prověřena. Žalovaná neuhradila ničeho. Žalobci vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč (499 Kč za každou splátku, u níž se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů), přičemž dané právo na zaplacení pokuty vzniklo u splátek [číslo]. Žalobci rovněž vzniklo právo i na úhradu smluvních pokut dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 400 Kč (200 Kč za každou splátku, u níž se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů), dané právo vzniklo u splátek [číslo]. V důsledku prodlení žalované došlo automaticky k zesplatnění celé zápůjčky (bod 6.3 smluvních ujednání), k zesplatnění došlo ke dni [datum]. Dle bodu 6.4 smluvních ujednání se veškeré nezaplacené původní splátky úvěru včetně úroků staly součástí nové jistiny, nová jistina činila částku 29 741,59 Kč, kterou byla žalovaná povinna uhradit v den zesplatnění. Žalobci dále vzniklo právo na úhradu úroku z prodlení z nové jistiny. Protože žalovaná ani po zesplatnění úvěru nezaplatila dlužnou částku, vzniklo žalobci právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne [datum] až do úplného zaplacení, kterou omezil datem vyhotovení žaloby a vyčíslil částkou 11 002 Kč. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Listiny jí byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu zapsanou v Centrální evidenci obyvatel ČR. K jednání soudu, ke kterému byli účastníci řádně předvoláni, se žalovaná bez omluvy nedostavila, soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 24 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 151,57 % ročně (celkem 94 416 Kč) ve 48 měsíčních splátkách po 2 033 Kč, které byly splatné do 20. dne kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byl úvěr vyplacen. V článku VI. této smlouvy účastníci upravili smluvní pokuty, kdy dle bodu 6.1 činila smluvní pokuta 499 Kč za každou splátku, u níž se ocitl klient v prodlení o délce 30 dnů, podle bodu 6.2 smlouvy byla sjednána další smluvní pokuta v částce 200 Kč za každou splátku, u níž se klient ocitl v prodlení s úhradou o délce 15 dnů. Pro případ prodlení o délce 65 dnů bylo v článku 6.3 téže smlouvy sjednáno automatické zesplatnění úvěru s tím, že ke dni zesplatnění se celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny, kterou je klient povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou nové jistiny úvěru, vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení (návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru, předsmluvní formulář, výpis záznamu z registru [příjmení] a hodnocení klienta, prohlášení klientů – informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru a splátkový kalendář). Žalobce žalované oznámil schválení vyplacení úvěru ve výši 24 000 Kč dopisem ze dne [datum] (zmíněný dopis včetně dodejky). Z dokladu o vyplacení úvěru vyplývá, že k vyplacení částky 24 000 Kč došlo dne [datum]. Z karty klienta vyplývá, že žalovaná neuhradila žádnou splátku. Účastníci dále dne [datum] uzavřeli dohodu o pojištění schopnosti žalované splácet úvěr, jež činila přílohu 1 k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru. V ní se strany dohodly, že žalovaná bude za pojištění (pojištění smrti, invalidity třetího stupně a pracovní neschopnosti, závažných onemocnění a ztráty zaměstnání) hradit za pojištění měsíčně částku 66 Kč. Žalovaná připojila téhož dne svůj podpis i na přihlášce do pojištění – skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry. Dané pojištění vycházelo z pojistného produktu společnosti [právnická osoba] a [obec] pojišťovna [právnická osoba] (příloha [číslo] k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru – pojištění schopnosti splácet úvěr, přihláška do pojištění a informační dokument o pojistném produktu). Z následujících listin, které žalobce soudu předložil a jež se týkaly majetkové a výdělkové situace žalované, je patrné, že žalobce zkoumal před uzavřením předmětné smlouvy úvěruschopnost žalované. Z oznámení ČSSZ je zřejmé, že od ledna roku 2019 činil invalidní důchod 3. stupně žalované částku 11 129 Kč, v registru [příjmení] má zapsán dluh po splatnosti ve výši 3 046 Kč. Žalobce vyhotovil jednotlivé upomínky ([datum] a [datum]), v nichž žalovanou upozornil na možnost okamžitého zesplatnění úvěru. Žalobce oznámil žalované dopisem ze dne [datum], že došlo k okamžitému zesplatnění všech jejích závazků a vyzval ji k okamžité úhradě částky 31 337 Kč (zmíněné dopisy z uvedených dnů). Žalobce dále předložil vyjádření znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [příjmení] k problematice úročení pohledávek. Znalec se v něm zabýval nominální a efektivní úrokovou sazbou, jejich výpočty (zmíněné vyjádření). Ani přes výzvu ze dne [datum] nebylo v řízení zjištěno, že by žalovaná dlužnou částku žalobci doplatila (předžalobní výzva včetně podacího archu). 4. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 5. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 6. Podle ust. § 1796 o.z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je ke vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. 7. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli ve smyslu ust. § 2395 a násl. o.z. smlouvu o úvěru. Při hodnocení platnosti této smlouvy soud přihlédl k výše citovaným zákonným ustanovením. Podle ust. § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takového právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o.z.). Pod sankcí absolutní neplatnosti je třeba posoudit i smlouvu, při jejímž uzavření někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany, když majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Takové jednání vykazuje znaky lichvy, jež nemůže požívat právní ochrany. Soud nepřehlédl, že žalovaná měla kromě poskytnutých peněžních prostředků ve výši 24 000 Kč vrátit celkem částku 94 416 Kč (za 48 měsíců), sjednaný úrok tak téměř trojnásobně přesahoval zapůjčenou jistinu. V případě prodlení pak nastupovaly další sankce, jež žalobce vyčíslil částkou 998 Kč, 400 Kč a 11 002 Kč Tyto částky jsou v hrubém nepoměru k výši poskytnutých jistiny a doby splácení. 9. Obdobnou problematikou se zabýval i Krajský soud v Plzni např. v rozsudku ze dne 9. 10. 2018 č.j. 64 Co 247/2018, vycházeje přitom z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (viz níže). I v posuzované věci lze aplikovat judikaturní závěry, jež byly vysloveny při hodnocení smluv uzavřených za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obča