13 C 278/2023-39 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou – návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 524,63 Kč z příslušenstvím, které je představováno smluvním úrokem a úrokem z prodlení a dále náklady řízení. Žalobkyně odůvodňuje svůj nárok tím, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí je také předpis splátek, který tvoří její přílohu [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data poslední řádné splátky dle smlouvy a dle předpisu splátek dne [datum] se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok v pevné výši 1 444 Kč. Žalovaná se dále zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím úvěru jak při jeho sjednávání, tak i poté, v době trvání smluvního vztahu. Žalovaná se zavázala zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč. Veškeré úhrady za služby byly sjednány na první straně smlouvy. Celkovou dlužnou částku ve výši 27 888 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč Poslední splátku tak byla povinna uhradit nejpozději do [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne [datum] ve výši 1 000 Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině úvěru 3 949,13 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 112,35 Kč, úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 1 815,36 Kč, úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 344,28 Kč, úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 666,87 Kč. Na dlužnou částku nebylo následně ze strany žalované ničeho zaplaceno. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalované řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve smlouvě, tj. k [datum], úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 3 949,13 Kč od [datum] dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 15,00% ročně. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 8,5% ročně. V důsledku porušení smluvních povinností žalované hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně rovněž právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve smlouvě. Tato smluvní pokuta byla uplatněna žalobkyní ve výši 5 636,64 Kč. 2. Právní předchůdce žalobkyně jí postoupil svou pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalované oznámeno právním předchůdcem žalobkyně dopisem ze dne [datum]. V řízení sice nebylo prokázáno, že by oznámení o postoupení pohledávky bylo reálně žalované doručeno, ale tato skutečnost nemá s ohledem na ustálenou judikaturu vliv na platnost či účinky postoupení pohledávky. Skutečnost, že dlužníku nebylo řádným způsobem oznámeno postupitelem, či prokázáno postupníkem postoupení pohledávky má vliv toliko na zachování možnosti dlužníka plnit dluh původnímu věřiteli. Ze skutečnosti uvedených v podané žalobě vyplývá, že dlužník v době po postoupení pohledávky neplnil ani právnímu předchůdci žalobkyně, takže skutečnost, zda se žalovaný reálně o postoupení pohledávky dozvěděl, nemá vliv na posouzení aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení. 3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, které se konalo dne [datum]. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila, ani se bez omluvy nedostavila k ústnímu jednání. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že uplatněný nárok je důvodný jen částečně. Právní vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným je třeba posuzovat jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, tedy právní vztah upravený jednak § 2395 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a jako lex specialis pak zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle ust. § 2 odst. 1, z. [číslo] je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Vůle stran vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] jednoznačně směřovala k uzavření smlouvy o úvěru, když právní předchůdce žalobkyně v tomto právním vztahu vystupoval v pozici podnikatele, žalovaná v pozici spotřebitele a smyslem zkoumaného vztahu bylo poskytnout žalované úvěr za finanční odměnu pro žalobkyni. 5. Soud nejprve zkoumal, zda byla smlouva o úvěru ze dne [datum] uzavřena platně a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo. Právní předchůdce žalobkyně podle názoru soudu dostála své povinnosti podle ust. § 86, z.č. 257/2016 Sb. a prověřil úvěruschopnost žalované. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany právního předchůdce žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované. Z výše uvedeného měl právní předchůdce žalobkyně za to, že volné zdroje ke splácení jsou u žalované dostatečné. Na základě získaných informací dospěl právní předchůdce žalobkyně k závěrům, že zde nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splatit poskytnutý úvěr, a proto byla ze strany právního předchůdce žalobkyně smlouva o úvěru s žalovanou uzavřena, přičemž tento závěr je v souladu se skutečnostmi zjištěnými soudem na základě provedeného dokazování. <i>6. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 9. Podle ust. § 580, občanského zákoníku je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu, pokud to smysl či účel zákona vyžaduje. Primárně se v případě smluvních ujednání, která jsou v rozporu s dobrými mravy, jedná o neplatnost relativní, které se musí smluvní strana dovolat. Výjimkou tvoří neplatná právní jednání, která se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu ust. § 588, občanského zákoníku O této absolutní neplatnosti lze v případě posuzování smlouvy o spotřebitelském úvěru tehdy, pokud byly sjednány úroky velmi excesivní, jejichž výše se příčí dobrým mravům. V posuzovaném případě soud také zdůrazňuje ust. § 76 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb., podle kterého má právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru povinnost jednat s žalovanou čestně, transparentně a při zohlednění jejích práv a zájmů. Jednání v rozporu s touto povinností žalobkyně je podle názoru soudu jednáním narušujícím veřejný pořádek. Ve smlouvě předložené právním předchůdcem žalobkyně žalované je sice uvedeno, že jistina úvěru ve výši 15 000 Kč se úročí pevným úrokem ve výši 1 444 Kč za celou dobu splácení úvěru, ale zároveň je však ujednáno i žalobkyní tvrzeno, že žalovaná měla za poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč uhradit poplatek ve výši 7 350 Kč, za náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a náklady za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2 700 Kč Tyto poplatky nelze chápat jinak, než jako úrok, protože se jedná o cenu peněz zapůjčených žalované právním předchůdcem žalobkyně v rámci jeho podnikatelské činnosti. Jde tedy o zisk poskytovatele úvěru. Doba sjednaná pro vrácení zápůjčky byla dle smlouvy 14 měsíců. [ulice] úroková sazba posuzovaného úvěru by tak byla 73,65 %. To je sazba zjevně nepřiměřená a dobrým mravům se příčící. Kromě toho uvedl právní předchůdce žalobkyně žalovanou při sjednávání smlouvy o úvěru v omyl, když tvrdí, že úvěr je úročen pevnou částkou 1 444 ročně, ačkoli za její poskytnutí žádá poplatek, tedy v podstatě skrytý úrok, ve výši podstatně vyšší. Situace, kdy poskytovatel úvěru má podle smlouvy získat za 14 měsíců poskytnutí úvěru čá