13 C 313/2023 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 728,77 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně Smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 9 817 Kč, s úrokovou sazbou dle tvrzení žalobkyně ve výši 23,79 % ročně, a částku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 851 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, úroku a poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 65 týdeních splátkách po 495 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne , datum, . Ke dni , datum, provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 13 728,77 Kč a dlužný poplatek částku 13 990,43 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se podle žalobních trvzení neuhrazená jistina ve výši 13 727,77 Kč dále úrokem ve výši 23,79 % ročně sjednaným na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od , datum, , tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně měl v souladu s čl. 6.6. smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku , právnická osoba, Kč.2. Právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku za žalovanou žalobkyni smlouvou ze dne , datum, a o postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna. V řízení sice nebylo prokázáno, že by oznámení o postoupení pohledávky bylo reálně žalované doručeno, ale tato skutečnost nemá s ohledem na ustálenou judikaturu vliv na platnost či účinky postoupení pohledávky. Skutečnost, že dlužníku nebylo řádným způsobem oznámeno postupitelem, či prokázáno postupníkem postoupení pohledávky má vliv toliko na zachování možnosti dlužníka plnit dluh původnímu věřiteli. Ze skutečnosti uvedených v podané žalobě vyplývá, že dlužník v době po postoupení pohledávky neplnil ani právnímu předchůdci žalobkyně, takže skutečnost, zda se žalovaná reálně o postoupení pohledávky dozvěděla, nemá vliv na posouzení aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení.3. Žalovaná se k v žalobě nevyjádřila, přičemž byly žalované v tomto řízení listiny doručovány řádně na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a n., o.s.ř. na adresu trvalého pobytu žalované.4. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které jsou dostačující pro rozhodnutí ve věci.5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že uplatněný nárok je důvodný jen částečně. Právní vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou je třeba posuzovat jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, tedy právní vztah upravený jednak § 2395 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a jako lex specialis pak zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle ust. § 2 odst. 1, z.č. 257/2016 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Vůle stran vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, jednoznačně směřovala k uzavření smlouvy o úvěru, když právní předchůdce žalobkyně v tomto právním vztahu vystupoval v pozici podnikatele, žalovaná v pozici spotřebitele a smyslem zkoumaného vztahu bylo poskytnout žalované úvěr za finanční odměnu pro žalobkyni.6. Soud nejprve zkoumal, zda byla smlouva o úvěru uzavřena platně a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo. Právní předchůdce žalobkyně podle názoru soudu dostál své povinnosti podle ust. § 86, z.č. 257/2016 Sb. a prověřil úvěruschopnost žalované. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany právního předchůdce žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované. Z výše uvedeného měl právní předchůdce žalobkyně za to, že volné zdroje ke splácení jsou u žalované dostatečné. Na základě získaných informací dospěl právní předchůdce žalobkyně k závěrům, že zde nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splatit poskytnutý úvěr, a proto byla ze strany právního předchůdce žalobkyně smlouva o úvěru s žalovanou uzavřena, přičemž tento závěr je v souladu s tvrzeními žalobkyně.7. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Podle ust. § 588, občanského zákoníku je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu, pokud to smysl či účel zákona vyžaduje. Primárně se v případě smluvních ujednání, která jsou v rozporu s dobrými mravy, jedná o neplatnost relativní, které se musí smluvní strana dovolat. Výjimkou tvoří neplatná právní jednání, která se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu ust. § 588, občanského zákoníku. O této absolutní neplatnosti lze v případě posuzování smlouvy o spotřebitelském úvěru tehdy, pokud byly sjednány úroky velmi excesivní, jejichž výše se příčí dobrým mravům. V posuzovaném případě soud také zdůrazňuje ust. § 76 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb., podle kterého má právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru povinnost jednat s žalovanou čestně, transparentně a při zohlednění jeho práv a zájmů. Jednání v rozporu s touto povinností žalobkyně či jejího právního předchůdce je podle názoru soudu jednáním narušujícím veřejný pořádek. Ve smlouvě je sice uvedeno, že jistina úvěru ve výši 15 000 Kč se úročí úrokem ve výši 88 % ročně (nikoli tedy úrokem ve výši 23, 79 %, jak tvrdí žalobkyně), zároveň je však ujednáno i žalobkyní tvrzeno, že žalovaná měla za poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč uhradit poplatek ve výši 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru a další poplatek ve výši 3 851 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení. Tyto poplatky nelze chápat jinak, než jako úrok, protože se jedná o cenu peněz zapůjčených žalované právním předchůdcem žalobkyně v rámci jeho podnikatelské činnosti. Jde tedy o zisk poskytovatele úvěru. Roční úroková sazba posuzovaného úvěru ve výši 88 % je sazba zjevně nepřiměřená a dobrým mravům se příčící. Kromě toho uvedl právní předchůdce žalobkyně žalovanou při sjednávání smlouvy o úvěru v omyl, když tvrdí, že úvěr je úročen pouze úrokem, ačkoli za jeho poskytnutí žádá poplatek, tedy v podstatě skrytý úrok, ve výši podstatně vyšší. Situace, kdy poskytovatel úvěru má podle smlouvy získat za přibližně rok a čtvrt poskytnutí úvěru částku ve výši převyšující jistinu úvěru a tuto skutečnost ve smlouvě maskuje jako poplatky je nepochybně za hranicí dobrých mravů jakož i veřejného pořádku.11. V říjnu 2019, tj. v době uzavřené předmětné smlouvy, činila průměrná úroková sazba za úvěry poskytované bankami domácnostem 8,45 % ročně (s úrokovou fixací na 1 rok až 5 let), jak soud zjistil z výpisu ČNB – systému časových řad ARAD dostupného na webových stránkách ČNB. V daném případě byla sjednána úroková sazba 88 % ročně, což je úroková sazba, která nemůže být i s ohledem na závěry konstantní judikatury Nejv