36 C 274/2025-109 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 340 361 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že strany spolu uzavřely dne 1. 3. 2024 smlouvu o nájmu prostoru sloužícího k podnikání, a to prodejny o výměře 215 m² včetně kanceláře a sociálního zařízení a haly pro servis a sklad včetně sociálního zařízení o výměře 151 m², vše v budově č. p. , Anonymizováno, , která je součástí pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a dále plochy pro parkování vozidel o výměře 328 m² na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Strany sjednaly nájem na dobu určitou 5 let za nájemné ve výši 96 800 Kč měsíčně vč. DPH, které je splatné k 15. dni v kalendářním měsíci. Žalovaná pronajaté prostory užívala se souhlasem žalobce před podpisem smlouvy již od ledna 2024 na základě neformální dohody a dále rovněž celý únor 2024, přičemž zde vykonávala činnost autoservisu. Smluvní strany podepsaly dne 1. 2. 2024 předávací protokol. Nájemné za měsíc duben 2024 žalovaná dobrovolně nezaplatila, pročež žalobce podal žalobu o zaplacení dubnového nájemného, která byla projednávána u zdejšího soudu, jenž rozsudkem č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, z , datum, žalobě v plném rozsahu vyhověl. Následně již žalovaná po vydání rozsudku nájemné za duben 2024 zaplatila. Žalobce nájemní smlouvu vypověděl pro nezaplacení nájemného za měsíc duben 2024 výpovědí datovanou 16. 5. 2024, doručenou téhož dne do datové schránky žalované. Výpovědní doba dle ustanovení čl. 6.1 písm. c) nájemní smlouvy činila 3 měsíce a uplynula 16. 8. 2024. Žalovaná však nezaplatila dlužné nájemné za měsíce květen 2024, červen 2024, červenec 2024 a 16 dní za měsíc srpen 2024 a dluží částku ve výši 340 361 Kč. Všechny tyto částky dlužného nájemného byly vyúčtovány žalované fakturami. Žalobce učinil nesporným, že k vyklizení prostor ze strany žalované došlo protokolárně na základě předávacího protokolu dne 16. 4. 2024. Nicméně již nesouhlasil s tvrzeními žalované, že předtím mělo dojít k jakékoliv dohodě o ukončení nájemní smlouvy, a to jak ústní formou či konkludentním způsobem předání věci žalobci zpět, jak v tomto řízení následně tvrdila žalovaná. Žalobce dále odkázal na již vyvrácenou obranu žalované uplatněnou v řízení , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, spočívající v námitce neplatnosti nájemní smlouvy pro absenci kolaudace pronajatého prostoru, jakož i k nedůvodnosti odstoupení žalované od nájemní smlouvy dopisem ze dne 19. 4. 2024, a to zejména s ohledem na skutečnost, že žalobce uvedl, že prostory byly vždy řádně zkolaudovány na základě předchozích kolaudačních rozhodnutí a dále pak do spisu založil souhlas Úřadu městského oboru , adresa, ze dne 15. 4. 2024, ze kterého vyplývá, že objekt je zkolaudován za účelem provozování autoservisu. Tento souhlas byl navíc žalované zaslán a doručen dne 16. 4. 2024, tj. tři dny předtím, než žalovaná odstoupila od nájemní smlouvy z důvodu nesplnění účelu, pro který byla nájemní smlouva uzavřena, a dovozoval z toho, že nebyly splněny podmínky pro odstoupení či pro výpověď nájemní smlouvy, když prostory v té době již byly zkolaudovány. K obdobným závěrům rovněž dospěl Okresní soud Plzeň-město v řízení , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Rovněž pak žalobce odkázal na to, že není možné, aby došlo k ukončení nájmu konkludentně podpisem předávacího protokolu, když dne 16. 4. 2024 došlo toliko k podepsání předávacího protokolu, nicméně vůle žalobce nesměřovala k ukončení nájemní smlouvy, ale k zabezpečení prostor, které žalovaná ze své vůle hodlala opustit a právě z tohoto důvodu žalobce odmítl podepsat žalované písemnou dohodu o skončení nájmu, kterou mu podstrčila žalovaná až na schůzce v rámci předání prostor bez vědomí a bez předchozího projednání právními zástupci obou stran. Ze strany žalobce tím v žádném případě nebyla projevena vůle nájem ukončit, což právní zástupce žalobce obratem dne 16. 4. 2024 sdělil právnímu zástupci žalované přípisem doručeným žalované téhož dne. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého závazku z titulu nezaplacených nájemných požaduje žalobce rovněž přiznání úrokového příslušenství jdoucího ode dne následujícího po dni, kdy mělo dojít k úhradě dlužných nájemných dle nájemní smlouvy a rovněž pak i nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč za všechny 4 dlužné měsíce, a to s odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu IV. ÚS 1763/21 z 19. 10. 2021 a rozsudek SDEU ve věci C 585/20. V závěrečném návrhu žalobce odkázal na ustanovení čl. 7 odst. 1 nájemní smlouvy, která obsahuje výhradu písemné formy, a s ohledem na skutečnost, že byla ze strany žalované tvrzena toliko ústní forma uzavřené dohody či konkludentní způsob ukončení nájemního vztahu odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 26 Cdo 3501/2019 ze dne 22. 1. 2020 a namítl neplatnost takovéhoto právního jednání z důvodu nedodržení stranami smluvené formy právního jednání, kdy současně poukázal na tu skutečnost, že ze strany žalované nebylo tvrzeno ani prokazováno, že strany opustily výhradu sjednané výlučné písemné formy, když naopak je toto vyvráceno účastnickým výslechem jednatele žalované, který takovou modifikaci smlouvy výslovně popřel.2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. V rámci svého vyjádření k žalobě uvedla, že objekt měl sloužit dle smlouvy k prodeji osobních automobilů a jejich servisu. Nicméně již v době před podpisem smlouvy, kdy žalovaná předmětnou nemovitost převzala, bylo zjištěno, že tato ne zcela vyhovuje formálním předpisům a požadavkům na provoz servisu spočívajícího v servisních pracích automobilů, neboť tato nemovitost nebyla pro takovýto předmět podnikání zkolaudována. Žalobce však žalované přislíbil, že toto napraví a žalovaná tedy na základě tohoto ujištění uzavřela nájemní smlouvu, ve které byla z opatrnosti výslovně deklarována způsobilost nemovitosti k předmětnému podnikání. Ze strany žalobce bylo opakovaně přislibováno, že dojde k nápravě, pokud jde o kolaudační rozhodnutí a dále, že dojde i ke stavebním úpravám. Bohužel i přes opakované přísliby ze strany žalobce ke splnění sjednané podmínky nedošlo a ze strany pověřené osoby žalobce bylo žalované v polovině března 2024 sděleno, že minimálně ze stavebního hlediska nebudou schopni naplnit potřebné požadavky a žalovaná tak byla nucena, byť velmi nerada nájemní vztah ke konci března ukončit. Na tomto se žalovaná následně dohodla přímo se žalobcem, který s tím výslovně souhlasil, když měl zájem na tom, aby nájemní vztah byl ukončen co nejdříve, neboť jak sděloval, měl další zájemce o pronájem. Následně se sám žalobce dostavil do provozovny žalované, kde se dohodli na podrobnostech skončení nájemního vztahu a žalobce dokonce žádal žalovanou, zda by bylo možno, když žalobce uznává, že nenaplnil smluvní podmínky a že je víceméně jeho chybou, že nájemní vztah netrval déle, aby po něm tato nepožadovala úhradu ušlého zisku a částek, které byla žalovaná nucena investovat v rámci nastěhování a vystěhování různých servisních zařízení. Žalovaná přislíbila, že se těchto částek nebude domáhat. Následně se pak žalobce se žalovanou sešli v objektu, který si předali a byl podepsán předávací protokol spolu s předáním klíčů k objektu. Žalovaná v rámci této schůzky předložila za účelem i formálního ukončení dohodu o ukončení nájmu v písemné formě, která jí byla předána ze strany jejího předchozího právního zástupce, kterou však žalobce v danou chvíli odmítl podepsat, neboť na ni nebyl připraven a nebyla zkontrolována jeho právním zástupcem s tím, že vzhledem k předání není potřeba nic takového ani podepisovat. Účastníci se následně rozešli s tím, že tímto jsou jejich vztahy vyplývající z nájemní smlouvy vypořádány. Žalovaná se neztotožňuje s názorem zdejšího soudu vysloveném v řízením , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , kde soud uvedl, že z předávacího protokolu neplyne, že by strany projevily úmysl ukončit nájemní poměr, protože strany v něm takový úmysl neprojevily a že takový úmysl nelze dovolit ani z okolností případu, kdy k tomuto dále uvedla, že lze částečně souhlasit s tím, že jen ze samotného protokolu toto bez dalšího zcela výslovně dovodit nelze s přihlédnutím k tomu, že předávací protokol je pouze jednou, nikoliv pak jedinou ze skutečností celého procesu vedoucího k ukončení vztahu mezi účastníky, je možno naopak na základě elementární logiky dovodit, že veškeré jednání obou účastníků včetně předávacího protokolu směřovalo k ukončení nájemního vztahu bez dalšího. Dle názoru žalované otázka k právnímu posouzení v tomto řízení spočívá v tom, zda lze z okolností případu dovodit, že mezi stranami došlo či mohlo dojít k ukončení nájemního vztahu i jinak předtím, než byl ten