Žalobkyně se žalobou podanou zdejším soudu dne 19. 6. 2026 a doplněnou dne 21. 7. 2026 domáhala po částečném zpětvzetí žaloby vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 155 387,35 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . byla dne 2. 3.2020 uzavřena smlouva o úvěru – Expres půjčka č. , hodnota, . Žalobkyně se stala věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.11. 2025 s účinností ke dni 20. 11. 2025, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 3. 12. 2025. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně při uzavírání smluv vždy hodnotí schopnost žadatelů splácet, kdy zkoumal zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto řádně splácí, a to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI. Dále zjišťuje, zda v případě, že již nějaké jiné závazky žadatel má, zda tyto hradí a to prostřednictvím registru SOLUS a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Právní předchůdce taktéž podrobuje žadatele k důslednému credit scoringu, posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku a dále přezkoumává několik podstatných ukazatelů, jakými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. V souladu se smlouvou byl žalovanou čerpán úvěr ve výši 200 000 Kč, kdy tento se žalovaná zavázala splácet v 96 měsíčních splátkách ve výši 4 099,32 Kč se smluvním úrokem ve výši 16,2 % ročně. Žalovaná byla povinna poskytnuté peněžní prostředky vrátit včetně úroků, poplatků a dalších svých závazků. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, proto právní předchůdce žalobkyně využil svého práva a ke dni 21. 7. 2025 celou dlužnou částku zesplatnil a vyzval žalovanou k její okamžité úhradě. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 174 909,31 Kč, z toho 154 107,13 Kč jistina, poplatky 4 781 ,83 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 15 896,26 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení vyčíslený ke dni zesplatnění ve výši 124,09 Kč. Ke dni postoupení pohledávky činila celková pohledávka 178 048 Kč, přičemž jistina byla ve výši 152 085,52 Kč, poplatky 4 781,83 Kč a kapitalizované úroky činily 21 180,65 Kč. V podání ze dne 21. 7. 2026 žalobkyně zejména specifikovala, že požaduje poplatky v celkové výši 3 301,83 Kč. K těm uvedla, že ke dni zesplatnění (21. 7. 2025) činily celkové dlužné poplatky 3 301,83 Kč. Tato částka se skládá z dvou neuhrazených poplatků za upomínky ze dne 22. 4. 2025 a 30. 6. 2025 v souhrnné výši 1 600 Kč, poplatku za restrukturalizaci ze dne 13. 12. 2024 ve výši 750,00 Kč, dlužného pojistného (POJIŠTĚNÍ EXTRA 2019 dle čl. IV Smlouvy) a poplatků za vedení pohledávky (dle čl. III odst. 4 Smlouvy) v souhrnné výši 651,83 Kč, a poplatku za prohlášení úvěru za splatný ve výši 300,00 Kč (dle čl. III odst. 4 Smlouvy). Žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak neuhradila ničeho.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se v rámci lhůty ve výzvě doručené jí do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřila, ačkoliv byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených listin má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnost jej splácet tzv. Expres půjčka má soud za prokázaná tvrzení žalobkyně o čerpání úvěru ve výši 200 000 Kč, přičemž žalovaná se tento zavázala splácet formou měsíčních splátek po 3 729,32 Kč s úhradou pojištění 370 Kč, celkem tak 4 099,32 Kč. Roční úroková sazba byla stanovena ve výši 16,20 % ročně. Ve smlouvě byly ujednána poplatky, které se žalovaná zavázala uhradit v případě svého prodlení, kdy se jednalo zejména o poplatky spojené se zasíláním písemných upomínek a prohlášení úvěru za splatný. Z platební historie soud zjistil, že žalovaná splátky řádně a včas nehradila, poslední přijatá platba před zesplatněním byla evidována ke dni 15. 7. 2025, ale toliko jako částečná splátka. K datu zesplatnění 23. 7. 2025 byl zůstatek na úvěrovém účtu -174 909,31 Kč v členění jistina 154 107,13 Kč, náklady upomínání 300 Kč, poplatky včetně upomínek 4 481,83 Kč, smluvní úrok 15 896,26 Kč a úroky z prodlení 124,09 Kč (výpis z úvěrového účtu a oznámení o zesplatnění). Dopisem ze dne 28. 5. 2025 vyzýval právní předchůdce žalobkyně žalovanou k řádnému hrazení splátek s upozorněním na možnost prohlášení úvěru za splatný. Právní předchůdce žalobkyně žalovanou vyzýval k úhradě splátek taktéž dopisem ze dne 20. 4. 2025 a 28. 6. 2025. Předžalobní upomínkou ze dne 3. 12. 2025 byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužné částky s tím, že taktéž byla informován o tom, že pohledávka byla postoupena současné žalobkyni. Žalovaná byla informována o postoupení pohledávky, taktéž oznámením o postoupení pohledávky ze dne 27. 11. 2025. K výzvě soudu žalobkyně doplnila svá tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru, kdy ke svému tvrzení taktéž předložila vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti, dále osobní kartu žalované, kde byl deklarován čistý měsíční příjem ve výši 13 460 Kč a celkový příjem domácnosti 80 000 Kč, žalovaná bydlela ve vlastním domě/bytě s tím, že nemá žádné jiné splátky. Z platební historie se podává, že žalovaná od dubna 2020 minimálně do října 2023 splátky řádně hradila.5. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena platná smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2 a následujících zákona č. 145/2010 Sb. se spojením s ustanovením § 2395 a následujících občanského zákoníku. Žalovaná se zavázala řádně a včas vrátit poskytnutý úvěr, své povinnosti plynoucí jí ze smluvního ujednání však porušovala, když řádně a včas čerpané prostředky neuhradila. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení soud taktéž shledal důvodným požadavek žalobkyně co do požadovaného příslušenství ve formě smluvního úroku a dále ve formě zákonného úroku z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), stejně jako požadovaných poplatků. Dlužná částka vyplývá z platební historie. Pro úplnost soud uvádí, že se zabýval tím, zda žalobkyně respektive její právní předchůdce splnil svou povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., přičemž bylo prokázáno, že úvěruschopnost žalované byla prověřena dostatečně, a to včetně prokázání příjmů žalované. To, že byla žalovaná osobou schopnou úvěr splácet, taktéž potvrzuje to, že žalovaná zpočátku úvěr splácela řádně a včas. Soud tedy dospěl k závěru, že povinnost podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 byla splněna.7. Soud o náhradě nákladů řízení rozhodoval dle § 142 o. s. ř. a žalobkyni jako plně úspěšné přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 844 Kč, tří úkonů právní služby po 7 380 Kč dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/96 Sb. za přípravu a převzetí v zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, dále tří režijních paušálů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/96 Sb. K nákladům řízení dále náleží částka představující 21 % DPH z 23 490 Kč ve výši 4 932,90 Kč. Celkem tak náklady řízení činí částku 36 266,90 Kč.8. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a žalovanému uložil k plnění běžnou třídenní lhůtu.