Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 26. 11. 2025 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla prvnímu žalovanému , Jméno žalované A, uložena povinnost zaplatit jí z titulu Smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . a žalovaným, částku 548 674,18 Kč, úrok 12 % ročně z částky 500 562,97 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 50 3262,97 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení ve výši 12 % a náhradu nákladů tohoto řízení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi prvním žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . byla dne uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně se stala věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2025 s účinností ke stejnému dni. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce při uzavírání smluv hodnotil schopnost žadatelů splácet, když vycházel z ověřeného příjmu prvního žalovaného ve výši 20 289 Kč, ověřeného příjmu druhého žalovaného 32 435 Kč. Poskytnutým úvěrem s měsíční splátkou ve výši 8 789,41 Kč byly konsolidovány dosavadní závazky se splátkami v celkové výši 9 876,00 Kč. Žalobkyně uvedla, že konsolidací dosavadních závazků věřitel umožnil ulehčení úvěrové zátěže dlužníka, přičemž konsolidací zlepšil věřitel jeho úvěruschopnost. Náklady na bydlení a nezbytné životní náklady byly právním předchůdcem žalobce zkoumány komparačně, přičemž právní předchůdce žalobce výdaje z žádosti žalovaného porovnal s výdaji určenými na základě částky životního minima žalovaného dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb. společně s částkou normativních nákladů na bydlení stanovené na základě právních předpisů /výdaji na bydlení vydané , právnická osoba, / na základě modelu (tzv. Cost model), který stanovuje nezbytné výdaje žalovaného s přihlédnutím k demografické charakteristice, regionálním rozdílům v životních nákladech a sociálně-ekonomickému postavení žalovaného. Právní předchůdce žalobce z obezřetnosti v rámci přezkumu úvěruschopnosti posuzoval v matematickém modelu vyšší z komparačních hodnot. Dále pro výpočet maximální splátky použil matematické modely. Žalovaný naposledy uhradil měsíční splátku splatnou dne 25. 1. 2025, proto došlo k zesplatnění pohledávky ke dni 30. 4. 2025. Žalovaná částka 548 674,18 Kč se skládá z jistiny úvěru 500 562,97 Kč, poplatků 2 700 Kč (2x 80 Kč za zaslání upomínek a 300 Kč za prohlášení úvěru za splatný), kapitalizovaných úroků do 23. 9. 2025 ve výši 23 557,25 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení do 23. 9. 2025 ve výši 21 853,96 Kč.2. Dne 16. 2. 2026 byl soudu doručen návrh žalobkyně na přistoupení účastníka ve smyslu ust. § 92 odst. 1 o. s. ř., ve kterém uvedla, že Pohledávka za osobou , Jméno žalované B, , jakožto spoludlužníkem, vznikla v souvislosti se smlouvou č. , hodnota, , kde je uvedeno v článku IV odstavec 5. že „Všichni účastníci Smlouvy na straně klienta berou na vědomí a souhlasí s tím, že za dluhy vyplývající ze Smlouvy odpovídají všichni společně a nerozdílně“. Smlouva byla uzavřena dne 16. 3. 2023 se společností , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , IČO: , IČO, , jejíž výše činila ke dni 23. 9. 2025 částku 548 674,18 Kč s příslušenstvím a je složena z těchto položek: jistina: 500 562,97 Kč, poplatky a smluvní pokuty: 2 700,00 Kč, úrok: 23 557,25 Kč, úrok z prodlení ve výši 21 853,96 Kč. Navrhla, aby do řízení přistoupil další účastník na straně žalované spoludlužník , Jméno žalované B, , narozený , Datum narození žalované B, , , adresa, a soud uložil žalovaným č. , hodnota, a č. , hodnota, , aby zaplatili společně a nerozdílně žalobkyni částku 548 674,18 Kč, úrok 12 % ročně z částky 500 562,97 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 50 3262,97 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení ve výši 12 % a náhradu nákladů tohoto řízení, přičemž žalobkyně uvedla, že pohledávka byla zesplatněna a postoupena i za spoludlužníkem. Soud usnesením ze dne 15.4.2026, č.j. 20 C 348/2025-46, připustil, aby do řízení na straně žalované přistoupil jako žalovaný č. , hodnota, , Jméno žalované B, , narozený , Datum narození žalované B, , bytem , Adresa žalované A, (výrok I.) a připustil změnu žaloby navrženou žalobkyní, kterou se žalobkyně nově domáhá, aby žalovaným č. , hodnota, a č. , hodnota, byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 548 674,18 Kč, úrok 12 % ročně z částky 500 562,97 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 50 3262,97 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení ve výši 12 % (výrok II.). Rozhodnutí nabylo právní moci dne 20. 5. 20263. Řízení je vůči 1. žalovanému dle § 140a odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v důsledku zjištění úpadku 1. žalovaného usnesením Krajského soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , insolvenční spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , od 4. 6. 2026 přerušeno.4. Druhý žalovaný se k věci nevyjádřil.5. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a druhý žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.6. Z předložených listin má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru, Konsolidace půjček a výpisu z úvěrového účtu, má soud za prokázaná tvrzení žalobkyně o čerpání úvěru ve výši 550 000 Kč, přičemž oba žalovaní se zavázali splácet dluh společně a nerozdílně formou měsíčních splátek po 8 789,41 Kč. Roční úroková sazba byla stanovena ve výši 14,75 % ročně. Ve smlouvě byly ujednána poplatky, které se žalovaní zavázali uhradit v případě svého prodlení, kdy se jednalo zejména o poplatky spojené se zasíláním písemných upomínek a prohlášení úvěru za splatný. Žalovaní v článku IV. odst. 6 smlouvy zvolili svým zástupcem prvního žalovaného, který za žalované jednal ve všech věcech ohledně smlouvy a přijímal písemnosti. Z výpisu z účtu soud zjistil, že dluh ke dni 18. 9. 2025 činil 548 674,18 Kč v členění uvedeném v odstavci prvním odůvodnění. K datu zesplatnění 30. 4. 2025 byl zůstatek na úvěrovém účtu 527 307,74 Kč v členění jistina 500 562,97 Kč, náklady upomínání 300 Kč, poplatky včetně upomínek 2 400 Kč, smluvní úrok 23 557,25 Kč a úroky z prodlení 487,52 Kč (výpis z úvěrového účtu a oznámení o zesplatnění). Dopisy ze dne 31. 1. 2025, 5. 3. 2025 a 4. 4. 2025 vyzýval právní předchůdce žalobkyně zástupce úvěrovaných k řádnému hrazení splátek s upozorněním na možnost prohlášení úvěru za splatný. Předžalobní upomínkou ze dne 9. 10. 2025 byl zástupce úvěrovaných vyzýván k úhradě dlužné částky s tím, že taktéž byl informován o tom, že pohledávka byla postoupena současné žalobkyni, a to dopisem ze dne 25. 9. 205. K výzvě soudu žalobkyně doplnila svá tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru, kdy ke svému tvrzení taktéž předložila formulář žádosti o úvěr, ze které vyplývá, předchůdkyně žalobkyně ověřila příjem prvního žalovaného ve výši 20 289 Kč a druhého žalovaného ve výši 32 435 Kč. Konsolidací půjček došlo ke snížení úvěrové zátěže prvního žalovaného o 1 086,59 Kč. Ze skutečnosti, že žalobkyně uplatňuje jistinu úvěru ve výši 500 562,97 Kč se podává, že žalovaní od poskytnutí úvěru uhradili jen na jistinu 49 437,03 Kč.7. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanými jako dlužníky zavávazými společně a nerozdílně byla uzavřena platná smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2 a následujících zákona č. 145/2010 Sb. se spojením s ustanovením § 2395 a následujících občanského zákoníku. Žalovaní se solidárně zavázali řádně a včas vrátit poskytnutý úvěr, své povinnosti plynoucí jim ze smluvního ujednání však porušili, když řádně a včas čerpané prostředky neuhradili. Vzhledem k tomu, že se žalovaní dostali do prodlení soud taktéž shledal důvodným požadavek žalobkyně co do požadovaného příslušenství ve formě smluvního úroku a dále ve formě zákonného úroku z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), stejně jako požadovaných poplatků. Dlužná částka vyplývá z výpisu z účtu. Pro úplnost soud uvádí, že se zabýval tím, zda žalobkyně respektive její právní předchůdce splnila svou povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., přičemž bylo prokázáno, že úvěruschopnost žalovaných byla prověřena dostatečně, a to včetně prokázání příjmů žalovaných. To, že žalovaní byli schopni úvěr splácet, taktéž potvrzuje to, že zpočátku úvěr spláceli řádně a včas. Soud tedy dospěl k závěru, že povinnost podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 byla splněna.9. Soud o náhradě nákladů řízení rozhodoval dle § 142 o. s. ř. a žalobkyni jako plně úspěšné přiznal plnou náhradu nákladů řízení. protože se na stran žalovaných jednalo o samostatné společenství na straně žalovaných, dělí se náhrada nákladů za úkony, které byly učiněny společně vůči oběma žalovaným na polovinu mezi oba žalované. Náklady řízení proto sestávají z poloviny zaplaceného soudního poplatku ve výši 12 582 Kč, dvou polovin úkonu právní služby (příprava a převzetí zastoupení) po 5 170 kč a za návrh na přistoupení druhého žalovaného ze dne 16.2. 2026 ve výši 10 340 Kč dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/96 Sb., dále 2 režijních paušálů po 450 Kč (2x ½ + 1) dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/96 Sb. K nákladům řízení dále náleží částka představující 21 % DPH z 21 580 Kč ve výši 4 531,80 Kč. Celkem tak náklady řízení činí částku 38 693,80 Kč. O zbytku nákladů řízení ve vztahu k prvnímu žalovanému bude rozhodnuto až v rozhodnutí, které se bude týkat prvního žalovaného. Jako neúčelné soud posoudil podání ze dne 4.5. 2026, když obsah tohoto podání měl být vtělen již do návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.10. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a žalovanému uložil k plnění běžnou třídenní lhůtu.