25 C 106/2026-44 – Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí celkem částku 56 374,05 Kč spolu s úrokem v celkové kapitalizované výši 7 991,81 Kč, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z celkové částky 45 764,12 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 10 609,93 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení částečně kapitalizovaném celkovou částkou 10 331,15 Kč a dále s úrokem z prodlení v zákonné sazbě z celkové částky 56 374,05 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , dne 16. 3. 2023, 9. 12. 2022 a 21. 9. 2022 tři jednotlivé smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě mu právní předchůdce žalobkyně poskytl peněžní prostředky ve výši u první smlouvy 33 000 Kč, u druhé a třetí smlouvy 20 000 Kč, jež žalovaný převzal v hotovosti, což potvrdil podpisem smluv. Nedílnou součást citovaných smluv tvořily smluvní podmínky smlouvy o úvěru. Před uzavřením smluv právní předchůdce žalobkyně zkoumal schopnost žalovaného splácet poskytnuté spotřebitelské úvěry, čímž splnil svoji zákonnou povinnost vyplývající ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Poskytnuté úvěry se žalovaný zavázal vrátit u první smlouvy spolu s poplatkem ve výši 40 186 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 31 815 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 12,75 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 500 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 871 Kč v 21 měsíčních splátkách po 3 486 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 16. 12. 2024. U druhé smlouvy se žalovaný zavázal vrátit poskytnutý úvěr spolu s poplatkem ve výši 28 285 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 19 282 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 12,75 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 500 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 164 Kč v 21 měsíčních splátkách po 2 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 9. 9. 2024. U třetí smlouvy se žalovaný zavázal vrátit poskytnutý úvěr spolu s poplatkem ve výši 24 690 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 16 220 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 14,75 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 500 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 108 Kč v 18 měsíčních splátkách po 2 483 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 21. 3. 2024. Žalovaný své smluvní povinnosti nedostál, když sjednané splátky řádně a včas nesplácel, poslední splátka byla z jeho strany uhrazena dne 25. 9. 2023, celkem uhradil částku 31 500 Kč (1 000 Kč + 12 000 Kč + 18 500 Kč). Původnímu věřiteli tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky u první smlouvy ve výši 32 322,98 Kč a na dlužném poplatku částky 37 843,04 Kč, u druhé smlouvy ve výši 13 441,14 Kč a na dlužném poplatku částky 20 115,44 Kč a u třetí smlouvy ve výši 10 609,93 Kč a na dlužném poplatku částky 14 215,75 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 se žalobkyně stala věřitelem všech tří uvedených pohledávek, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně touto žalobou nárokovala zaplacení částky v celkové výši 74 697,01 Kč, jejíž součástí bylo i příslušenství (úroky a úroky z prodlení), které zčásti zkapitalizovala (viz výše). Ani přes výzvu žalovaný dlužnou částku nezaplatil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na adresu zapsanou v registru obyvatel. Podle § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , dne 16. 3. 2023, 9. 12. 2022 a 21. 9. 2022 tři jednotlivé smlouvy o úvěru, v níž se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout úvěry ve výši 33 000 Kč, 20 000 Kč a 20 000 Kč. První úvěr se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 40 186 Kč (celkem 73 186 Kč) v pravidelných 21 měsíčních splátkách po 3 486 Kč. Zmíněný poplatek byl tvořen úrokem ve výši 31 815 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a hotovostním režimem splátek ve výši 6 871 Kč. Druhý úvěr se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 24 946 Kč (celkem 48 285 Kč i s poplatkem za pojištění ve výši 3 339 Kč) v pravidelných 21 měsíčních splátkách po 2 300 Kč. Zmíněný poplatek byl tvořen úrokem ve výši 19 282 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a hotovostním režimem splátek ve výši 4 164 Kč. Třetí úvěr se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 21 828 Kč (celkem 44 690 Kč i s poplatkem za pojištění ve výši 2 862 Kč) v pravidelných 18 měsíčních splátkách po 2 483 Kč. Zmíněný poplatek byl tvořen úrokem ve výši 16 220 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a hotovostním režimem splátek ve výši 4 108 Kč. Výše výpůjční úrokové sazby činila 86 % ročně, RPSN u první smlouvy 137 %, u druhé smlouvy 141,97 % a u třetí smlouvy 144,65 %. Nedílnou součást smluv tvořily smluvní podmínky (smlouvy o spotřebitelském úvěru z uvedených dnů, smluvní podmínky, karta zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr). Z tvrzení žalobkyně, proti nimž žalovaný žádným způsobem nebrojil, vyplynulo, že žalovaný zaplatil poslední splátku dne 25. 9. 2023, celkem uhradil částku 31 500 Kč (1 000 Kč + 12 000 Kč + 18 500 Kč), zbývající část již nedoplatil. Pohledávky za žalovaným byly společností , právnická osoba, postoupeny žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 včetně seznamu postupovaných pohledávek). Dopisem ze dne 21. 10. 2025, který byl odeslán dne 21. 11. 2025, byla tato skutečnost oznámena žalovanému (zmíněný dopis včetně podacího lístku). K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 16. 1. 2026 (výzva k plnění se základním skutkových a právním rozborem předcházející žalobě z uvedeného dne včetně podacího lístku). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni splnil.4. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.5. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.6. Podle ust. § 1796 o. z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je ke vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.7. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřeli ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z. tři jednotlivé smlouvy o úvěru. Žalobkyně se stala v souladu s ust. § 1879 o. z. věřitelem pohledávek na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Soud s ohledem na nově ustálenou judikaturu vyšších soudů přehodnotil své dosavadní stanovisko a při hodnocení platnosti této smlouvy přihlédl k výše citovaným zákonným ustanovením ve spojení s ustálenými judikaturními závěry. Podle ust. § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takového právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pod sankcí absolutní neplatnosti je třeba posoudit i smlouvu, při jejímž uzavření někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany, když majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Takové jednání vykazuje znaky lichvy, jež nemůže požívat právní ochrany. Soud nepřehlédl, že žalovaný měl kromě poskytnutých peněžních prostředků u první smlouvy ve výši 33 000 Kč, u druhé a třetí smlouvy ve výši á 20 000 Kč vrátit za 21 (resp. 18) měsíců rovněž i úrok, dále úplatu za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěrového případu a inkasní poplatek v celkové výši u první smlouvy 40 186 Kč, u druhé smlouvy 24 946 Kč a u třetí smlouvy 21 828 Kč (bez sjednaného poplatku za pojištění