28 C 45/2026-39 – Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 39 533,21 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovanou byla dne , datum, uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , přičemž před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet. Vycházel především z hodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy, kdy žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, přičemž žalovaná se zavázala zaplatit za půjčené prostředky úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 360 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 600 Kč. Celkovou částku se zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 720 Kč počínaje od , datum, , přičemž poslední splátka byla stanovena na den , datum, . Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nehradila, nejpozději ke dni , datum, měla uhradit celkovou dlužnou částku, tudíž od tohoto dne došlo nejpozději ke splatnosti celé dlužné částky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka s účinností ke dni , datum, postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila toliko částku 3 952,34 Kč. Žalobkyně požadovala po žalované uhrazení dlužné jistiny ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků ve výši 8 744,77 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 094 Kč, úroků ve výši 23,72 % z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny od téhož data do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužné částky, taktéž předžalobní upomínkou, ale neuhradila ničeho.2. Žalobkyně dále uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovanou byla uzavřena dne , datum, Smlouva o půjčce č. , hodnota, , kdy před uzavřením smlouvy byla řádně ověřena úvěruschopnost žalované úvěr splácet. Vycházel především z hodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy, kdy žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Na základě uzavřené smlouvy byly poskytnuty žalované peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč v hotovosti, kdy v souvislosti s poskytnutím těchto peněžních prostředků se žalovaná zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 220 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 %, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 200 Kč. Dále si žalovaná sjednala ve smlouvě doplňkovou službu životního pojištění, za kterou se zavázala uhradit poplatek ve výši 580 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 700 Kč počínaje od , datum, , přičemž poslední splátka byla stanovena na den , datum, . Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, nejpozději ke dni , datum, se stala splatnou celá částka. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka s účinností ke dni , datum, postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Žalovaná v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků uhradila celkem částku 20 137,66 Kč. Žalobkyně požadovala po žalované uhrazení dlužné jistiny ve výši 15 533,21 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 7 266,61 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 441,80 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od , datum, úroků z prodlení z dlužné jistiny od , datum, , to vše do zaplacení. I v tomto případě žalovaná byla vyzývána k uhrazení částky v rámci předžalobní upomínky, ale neuhradila ničeho.3. Žalovaná se k věci nevyjádřila.4. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se v rámci lhůty ve výzvě doručené jí do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřila, ačkoliv byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Z předložených listin má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalované byl poskytnut úvěr v hotovosti ve výši 24 000 Kč, kdy v souvislosti s poskytnutím se žalovaná zavázala uhradit úrok ve výši 3 360 Kč, hotovostní inkaso splátek ve výši 9 600 Kč a poplatek ve výši 4 800 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 41 760 Kč se zavázala uhradit formou 58 týdenních splátek po 720 Kč. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná uvedla svůj příjem celkem ve výši 17 800 Kč s tím, že v kartě byly taktéž uvedeny výdaje v celkové výši 11 300 Kč. Z této listiny soud zjistil, že žalovaná předložila doklad o výměře důchodu. Ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu, na základě které jí byla poskytnuta peněžní hotovost ve výši 23 000 Kč, kdy žalovaná se zavázala za půjčení této částky uhradit částku 17 020 Kč představující poplatek za administrativní činnost ve výši 4 600 Kč, úrok ve výši 3 220 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 200 Kč, celkovou dlužnou částku ve výši , částka, se zavázala uhradit formou 58 týdenních splátek po 700 Kč. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná uvedla svůj celkový měsíční příjem ve výši 15 700, výdaje byly uvedeny ve výši 10 100 Kč, přičemž bylo uvedeno, že žalovaná předložila výplatní pásky, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu a výměr podpory důchodu. Aktivní věcná legitimace byla prokázaná smlouvou o postoupení pohledávek včetně navazujících listin, kdy z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla o této skutečnosti informována, přičemž byla vyzvána k úhradě dlužné částky do 10-ti dnů. Z podacího lístku má soud za prokázané, že výzva byla žalované zaslána dne , datum, . Dopisem ze dne , datum, byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost jejího vymáhání soudní cestou, a to nejpozději do , datum, , z podacího lístku vyplynulo, že tato výzva byla žalované zaslána téhož dne.6. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.8. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, neboť tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Po právní zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. Po posouzení obsahu předmětných smluv soud dospěl k závěru, že na obě smlouvy je nutné nahlížet jako na smlouvy absolutně neplatné a s ohledem na ujednání o úrocích, kdy sjednaný úrok dle konstantní judikatury musí být přiměřený s tím, že nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho ujednání sjednání obvyklou, stanovenou zejména k přihlédnutím nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaný bankami při poskytování úvěru či půjček. V daném případě je zřejmé, že úroková sazba byla v obou případech ve výši 68 % ročně, kdy i při respektování smluvní volnosti účastníků je nutné konstatovat významnou nerovnováhu v neprospěch žalovaného jako spotřebitele. Je pravdou, že lze tolerovat u nebankovních institucí vyšší úrokovou sazbu, avšak pokud bylo zjištěno, že dle časové řady ARAD byla nejvyšší kontokorentní sazba v daném období 23,68 % p. a. a sjednaná úroková sazba činila 68 % p. a., pak je nutno dospět k závěru, že sjednaná sazba vysoce překračuje tolerovaný rozdíl. Soud pro úplnost uvádí, že pokud ve smlouvě byly poplatky rozčleněny na úrok hotovostní inkaso splátek a poplatek, soud tyto považuje za ujednání o skrytém úroku. Navíc je zcela jisté s ohledem na formulářový typ smlouvy, že právní předchů