Žalobou, podanou 27. 2. 2026, žalobkyně uplatnila pohledávku v částce 40 375 Kč s úrokem z prodlení 12 % ročně z částky 35 000 Kč od 18. 3. 2025 do zaplacení, a to z titulu nesplaceného úvěru. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.rerum.cz, na které si žalovaný vybral dostupné parametry, a to výši požadovaného úvěru a dobu splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Žalovaný dále uvedl heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu. Registrace a vstup do uživatelskému účtu byly podmíněny souhlasem žalovaného se smluvní dokumentací, kterou žalovaný odsouhlasil zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaný dokončil registraci zadáním pětimístného verifikačního SMS do žádosti o úvěr. K ověření žalovaným uvedených údajů byl žalovaný povinen poskytnout žalobkyni fotokopii svého dokladu totožnosti. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni částku 1 Kč prostřednictvím bankovního převodu, jenž je označena jako ověřovací platba, kterou žalobkyně vyžaduje za účelem ověření totožnosti a majitele bankovního účtu. K identifikaci veškerých vzájemných plateb mezi stranami byl dohodnut variabilní symbol odpovídající rodnému číslu žalovaného. K ověření výše příjmu žalovaný poskytl žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalovaný byl dále žalobkyní lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného a byla mu schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Dle odst. 10.9. smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouva podepsána prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu, který žalobkyně zaslala žalovanému na jím uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění 16908 žalovaný následně vložil do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdil svoji vůli být smlouvou vázán. Žalovaný výše uvedenými kroky dne 12. 11. 2024 uzavřel s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne 12. 11. 2024, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , který je totožný s bankovním účtem, z něhož byla provedena ověřovací platba. Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, , jenž odpovídá rodnému číslu žalovaného. Žalovaný se dle odst. 2.1.6. smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. (měsíčně) z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný měl dle odst. 2.1.7. smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 12. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 14. 3. 2025 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 17. 3. 2025 a vyzván k jeho úhradě. Dnem následujícím se žalovaný dostal do prodlení. Právo žalobkyně na zesplatnění úvěru je sjednáno v čl. VI smlouvy. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu i formou předžalobní upomínky, odeslané 19. 10. 2025. Předmětem žaloby je pohledávka v celkové výši 35 000 Kč, skládající se z nesplacené části jistiny ve výši 25 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 10 000 Kč, splatného dne 17. 3. 2025, to vše spolu se zákonným úrokem z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovaný se do prodlení dostal následující den po dni zesplatnění úvěru. Žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d., kterou počítá z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení 18. 3. 2025 do data odeslání předžalobní výzvy 19. 10. 2025, a to v částce 5 375 Kč.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Podle ust. § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a z předložených listinných důkazů zjistil, pokud jde o tvrzení obsažená v žalobě, že žalovaný poskytl žalobkyni své údaje a kopie dokladů, žalobkyně vyhotovila text smlouvy a poukázala žalovanému bezhotovostně částku celkem 25 000 Kč (zjištěno sdělením , právnická osoba, .), a dále že žalobkyně upomenula žalovaného o zaplacení. Ostatní tvrzené skutečnosti nebyly zjištěny. Z předložených listin není zřejmé, zda mezi účastníky byla skutečně uzavřena smlouva a jakého obsahu, zejména jak konkrétně v daném případě žalovaný text návrhu smlouvy akceptoval. Pokud jde o otázku, zda a jak žalobkyně splnila svou povinnost dle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudit (a prověřit) úvěruschopnost žadatele o úvěr, není úplně zřejmé, neboť žalobkyně o tom předložila nedostatečné listiny (jsou doloženy příjmy žalovaného a výpis z jeho účtu, není však doložen výsledek lustrace žalovaného v tvrzených registrech). Pokud by soud vycházel z předloženého textu smlouvy, pak nezbývá než konstatovat, že taková smlouva by i v případě prokázaného sjednání byla stižena neplatností dle ust. § 588 občanského zákoníku pro zjevný rozpor s dobrými mravy, neboť úrok 40 % měsíčně je tak zcela nehorázný, že dokonce několikanásobně překračuje i úroky lichvářské. V daném případě tak není zjištěno, zda byla mezi účastníky uzavřena smlouva, je ovšem zřejmé, že žalobkyně poukázala na účet žalovaného částku celkem 25 000 Kč, kterou žalovaný nesplatil a o uvedenou částku se žalovaný bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 občanského zákoníku, a je povinen částku takto získaného plnění vrátit. Protože se žalovaný na základě výzvy žalobkyně dostal do prodlení, podle ust. § 1970 občanského zákoníku je dále povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v sazbě dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl, byť z jiného právního důvodu, a k plnění určil běžnou lhůtu dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbývajícím rozsahu, kde nároky žalobkyně mají plynout ze smlouvy, soud žalobu částečně zamítl.4. Protože byla žalobkyně ve věci převážně úspěšná (po zohlednění příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku činí úspěch žalobkyně 28 978 Kč a neúspěch 16 966,20 Kč), podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v poměrném rozsahu 26 % jejich výše. Náklady řízení žalobkyně tvoří soudní poplatek 2 019 Kč, odměna za zastoupení advokátem podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 6 850 Kč (dva hlavní úkony právní služby po 2 740 Kč za převzetí zastoupení a podání žaloby a jeden vedlejší úkon právní služby po 1 370 Kč za jednoduchou výzvu k plnění) a náhrada hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 1 350 Kč (tři úkony po 450 Kč). Podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty. Náklady řízení činí celkem 11 941 Kč a poměrné náhradě tak odpovídá částka 3 104,66 Kč.