36 C 61/2026-129 – Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 110 983,13 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že: Aktivní legitimace žalobce je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 21.10.2025 mezi společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . a společností , právnická osoba, . (dále jen „banka"), IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , zapsaná v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze pod sp. zn.: , Anonymizováno, , Anonymizováno, a mezi žalobcem a společností , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 06.11.2025. Banka uzavřela se žalovaným dne 22.12.2023 Smlouvu o půjčce č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 150 000,00 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách dle smlouvy vždy ke dni v měsíci, který má stejné pořadové číslo jako den, kdy byla půjčka převedena na účet, spolu se smluvním úrokem ve výši 22,90 % p.a. a s dalšími poplatky dle této smlouvy a obchodních podmínek, přičemž bude Stránka č. 3 Verze formuláře:37-b dodržovat dohodnuté podmínky. Banka splnila svoji povinnost a úvěr žalovanému poskytla, což vyplývá z výpisu z účtu. Žalovaný však úvěr nesplácel dle smluvních podmínek a splátky nezasílal řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného přistoupila banka v souladu s Produktovými podmínkami dne 01.08.2025 k zesplatnění úvěru. Před poskytnutím úvěru původní věřitel splnil své zákonné povinnosti, když zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Žalobce si dovoluje odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, v němž soud konstatoval, že „Pro závěr, zda smlouva o spotřebitelském úvěru je smlouvou neplatnou, nepostačuje jen samo zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele. Je to proto, že samo zjištění, že poskytovatel v procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, nemusí vždy nutně znamenat, že spotřebitel není schopen úvěr splácet… Z řečeného vyplývá, že za dané situace nelze smlouvu považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet.“ Pokud byl poskytnutý úvěr ze strany žalovaného dlouhodobě řádně splácen, a žalovaný tedy byl úvěr schopen splácet, nemohlo dojít k naplnění podmínek pro vyslovení závěru o neplatnosti smlouvy. Žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 109 985,13 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 13 946,48 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 482,08 Kč a z dlužných poplatků ve výši 998,00 Kč. Žalobce v souladu s ustanovením § 142a zákona č. 99/1963 Sb., v platném znění, zaslal žalovanému předžalobní výzvu, ve které ho upozornil, že v případě, že svůj dluh neprodleně (do 7 dnů) neuhradí, uplatní svůj nárok u věcně a místně příslušného soudu. Žalovaný však ani přes tuto výzvu svůj dluh neuhradil. Žalobce požaduje na náhradě nákladů soudního řízení částku tvořenou zaplaceným soudním poplatkem, náhradou za právní zastoupení advokátem v souladu s vyhl. Ministerstva spravedlnosti ČR č. 177/1996 Sb. advokátní tarif, v platném znění, a to v rozsahu tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1, (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění a podání žaloby), třemi režijními paušály a DPH. V případě, že soud bude mít za to, že žalobce unesl břemeno tvrzení a důkazní (NS ČR 21 Cdo 1696/2005) žalobce tímto v souladu s § 115a o.s.ř. souhlasí s tím, aby soud projednal a rozhodl věc bez nařizování jednání. Žalobce má za to, že jeho nárok je důvodný a domnívá se, že by se dluh žalovaného v případě účasti žalobce na jednání pouze zbytečně navýšil o další úkony právní služby a případnou náhradu za cestovní výdaje. V případě, že si žalovaný svůj postoj ke svému dluhu rozmyslí a bude mít zájem na uhrazení dluhu ve splátkách, žalobce předem sděluje, že je ke smírnému řešení sporu vstřícný a takový způsob ukončení sporu preferuje.2. Na dotaz soudu žalobkyně doplnila svou žalobu podáním ze dne 25. 3. 2026, ve kterém vzala žalobu částečně zpět co do smluvního úroku ve výši 11,4 % ročně z částky 109 985,13 Kč od 16. 1. 2026 a navrhla změnu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 946,48 Kč jako kapitalizovaného úroku za období od 25. 1. 2025 do 25. 7. 2025, nikoli jako kapitalizovaného úroku za období od 22. 12. 2023 do 1. 8. 2025, a částky 1 482,08 Kč jako kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od 31. 1. 2025 do 30. 6. 2025, nikoli jako kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od 22. 12. 2023 do 1. 8. 2025. Usnesením č. j. 36 C 61/2026-119 ze dne 13. 4. 2026 soud řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil a připustil změnu žaloby. Usnesení nabylo právní moci dne 13. 5. 2026. Žalobkyně se dále v předmětném podání vyjádřila k procesu prověření úvěruschopnosti žalovaného, čerpání úvěru a skladbě dlužných částek, pročež soud pro stručnost svého odůvodnění na toto podání, proti němuž žalovaný ničeho nenamítal, odkazuje.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. soud proto nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Žalobkyně s takovým postupem souhlasila již v podané žalobě, žalovaný se k tomuto postupu soudu nevyjádřil, soud proto předpokládal jeho souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Původní věřitelka, společnost , právnická osoba, ., uzavřela dne 22. 12. 2023 se žalovaným smlouvu o půjčce číslo , hodnota, , na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výše ve výši 150 000 Kč a žalovaný se zavázal zápůjčku splácet v 36 měsíčních splátkách po 5 799 Kč. Strany si ve smlouvě ujednaly smluvní úroky ve výši 22,9 % ročně, které je povinen žalovaný hradit i v případě zesplatnění úvěru, dále si strany ve smlouvě sjednaly poplatky za upomínky ve výši 499 Kč (ceník). Strany si ve smlouvě ujednaly právo předchůdkyně žalobkyně zesplatit v případě prodlení žalovaného se splácením úvěru (všeobecné obchodní podmínky založené ve spise). Banka svůj závazek splnila dne 22. 12. 2023, když na účet uvedený ve smlouvě poskytla žalovanému částku ve výši 150 000 Kč (potvrzení banky, úvěrová smlouva). Výzvami ze dne 31. 1. 2025 a 3. 3. 2025 vyzvala banka žalovaného k zaplacení dlužných částek po splatnosti, za což požaduje zaplacení 2 poplatků po 499 Kč. Dopisem ze dne 1. 8. 2025 předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr za okamžitě splatný a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z postupní smlouvy ze dne 13. 12. 2023, 21. 10. 2025 a 6. 11. 2025, přílohy k postupní smlouvě, potvrzení úplaty a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2025. Předžalobní upomínkou ze dne 16. 12. 2025 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta a listin na č. l. 10-26 (výpisy z účtu žalovaného, jeho osobní doklad totožnosti, identifikace žádosti) vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru prověřovala úvěruschopnost žalovaného. Žádné jiné důkazy nebyly soudu předloženy.5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.6. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o.z., na jejímž základě se předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 150 000 Kč a žalovaný se zavázal zápůjčku řádně splácet pod sankcí zesplatnění a práva žalobkyně na placení poplatků. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek ze smlouvy vůči žalovanému splnila, když mu zápůjčku poskytla převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný však řádně a včas zápůjčku nesplácel, pročež se dostal do prodlení a předchůdkyně žalobkyně tak důvodně uplatnila své ve smlouvě zakotvené právo na okamžité zesplatnění zápůjčky. Žalobkyně se stala v souladu s § 1879 o.z. věřitelem pohledávky na základě výše konkretizované smlouvy o postoupení pohledávek. Závazek žalovaného soud posoudil v souladu s citovaným § 2390 a násl. o.z. Povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit poplatky (sjednané poplatky za upomínky) a úroky vyplývá ze shora citovaných zákonných ustanovení